Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
na BD se snad vejde vice nez 15GB,ne?!
Prosim o presny DoE. Velice mne zajima jak se bude simulovat 1000leta trvanlivost dat
Psalo se o HD DVD..
No BD by se tímhle mohly dostat znovu do hry . Nicméně zatím nejsou asi tak daleko aby zvládali výrobu BD .
Osobně si myslím , že omezení v podobě nutné upravené mechaniky k masovému rozšíření nepovede .
Osobně zůstanu u scratch proof a hard coating DVD médií
(o.O) Takze te disky mali 1000 rokov na sklade aby vedeli ze tolko dlho vydrzia? /(o.O)
:D
Stejne jako ma kazdy vyrobce disku overenu stredni dobu mezi poruchami 1 milion hodin, ze... V obou pripadech je to bud statistika, nebo prani vyrobce, kteremu clovek sice nemusi verit, ale da se to brat jako orientacni udaj.
Mimochodem, ja mam porad zafixovano, ze plasty se rozpadaji nejpozdeji do 100 let - pak uz asi zbude jenom zaznamova vrstva :-)
Kevlar třeba ne? I plasty jsou různé.
Ja mam naopak zafixovano ze napriklad takova PET flaska vydrzi v lese 10000 let ale mozna je to jen UL.
Kazdy plast myslim obsahuje chlor, a ten casem vyprcha, hlavne pod UV zarenim a tepla. I PET flaska by se mela rozpadnout .. 10k let nevydrzi urcite.
Na to se dělají standardně testy v určitých šílených podmínkách a pak se to aproximuje na standardní podmínky. Jinak tyhle "hodně dlouhodobé testy" ani vznikat nemohou.
Kdybych to chtěl hodně zjednodušit: pokud se u klasických DVD udává doba trvanlivosti dat řekněme 30 let a to DVD nevydrželo na slunci ani 14 dní, zatímco DTD po dvou měsících stále nejeví známky ztráty kvality záznamu, tak nemám problém věřit tomu, že jde o nejkvalitnější DVD, bez ohledu na to, zda vydrží 1000, 150, nebo i těch blbých 50 let. Za 50 let tady možná nebudu já, ale tomu DVDčku to věřím, že ta data udrží.
Prosil bych toho máka, co má pocit, že trpím přehnanou naivitou a má potřebu můj příspěvek nahlašovat kvůli tomu jako závadný (což stejně dojde ke mě coby autorovi článku ;), aby sem do diskuze napsal, jak to tedy je s těmi testy, protože by mě to samotného zajímalo. Že nechám děkovat.
Ty disky DTD můžete na trvanlivost nechat proklepnout u doktora. Všechna zdravotnická pracoviště, včetně veterinářů, kde se provádějí chirurgické zákroky, byť i malého rozsahu, musejí mít zařízení na sterilizaci nástrojů, zvané autokláv. Sterilizuje se většinou horkou vodní párou pod vysokým tlakem :) Jestli znáte dobře nějakého doktora, tak by vám je tam mohl na chvíli šoupnout :)
Existují přístroje na "urychlení stárnutí". Vypadá to jako větší lednička. Používá se to mimochodem k testování výrobků i ve zdravotnickém průmyslu, takže si myslím, že není důvod k zásadním pochybám.
Další důkaz, že patentová ochrana nad dva roky v dnešní době naprosto postrádá smysl a je jen brzdou pokroku.
Ale ano patenty mají smysl po určitou dobu dokud výrobce nepokryje náklady na vývoj - 5 až 10 let mi připadá normální .
Pokud má ovšem patent trvat desítky let , tak se teprve pak jedná o brzdu pokroku . No a pokud patent někdo získá aniž by předvedl funkční prototyp pak ....
občas je těžké ukázat funkční prototyp, hlavně když na to nemáš prostředky nebo je to v době vymyšlení nápadu technicky nerealizovatelné... ale jinak souhlasím, už tak je přepatentováno na každou pí... ;-)
Kdyby slo jen o funkcni prototyp ... tohle vypada ze si patentoval neco co bylo samo o sobe nepouzitelne, protoze jinak neverim ze by se s tim vyvijeli znova. Leda by chtel opravdu neprimerene prachy ... jenze na to skutecne nic jineho nez omezit tu dobu patentove ochrany nepomuze.
Nebyli by nejake podrobnosti/zdroj k tomu puvodnimu patentu?
Zdrojem je rozhovor s lidmi z Northern Star, jehož většinu jsem již zapomněl a jehož obsah jako celek rozhodně nebyl publikovatelný. Můžeme jim to věřit, ale taky nemusíme. Mně to přišlo docela důvěryhodné.
