Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
já vím, já vím a omlouvám se ale třísklo mě to do očí...
leadra - chybí tam písmenko... leadera (leader)
na to je tuším poč článkem odkaz "nahlásit chybu"
Pokud skloňujeme, je v češtině obvyklé ve druhém pádu vynechat samohlásku e, obzvlášť pokud je ve skupině se znělou souhláskou (l, r). Například Marek - Marka, Pavel - Pavla, Karel-Karla - a proto tedy leader - leadra. Samozřejmě se lze setkat s oběma tvary; jen ilustruju, proč tento není mluvnicky špatně.
No asi by bylo jednodušší napsat lídra :) Protože i zde http://www.pravidla.cz/pravopis/8801-leader.html to skloňují jako leadera. Použití leadra nebo leadři se dá googlem sice taky najít, ale vypadá to divně :)
Nejjednodušší by to asi bylo napsat rovnou česky :-)
Bohužel na pravidla.cz je řada nesmyslů - za tím webem nestojí žádná jazykovědná instituce, ale společnost Zásobování a. s., přičemž poznámka „pro automatické generování slovních tvarů používáme Ispel“ tomu dává korunu :-)
No říkal jsem si, kdo ty pravidla dělá. Zásobování jsem si nevšiml :)
Intel zase mlží. Kde je Intel Light Peak čípácké řešení pro masy? Člověk by tušil, že když nic jiného budou se angažovat v levných SFP+ modulech prostě se jim nechce makat.
Ono ani tech 10nm nebude jen o kremiku, u vyrobniho procesu teto velikosti uz bude potreba pouzit napr. germanium v kombinaci s ULV nebo jine sofistikovanejsi techniky.
Jeste na vejsce jsem mel par semestralek a projektu o base-materialech pro mikrocipy. S Ge se experimentuje prakticky neustale i po nastupu kremiku, a pro vyrobu CPU jak je dnes zname je zcela nevhodny pro vysoke uniky (o nekolik radu proti Si), zejmena pri vyssich pracovnich teplotach >70st.C, a spatny spinaci efekt (male zesileni). Vyhoda je vysoka rychlost nosicu naboje v Ge, 3x vyssi nez u kremiku. Ge je nezastupitelny v optoelektronice laseru a detektoru, a v ultra HF raditechnice.
Pokud nedojde k prulomu na urovni kvantovych jevu, kde se vlastnosti materialu zasadne meni, germanium v oblasti cpu muze slouzit maximalne jako dopant, ale ne jako zaklad.
http://www.technologyreview.com/news/533586/new-chip-points-the-way-beyo...
Podobne clanky se pravidelne vyskytuji poslednich tricet let, a i Saraswat pracuje s germaniem v kontextu cipu pro telekomunikace a optoelektroniku:
http://cis.stanford.edu/~saraswat/research.html
V kazdem pripade, 70stC limit je dan sirkou zakazaneho pasu Ge a nelze ho v makroskopicke technice obejit.
Ono nejde o primou nahradu kremiku,ale o doplneni o tenkou vrstvu germania neco ve stylu SOI.
ovšem ten obrázek se Fudzille povedl :o)) http://www.fudzilla.com/news/37094-intel-to-abandon-silicon
olol :) jo, ten obrazek je vskutku ilustrativni
co se tyce germania, hovoril jsem samozrejme o jeho pouziti v materialu hradla, tedy aktivnich prvku cipu. jestli z nej udelaj nejakou magickou barieru, to nemam tucha.
"můžeme očekávat, že menší než 10nm čipy budou na pultech" - ty čipy nemají velikost několika nanometrů. Je to něco jako nejmenší délkový parametr struktury vyrobitelný daným procesem.
A pozor, mezi číslem a jednotkou se píše mezera. Takže ne 7nm, ale 7 nm.
Tak podle mě "7 nm" je "sedm nanometrů" a "7nm" je "sedminanometrový". Takže "10nm čipy" by mělo být správně čteno "desetinanometrové čipy" a je to nejspíš napsáno správně.
nojo, fakt, je to uuuuplne vsude jako pridavne jmeno, tak to beru zpet.
Ale neni to velikost cipu, to by si mel autor opravit.
"Ale neni to velikost cipu"
jiste, clovek veci znaly (zde na diit je predpokladem) to pochopi ze je to "vyrobni velikost chipu" nehlede na " " ... (mezeru) :)
a co kdyz diit cte i nekdo ne znaly veci? a i kdyby to cetli jenom lide, co vi o co se jedna, to je duvod aby to autor napsal takhle divne blble? podle meho neni.
už víc jak poslední desetiletí se experimentuje s různými nástupci křemíku, takže mě zajímá mě, co nakonec vyhraje. On ten výzkum a vývoj není žádný sranda, firma může snadno zjistit, že se dostala do slepé větvě a mezitím projebala pár let výzkumu a stovky miliónů.
Proto se dela vyzkum paralelne v mnoha potencialnich vetvich, a spoustu $$ to samozrejme stoji, nicmene Intel vydelava mesicne 1 giga (IIRC), takze si neco muze dovolit...
A vyhrava ten vyzkum, kterym bude mozne vyrabet v rozumne cene v tom mnozstvi, ktere Intel potrebuje... co nemusi byt ten, ktereho vysledkem je nejlepsi a nejrychlejsi hotovy cpu...