Víte, jak dlouhá byla ochrana (to, čemu bychom dnes asi říkaly autorské právo) datových podkladů (no tehdy spíše kompletních map) někdy v době objevení Ameriky? Půl roku :-)
Vědecké publikace se prezentují okamžitě a jsou dostupné celému světu (vědci se přehnánějí, kdo to stihne opublikovat dříve).
Nový nápad stejně nikdo nezkopíruje, protože nebude vědět jak. Není to tak dávno, co bylo po cca 10letech potvrzena existence prvků 112 a 114. Proč tak dlouho? Protože nikdo další nebyl schopen sestavit aparaturu, která by to zvládla.
Zkrátka nové a převratné vynálezy se chrání sami.
Patentovou ochranu potřebují pouze věci, které si stejně může každý vyrobit. ;-)
Okamzite? Jestli myslite ze vedecke publikace maji uzaverky jako denni tisk tak se pletete. Rozdil je hlavne v tom ze maloktery vedec si troufne predstirat ze vymyslel neco co by musel mesic studovat nez by to pochopil (pokud je "z oboru", a takovych byva celosvetove par desitek, jinak dele) ... ano, nové a převratné vedecke objevy se chrání sami.
A potrebujei specialni mechaniku jen na vypaleni nebo i na cteni kdyz tam neni ta odrazova vrstva???
Odrazivost je nižší než u klasických DVD±R, ale měla by to přečíst každá mechanika, která zvládne číst DVD±RW.
Vadou na kráse bude také rychlost záznamu. Medium v článku se dá smažit jen 4x, což je 15minut na 4,5GB :-/
- Další věcí je rozmlsanost náhodným zápisem. Doba vypal, vymaž a vypal znovu je dávno pryč. Většina lidí už si zvykla na USB flešky, kde můžou dle libosti mazat kopírovat jako na HDD. Další značná část lidí si osvojila externí HDD, kterým nedokáže kapacitou konkurovat ani BlueRay.
- Tyto točící placky jsou snad vhodné jen pro archivaci. Vysmažit, založit a ideálně nikdy nepotřebovat.
Vypal, vymaž a vypal znovu - na to je tu DVD-RAM. Mimochodem se dva vzorky taky smaží na slunci stejně dlouho jako DTD. A k nim i nějaké to DVD RW. Víc zatím neprozradím :).
Vedro během posledních dnů dá mediím určitě zabrat :-)
No, mě hlavně zajímá, jak dopadnou pod sluncem přepisovatelná. Všechna klasická ±Rka byla vyhozena po 15 dnech, teď jsou tam jen DTD a přepisovatelná média.
Jeeee... a je po prekvapeni. :(
však na nic jiného jak na poslední řádek tyhle dvd nejsou ;-)
A jaká pak je životnost Flash disku? kdyz uz ten 4GB stoji stejne jak tahle placka... (dejte ho taky na slunicko mezi ty disky at je naka sranda)
Flash disku verim ohledne spolehlivosti radove mene nez DVD-RAM a tomuto "novemu" archivacnimu mediu....
Data na flash disku stárnou na trochu jiné bázi. Nicméně o jejich trvanlivosti jsem ještě nic smysluplného nečetl. Protože se o flashce neuvažuje jako o archivačním médiu, podstatně více než trvanlivost zapsaných dat se řeší počet přepisů.
atmel udava trvanlivost zapisu 20 rokov. ale to su flashe radovo mensich kapacit...
Podle té WIFTovi teorie (výše) by data na flashce musela vydržet tak 10000+ roků :D
pokud vím, tak se data ve flash paměti udrží bez napájení cca 10let.
No právě že nevydrží stovky let, proto mi přijde WIFTova teorie vtipná.
PS: Na dobu udržení dat na flashce jsem žádný test nikdy neviděl takže by mě zajímalo kde těch 10 let berete.
specifikace výrobců. Jen si nejsem jist, jestli stačí jen udržovat napětí např. pro čtení, nebo je zapotřebí jednou za čas všechny paměťové buňky přepsat.
Napeti urcite nestaci. Otazkou je jestli staci cteni (ono to cteni musi ty bunky nejak dobijet, jinak by se po par ctenich vybily) nebo je nutny zapis.
Ve SLC nebo MLC?
Osobne jsem proti zbytecnym patentum, ale pokud nekdo uplne sam prijde s touto technologii a firma, ktera to chce vyrabet zamerne pocka az patent skonci (misto toho, aby zaplatila), tak je to prinejmensim sproste.
Zkus na vedení libovolné firmy přijít s marketingovým nápadem na 20x dražší výrobek než to co firma vyrábí, jehož kvality docení jen 0,00prd % zákazníků, vyžaduje vysoké investice do zavedení výroby, a navíc se ještě budou muset handrkovat s držitelem patentu... Takhle se toho chopili jen 2 nadšenci na zeměkouli, a můžeme děkovat zlatým českým ručičkám, že to dotáhli do použitelného stavu. I tak mají ještě obchodníci hodně práce, aby to vůbec udrželi nad vodou.
Proč sprosté?
Záleží na ceně. Buď za licenci chce autor takový poplatek, že se to vyplatí i s placením poplatků, nebo chce příliš a firmy čekají a hledají jiná řešení. Nic víc, nic míň.
Na webových stránkách výrobce DTD je vícero mechanik, které umí tyto disky spolehlivě vypálit. Většinou stačí prověřit aktuální firmware mechaniky...
Ty mechaniky s upranym FW pak vypaluji klasicke DVD normalne? Tj. ten vyssi vykon laseru se zapne jen pro keramicke media?
Ano, běžná média byla vypálena normálně (standardně hodně kvalitně na použitou značku a novou vypalovačku :)
Bravo WIFTe, skvělá reportáž z terénu! Tenhle druh článků je důvod proč tenhle server prostě zbožňuju.
To je jen nástřel, budu ještě zpracovávat videa a těch fotek z Northern Star mám taky podstatně víc. To vše bude v článku o testu těch médií, který je v přípravě spolu s testy.
Kedy plánujete ten test zverejniť?
Budú v článku aj iné fotografie a videá, než sú na oficiálnej stránke DTD?
Řeknu to tak, že všichni, co už v NS na exkurzi byli, nejspíše nevyfotili a nenatočili nic jiného než my. Ta výbava se jaksi mezi exkurzemi nemění ;). Střed zájmu je také stejný, takže to možná budeme mít z o něco krapet jiného úhlu a jinak sestříhané. Největším problémem podle mě bude kvalita záznamu, protože to, čím se to točilo, se příliš nemělo rádo s tamními světelnými podmínkami. Sám ještě nevím, co z toho vznikne.
Test by mohl vyjít, počítám, v průběhu příštího měsíce, když vše půjde dobře.
Nemohu neuvést odkaz na můj už dost starý článeček:
http://www.diit.cz/clanek/testujeme-media-na-kvalitu/6117/
Asi bych dodal jen tom že tehdejší "skvělá" média dělala ta samá firma co dnes popisovaný "zázrak".
No ještě že CD/DVD už pár let víceméně vůbec nepoužívám, maximálně načtu nějaké cd s ovladačem..
Z článečku to nevyplývá, ale tehdejší multidiscy dávaly většinou nejhorší výsledek po "ozáření", akorát u nich nebyl tak hezký "barevný" efekt vhodný pro zveřejnění..
Pokud dobře koukám, v textu se hovoří o Taiyo Yudenech. Ty v Eximpu nikdy nedělali. Tam se dělaly MultiDisky a od těch je v dnešním článku řeč (problém s barvivem). Ten problém samozřejmě postihl více výrobců, dokonce i Verbatim měl svého času špatnou várku, protože ta média, co nebyla označována "DataLife Plus", ale jen "DataLife", si nevyráběl sám, ale bral to od jiných (CMC), sám si dělal jen DataLife Plus (Mitsubishi Chemicals). A v těch DataLife se vada vyskytla taky, jen se třeba neprojevila u nás, protože v tom objemu se vadná série ztratí a pak už bylo použito jiné barvivo. Vypalovací průmysl ten průšvih s barvivem celkem dost poškodil, zejména ty malé výrobce jako Eximpo.
Jinak dnešní DVD±R mají stejný problém jako kdysi Youdeny: na sluníčku se velice ochotně opalují a velice ochotně ztrácejí data. DTD tímto neduhem netrpí. Disky se smaží na okně na jižní straně, takže na ně praží sluníčko téměř celý den. Zajímavé je, že na každou značku médií to sluníčko působí jinak, nejzajímavěji na Sony (zcela vybledne, záznamová vrstva jakoby zmizí a prokoukne stříbrná odrazívá, médium pak vypadá jako lisované). Jinak ale data ztrácí na slunci bez výjimky všechna DVD±R média s organickou záznamovou vrstvou.
Poslední test bude Data Tresor Disc v mikrovlnce. Zajímalo by mě, kolik je tam kovů a mikrovlnka by to mohla celkem spolehlivě ukázat :)
Mně by spíš zajímalo, jak vydrží médium uložené potmě :) Osvícení akceleruje některé procesy, které by potmě trvaly celé roky i déle. Ale jen některé procesy. Třeba prejskání laku (oblíbený jev na CD), difuze kyslíku a vlhkosti do vrstvy a její oxidace, degradace lepidla, křehnutí polykarbonátu... to slunce neurychlí.
Co by mohlo akcelerovat třeba tu degradaci lepidla? Křehnutí polykarbonátu asi nemá moc smysl řešit, ten je stejný. U toho lepidla si tak jist nejsem. Aby mohla oxidovat záznamová vrstva, musí se nejdřív narušit to lepidlo, které ji vlastně drží neprodyšně uzavřenou mezi těmi disky. Takže mě zajímá hlavně to lepidlo ;) Samozřejmě když diskem patřičně třísknu, nebo ho prostě rozlousknu v ruce, tak je vymalováno, že ;) Ale o to mi nejde (přestože tyhle testy taky budu provádět jako jedny z posledních).
Mimochodem DTD žádný lak nemá. Tedy přesněji řečeno ty disky se dělají ve dvou provedeních: s natištěnými popisky a s vylisovanými popisky. Nejsem si jist, ale mám dojem, že ty s natištěnými popisky jsou "starší druh" a že teď už se možná dělají jen ty lisované (disk, co neobsahuje drážku, má stejným způsobem, jako je drážka, vylisované popisky, vypadá to docela efektně a soudě dle detailního pohledu, kde je znát jistý rastr, to vypadá na inspiraci nějakým LabelFlashem nebo něčím takovým ;).
... -> Pokud u vás stále hlodá červíček pochybnosti jménem Eximpo, při němž se vám nejspíše vybaví slova jako „MultiDisc“ nebo „okamžitá ztráta dat“, pak vězte, že to zde opravdu nehrozí. Problém Multidisků spočíval v dodávce nekvalitního barviva od externího dodavatele a zdaleka nepostihl jen Eximpo, ale i další výrobce. Chyba měla tu zákeřnou vlastnost, že na interních testech se neprojevila. Projevila se až po nějaké době, kdy barvivo jednoduše ztratilo své vlastnosti, takže v lepším případě jste disk vypálili a byl rovnou nečitelný (to už mělo barvivo své vlastnosti dávno někde mimo specifikace), v tom horším jste data vypálili, poté ještě přečetli a s důvěrou disk založili, ale za měsíc nastalo totéž, co ve zmíněném „lepším“ případě – data byla pryč. ... -> to samozrejme neni pravda .. resp. ani ne zdaleka takova jaka ma byt; MiltiRisc media, mely spostu dalsich vad ; necistoty v odr. vrstve ( pri naparovani na polyk.), prakticky skoro zadnou vrchni ochranu odr. vrstvy, spatne naparena-nanesena odr. vrstva na polyk. - media se loupala, atd atd... .. jeste mam par doma nepouzitych medii ktery jsem se rozhoad ani radsi nepozit, kdyz jsem videl ten subrunk...
To jsou neduhy, které se nemohou na DTD projevit, protože jsou specifické pro technologii CD. Tedy až na ty potenciální nečistoty, ale ty jsem nikde v DTD zatím neviděl.
Máš aj ich DVDRká? Neposunul by si mi ich (kľudne výmenou za FalconPro Archival), chýbajú mi v zbierke...
ne e ..sr, jen prazdny CD-R Multirisk 90 (790 MB) a Multirisk 99 Supergreen ( 870 MB)
Bulvární titulek skrývající vyčichlý obsah. Aneb: Optická média jsou pasé jako kalhoty s kapsami na kolenou.
tak nám poraď na co levně a bezpečně zálohovat data?
zálohovat na NAS, nebo na nějaký cloud. Případně DVD-RAM. Ale archivovat ... to už je problém, který by tyhle média mohly na pěkných pár let vyřešit. A také udržet DVD jako takové při životě. Jenom by chtělo něco většího, necelých 5GB je v dnešní době poměrně málo.
Já bych na archivaci potřeboval alespoň 500GiB médium, nehodlám si hrát na diskjokeye, už jsem si zvyk že chroustalovi zadám job a nechám všechno zazálohovat na jeden zátah na externí disk... Pro mě jsou optická média pasé. Sice jsem četl o holodisku který by měl být kolem 1 TB ale s tou cenou co předsttavili se to oproti HDD nechytá a zůstává problém s choulostivostí optických disků...
Přesně tak vzhledm k ceně a rychlosti přenosných HDD je na zálohování HDD naprosto ideální že není 100% tak to nahraju na dvy nebo rovnou na tři nic jiného to cenou za GB nepřekoná i tak
na NAS se nazálohují důležitá data, tam se odkádají data s použitím "jednou za čas". A cloud? Jsou situace, kdy ani cloud není řešením, pokud nejste jeho vlastníkem a správcem. A to z bezpečnostních důvodů.
Pokud ti z bezpečnostních důvodů nestačí cloudové řešení, tak potřebuješ naprosto jiné mašinky, než o kterých se dočteš běžně po netu :-)
Na kombinaci více technologicky odlišných úložišť, nejlépe geograficky oddělených :-)
... no, možná to není tak úplně levně, ale když už, tak co třeba kombinace vyjímatelných médií (pásky, optické placky, cokoli ...) a velkého diskového pole (NAS)?
IMHO s dostatecnym geografickym oddelenim ulozist neni nutne diversifikovat technologii. Co myslis ze se tak muze stat soucasne trem HDD, jeden v USA, jeden u nas a jeden v Australii? Samozrejme nesmi pochazet ze stejne varky :-)
Obecne lze rici, ze zadny system neni dokonaly, a stejne jako u akcii i tady plati pravidlo diverzifikace rizika.
V konkretnich pripadech pak zalezi, kolik jste ochoten za zalohu dat a co chcete zalohovat ("bezcenne" fotky z dovolene nebo data tvorici zaklad vaseho kazdodenniho chleba).
Typickym prikladem je zvolani "a vsechno je pryc" od uzivatele, kteremu odesel HDD. Pote, co mu reknete, ze obnova prijde na +- 7 tisic, tak Vam odpovi, ze se az tak moc vlastne nestalo. A v realu nema ani to vypalene DVD, ani kopii na flashce, ani... nic. A pak se tu bavme o zalohovani na DVD. ;)
tak toto moze este sposobit reinkarnaciu DVD. Viete si predstavit nieco lepsie na dvd zo svadby a podobnych neopakovatelnych akcii?
Co je na svadbe neopakovatelneho? Mnozi si ji opakuji i kdyz se jim fotky z te predchozi neztratili :-)
Tak tohle má asi takovou perspektivu jako PhysX, hybridní pevné disky a podobné hovadiny.
az tak cerne bych to nevidel, pokud zapsana data opravdu vydrzi / do doby nez bude jine, spolehlivejsi a take rychlostne a kapacitne lepsi reseni /, tak to muze mit v mnoha oblastech archivace vyznam / neco jako mikrofilm /....
Pár pripomienok k inak zaujímavému článku:
- Northern Star ani Eximpo neboli a nie sú jedinými firmami, ktoré vyrábali anorganické archívne médiá, viem o minimálne dvoch ďalších, z ktorých jedna už neexistuje a druhá je na pokraji zániku.
- firma Northern Star rozhodne stroj na výrobu takýchto médíí nevyvinula a na svete určite nie sú len dva takéto stroje. Podobné médiá môže vyrábať akýkoľvek výrobca CDRW, DVDRW, DVDRAM alebo BDRE médií, pretože kľúčovým výrobným zariadením je 9 a viackomorový metalizér, ktorý sa používa aj pri výrobe týchto médií a ktorých sú na svete minimálne dve stovky. Eximpo si maximálne tak upravilo tzv. "downstream", alebo dokončovaciu linku, ktorú vlastnilo z čias výroby klasických DVDR médií tak, aby vedela dokončovať aj takéto médiá.
- tieto médiá MAJÚ reflexnú vrstvu, len oproti klasickým DVDR médiám nie je rozdiel medzi ňou a záznamovou vrstvou viditeľný, pretože sú z de facto takmer rovnakých, kovových materiálov.
- vysoká teoretická výdrž anorganickej vrstvy oproti organickej je síce super, ale lepidlo je stále rovnaké a môže byť tým povestným najslabším ohnivkom v reťazi. Plus, netreba zanedbať krútenie a deformovanie sa plastov v priebehu rokov vplyvom vlhkosti a teplôt, čo pártýždňové stresové testovanie pod slnkom alebo UV lampou nemôže presne nasimulovať!
Ale inak firme NS držím palce, i keď som skeptik - médiá sú extrémne predražené a výrobné náklady presahujú hádam 6x.
1. Mno, pokud jedna už neexistuje a druhá skoro neexistuje, pak nemá smysl s nimi do současnosti uvažovat :) Každopádně by mě celkem zajímalo, které to jsou.
2. Co se týče toho, co NS vyvinula a co nevyvinula, to nehodlám řešit, to záleží na tom, jakou důvěru si chce vybudovat NS s potenciálními zákazníky. Svůj díl práce v tom mají, jak moc velký, to je na další debatu. Co já vím, tak do klasické linky na výrobu tradičních DVD±R byl vřazen ten naprašovač (metalizér), byl vytvořen mechanizmus na předávání placek z/do něj a z/na linku a linka byla upravena s ohledem na to, co se na DTD nedává a na DVD±R ano. Metoda plazmového naprašování samozřejmě není výsadou těchto DVD, je to proces využívaný i jinde. Nakolik je ta devítikomorová záležitost specifická pro výrobu placek a nakolik je to založené na nějakém univerzálním přistroji, to já samozřejmě nepoznám. Každopádně jestli si to dobře pamatuju, vyrobeno to snad bylo někde ve Švýcarsku, ale nerad bych teď kecal.
3. Je-li reflexní a záznamová vrstva z téměř stejných materiálů, beru to jako "téměř jednu vrstvu" (která vyleze z toho metalizéru), pročemž v rámci zjednodušení hovořím o tom, že tam odrazivá vrstva není - přinejmenším ne taková, jaká je známá z klasických DVD±R. Z DVD±R po rozlousknutí jde odrazivá vrstva při troše dobré vůle sloupnout (oddělit od záznamové), z DTD to, hádám, nepůjde ani při notné dávce dobré vůle.
4. Jak drží lepidlo, se chystám ještě prověřit. Co se kroucení týče, to bych čekal, že bude problém hlavně BD-R, kde ty dva disky mají různou tloušťku (tuším 1,1 + 0,1). U dvou slepených stejně tlustých disků (0,6 + 0,6) kroucení neočekávám a upřímně - ještě jsem ho neviděl (ani na BD-R, ale to je ještě asi relativně mladá technologie).
1. Lanyo Technology a Cranberry.
2. Áno, NS používa metalizér od švajčiarskeho Oerlikonu, presne rovnaký, ako 90% výrobcov RW, RAM a BD-RE médií (zvyšok používa obdobné zariadenia od Singulusu alebo Shibauri), ktorý je absolútne kľúčovou časťou výroby a preto mi pripadá zvláštne, že sa NS chváli "unikátnou a jedinečnou" technológiou, ktorú "vyvinuli".
4. krútenie a deformovanie som myslel mikroskopické, po ktorom sa disk začne pomaly rozpadať, prípadne začne oxidovať záznamová či reflexná vrstva. U BD-R tento problém neohrozí, lebo druhá, tenšia časť médiá je nanášaná odstredivým nanášaním (je to v podstate špeciálny lak) a po UV fixácii k polykarbonátovému výlisku "naveky" a prakticky neoddeliteľne priľnie.
Mimochodom, neplánujete spraviť test kvality záznemu na DTD médiá rôznymi, v súčasnosti dostupnými mechaniky? Rád by som si takýto test prečítal. Prípadne sa vrátiť k dávno (ešte na jeseň 2004) sľubovanému opätovnému testu údajne bezproblémových médií Multidisc, vyrobenými po odoznení aféry so strácaním dát?
Jo, o Cranberry jsem psal (článek je v "souvisejících"), Lanyo Technology mi nic neříká.
Co se týče toho, čím se NS chlubí - oni se původně chlubili i tím, že to médium celé vyvinuli a hodně novinářů jim to spolklo a psali se titulky typu "Češi vyvinuli nezničitelné DVD" a podobně. My ne. My věděli, odkud vítr vane a to jste měl vidět a slyšet ten nádech a výdech, když jsme řekli "Millenniata" :) Navíc tam měli balík M-disků na spindlu (to je ten, co jsme vyfotili). Nedokážu říct, jestli ho vyrobili pro Millenniata jako vzorek (leccos mi říká, že jo), nebo šlo o něco jako "inspirativní nákup" pro výrobu vlastních DTD (ale fuj, jak jsem mohl na něco takového vůbec pomyslet :).
Jen bych rád dodal, že kvalitnější "WORM" médium než DTD jsem zatím v ruce neměl. Zda je kvalitnější (co do udržení dat) než přepisovatelná DVD média, to ještě nevím :). Největším konkurentem bude nejspíš DVD-RAM, už jen proto, že i cena je podobná, DVD-RAM však nabízí řadu dalších výhod, takže pokud bude umět data držet dlouho, pozbude DTD své hlavní výhody. DVD-RAM má samozřejmě kromě řady výhod i řadu nevýhod (za všechny je to (ne)kompatibilita).
K tém novým Multidiscům. Tehdy mi vyměnili asi 10 vadných za ty nové kousky. Moc důvěry jsem k nim neměl, takže jsem na to pálil nějaké smetí, ale žijí doteď. Při testech jsou o něco horší než stejně staré Verbatimky, ale to byly hned po výpalu. Nic, co by způsobovalo problém s čitelností.
Nejstarší DVD mám Princo balené jako Multidisc (ještě dávno před tou "povedenou" sérií) a je stále čitelné.
Aký je ich MID kód a tzv. stamper kód (číslo na vnútornom okraji vo farbive)?
Tak Nero DVDSpeed hlásí VDSPMSAB 01. V barvivu ve vnitřním kraji nic není, na vnějším kraji je pod úhlem vidět DVD-R 41. Ve vnitřní oblasti je jen černým inkoustem zapsané výrobní číslo.
To mohl byt zajimavy test, pres den na slunicku a na noc zavrit do mrazaku, a sem tam do skleniku (100% vlhkost) :-D
DTD jsou super, jsou cesky a daji se vypalovat na kde cem. Konecne jsem nasel medium na ktere zalohovat dulezita data. DTD jsou uz proverena media a pouzivaji je i ruzne statni organizace. Jen doufam, ze dokazou vyzdimat patent na maximum a ziskat z toho co nejvic pro rozvoj firmy (aby to za par supu neprodali nejakejm tupejm amikum a ti z toho neudelali hit)
btw. 80Ks za medium co vydrzi bez problemu 100 a vice let je super. Kdyby udelali i BD mel bych jednu placku rocne maximalne a byl v klidu. Dnes mam doma uz mnohalete DVD, kde mam rodinne veci a ob dva roky musim delat pro jistotu prepal abych o to neprisel (porad mam ty data i na disku ale ani tam nikdo nevi za jak dlouho samsung klekne a adios)
Zajimavy clanek, pred par lety sem se pidil po nakych kvalitnich mediich na zalohy, dnes uz raci preventivne vsechno zalihuju i na USB RAID pole, se shnilymi plackami sem si uz uzil svoje.
Tech 1000 let jim teda nezeru, mozna to vydrzi ta jejich supermetalicka vrstva ale co ten polykarbonat (prip. lepidlo)? Vsechny ty poly-sracky casem depolymerujou (rozpadaji se ty dlouhy retezce molekul a material krehne) a pokud to vydrzi este v celku, tak se to pri otackach muze rozcaknout v mechanice... Ale i za garantovanych 50-60let bych byl vdecen.
Hehe, taky me dostala poznamka "Pokud u vás stále hlodá červíček pochybnosti jménem Eximpo, při němž se vám nejspíše vybaví slova jako „MultiDisc“ nebo „okamžitá ztráta dat“"... jo Eximpo se hned po precteni prvnich radku vybavilo v tomto kontextu :)
Blby je ta nutnost upravy FW, to asi bude problem na starsich mechanikach. Mohli by se spojit s nakymi FW modery a zkusit ohekovat i starsi FW. Nejspis de o nakou tabulku, kde je ID media a povoleny vykon LASERu pro danou rychlost a max. rychlost. Taky mi pride skoda, ze to neudali rovnou v BR verzi, precejen uz DVD kapacitne moc nestaci.
Jak se tu nekdo ptal na FlashROM, typicka doba udrzeni dat je 20let u SLC, MLC na tom budou hur. Z principu funkce flash bunky, kdy se pri programovani nabiji plovouci hradlo FETu vyplyva, ze doba udrzeni dat bude zaviset jednak na velikosti naboje, ktery je tam drzen (cim veci kapacita, tim mensi bunky a mensi naboj) a druhak na vodivosti tech izolacnich vrstev. Tato vodivost silne zavisi na teplote (vyssi teplota, vyssi leakage) a taky to muze negativne ovlivnit ionizujici zareni. Mno, castokrat se ale stane, ze flashdisk odejde kuli uplne jine banalni soucastce nebo diky bezolovnate pajce :) Casto takova havarie flashdisku je fatalni, kdy bez varovani naraz prijdete o vsechna data, zatimco u CD/DVD lze pomerne dobre pomoci ruznych ctecich testu na PI/PIF chybi predikovat, ze medium odchazi, pripadne odejdou nejprve data na okrajich disku (aspon ja to tak dycky mel). To same u HDD aspon s urcitou pravdepodobnosti muze nadchazejici problem nahlasit SMART. Ale flashdisky nic takovyho nemaji, proto bych je na zalohovani nepouzival.
WIFTe,
nemas v tom svym slunickovym testu media Verbatim Archival Gold? Od Verbatimu uz nic jinyho nekupuju (po tom co se objevily ty padelky), tak by me zajimalo jak obstoji proti jinejm.
Jinak se slunickem sem si taky kdysi hral, ale ne nijak systematicky, tak sem zvedav na nakej aktualnejsi test, kdy to vyjde?
http://rayer.ic.cz/hardware/cdrtest.htm
Verbatim Archival Gold bohužel nemám a přiznám se bez mučení, že jsem ani netušil, že něco takového existuje. Já už nevypálil médium ... ani nepamatuju. Když už, tak DVD-RAM, s těmi mám poměrně dobré zkušenosti. Důležité věci dávám na DVD-RAM a paralelně na pásky (dostal jsem se relativně lacino k mechanice a několika médiím, problém je, že ve Windows končí kompatibilita u XPček ;).
Tak abys byl v obraze:
http://www.alza.cz/dvd-r-medium-verbatim-archival-grade-photo-printable-...
kupoval sem teda v krabickach po 5.
Vsak nas od XP do tech hruz snad zatim nic netlaci :)
FW väčšiny starších mechaník by sa dal upraviť bez väčších problémov, ale k tomu by fw moder potreboval min. 5 DTD médií na jeden typ mechaniky pre optimálne vyladenie stratégie zápisu. Neviem si ale predstaviť niekoho, kto by vrážal svoje vlastné peniaze do podobného hobby pri ich súčasnej cene.
V minulosti problémy s kompatibilitou vlastných médií riešil malý rakúsky výrobca 3A Media práve angažovaním moderov lebo pochopil, že je to v jeho pozícii jediná schodná cesta (niektorý výrobcovia mechaník si za zahrnutie MID kódu do ich FW pýtali aj desaťtisíce dolárov, čakacia doba bola kľudne aj rok a výsledok neistý).
Skoda ze se v tomhle nezavedla u mechanik nejaka otevrena standardizace. Predstavoval bych si to tak, ze bude existovat jedina globalni databaze medii, kam bude za nejaky rozumny poplatek pridan kazdy vyrobce kery si pozada. Databaze by obsahovala ID vyrobce, ID media a nejake normalizovane hodnoty vykonu LASERu pro ruzne rychlosti, pripadne co je dal potreba. Idealne by si pak vyrobci i sami uzivatele mohli z webu stahnout aktualni definicni soubor a nejakou utilitou ho nahrat do mechaniky (nejlepe nakym standardnim ATA prikazem). Tato datova struktura by v pameti mechaniky byla oddelena od kodu firmware. Od vyrobce by tam byla nahrana aktualni verze v dobe vyroby a do urcite rezervovane kapacity by se dala dale snadno rozsirovat. V pripade nedostatku mista by si mohl zkuseny uzivatel definicni soubor upravit a vyhazet zaznamy nejakych starych medii kera nepotrebuje. FW mechaniky by pak hodnoty z tohoto def. souboru interpretoval a prepocital na skutecny vykon LASERu... Jo sem takovy idealista, ale bylo by to krasny, kdyby vyrobci HW vice spolupracovali a implementovali spravne aspon ty standardy co uz existujou...
Od víkendu mám novou zkušenost s DVD. 5 se mi jich rozlepilo (2 verbatimy, 1 gigamaster, 1 sony, 1 no-name, tomu se dokonce rozpadl i střed). Stačilo jen trochu prohnout a křup - z 1 DVD byly 2. Nesetkal jste se někdo s něším podobným? Čím to může být? Špatné skladování, nějaké chemnikálie, degradace lepidla? Těch pár dalších, co prošlo kontrolou je zatím OK, a data na nich jsou (stáří 4-5 let, některá i více), ale mám obavu, aby je nepotkal stejný osud.
To vypadá na degradaci lepidla. Ale vzhledem k tomu, že se tak stalo u víc médií různých značek, tak bych bádal nad tím, jestli se něco nestalo při skladování - vyšší teploty, chemikálie.
Hrozně mě to překvapilo. 2 DVD byly v krabičkách, ostatní v plastových pytlíkách. A spolu s dalšími DVD byly v krabici od DVD (takové to balení po 10 v krabkách). A ostatní DVD ze stejné krabice jsou OK, zatím...
Děkuji polovičnímu démonovi za příspěvek ... zkusím ta média taky prohnout v prstech, dva měsíce na sluníčku by mohly to lepidlo trošku "načít" ;) (já bych po dvou měsících na slunci určitě zpuchřel ;)
By mě zajímal výsledek. Za boha nemohu přijít na to, proč odešlo zrovna těch 5 DVD z jedné krabice. A od různých výrobců. Mám ještě dvě další krabice s DVD a všechny byly ve stolku pod TV. Se docela bojím ty další dvě krabice otevřít...
Asis nemel na te krabice odrusovaci keltskou spiralu :D
tohle urcite najde uplatneni pro prumyslove vyuziti, snad i dalsi formaty budou nasledovat
zajima me jestli holograficke disky muzou z tohoto 'reseni' tezit take (vyssi trvanlivost a odolnost)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.