Já chci single core na 20 GHz. Paralelismus není lidskému mozku vlastní, nechť žije postupnost.
No nevím. Paralelně uvažovat je pravda trochu problém (i když někteří jedinci samičího pohlaví to dokážou), ale jinak je mozek ukázka paralelizovaného systému. Na každou funkci má svůj kousek co se o ní bezchybně stará. Single core mozek aby asi neuměl ani chodit. :-)
O te bezchybnosti bych se asi trochu hadal (spis je tam mnoho samoopravnych mechanismu), ale jinak souhlas :-)
To by jste se divil jak je lidsky mozek paralelizovany. Souhlasit se da spis s tim ze lidske vjemy nejsou paralelizovatelne v efektivnim meritku.
Zvlastni ze jeste nikdo nezminil prechod na grafen. Tyto 10 nebo 7 nanometrove stropy kremiku jsou uz nekolik let zname a setrvani na techto, v zakladu kremikovych, technologii se mi zda jen jako vytriskani financi na jiz zastarale technologii. Proto taky nedavno ta diskutovana stagnace vykonu, proste kremik uz vic neda a muzeme jen pilovat efektivitu (intel na 14-10-7nm a AMD na 28-20-14nm) vyuziti stavajici technologie. Vyraznejsi pokrok a nasobne zvyseni vykonu tedy neni realne do te doby (2017 zahajeni [mozna]) dokud se nezacne vyrabet na necem "nekremikovym"
65nm netburst se podařilo přetaktovat na 8 GHz. Kdo ví, třeba by s pár úpravami a na 14 nm dal i těch 20 GHz. Reálný výkon by ale asi nijak oslnivý nebyl :-)
K tomu bys potreboval pameti s <1ns latenci... takze ne nebylo by to zvlast oslnive...
<i>65nm netburst se podařilo přetaktovat na 8 GHz. Kdo ví, třeba by s pár úpravami a na 14 nm dal i těch 20 GHz. Reálný výkon by ale asi nijak oslnivý nebyl :-)</i>
Uhm, tady jsou ale jisté důvody, proč se P4 dobře taktují. Stručně zjednodušeně NetBurst architektura má obvody, jen hlídají synchronizace mezi částmi čipu a tak se čip nezasekne ani v případě, že taktovací frekvence není zcela shodná po celé ploše čipu.
Kolem 5, 6GHz už totiž začínají jevy jako povrchová frekvenční vodivost, zkrat není zkratem nemá-li vhodnou vlnovou délku a podobné chuťovky ... a NetBurst na to byl připraven.
To jsou důvody, proč moderní čipy se jen horko-těžko dotahují na maximální frekvence obstarožní architektury NetBurstu.
Výkon i5 jádra na 20GHz by oslnivý byl. Ale prakticky by takový čip skoro nešel vyrobit (úpravy nejsou jen kosmetické), podle mého názoru. Vycházím z toho, že synchronizační obvody žerou místo a jádro I5 je příliš komplexní na to, aby se dalo snadno rozsekat na díly a hlídat, aby se "nerozjelo." A s rostoucí velikostí čipu problémy s taktem rostou geometrickou řadou...
IMHO je to asi nemožné i v případě, kdy by peníze nehrály žádnou roli a na výrobu 1 CPU by padla celá fabrika.
...
Všichni se tady zaobírají materiálem, na které se dělá osvit masky CPU, a nikdo si neuvědomuje jiný problém - a sice, že světlo na nanesení matrice na jednotlvé vrstvy CPU, má svá omezení. Je to jako s mikroskopem. <b>Nelze rozlišit částečku, jenž má menší rozměr, než je vlnová délka světla.</b>
Shodně pak v CPU litografii nelze vytvořit masku s menšími rozměry tranzistorů, resp. jejich jednotlivých částí, než je vlnová délka světla.
Pro "prolomení" této bariéry se v mikroskopech používá tzv. elektronový mikroskop, což není nic jiného, než zvýšení rozlišení zkrácením vlnové délky objekt "ošahávajícího" záření. Když frekvenci zvyšujete, tak se po viditelném spektru dostanete do Ultrafialového a pak do intenzivnějšího a intenzivnějšího záření...
Omezení elektronového mikroskopu jsou pak ta, že se jím může zvětšovat jen několik nanometrů tenký pásek hmoty (musí být de facto průhledný) a rozhodně nemůže jít o živý organismus (už proto, že tyto nejsou, typicky, jen několik nm tlusté a také nereagují na intenzivní ozařování moc dobře....).
Za tuto cenu jsme se dostali "o kousek dál", ale od té doby k žádnému pokroku nedošlo a fyzicky k němu ani dojít nemůže. Konec, šlus.
A vlastně stejné je to s matricemi na CPU. Není zdroj "světla", jenž by dokázal osvítit tak tenké matrice rovnoměrně a neodpařil je zároveň i s substrátem ionizujícím zářením...
Tedy "Game over" nastal podle mého názoru zejména z tohoto důvodu, než že by nebylo dost vhodných materiálů (grafen?). Nicméně lidem se to většinou musí podat nějak zjednodušeně, no...
Souhlas - i pokud se jim podaří přejít na jiný materiál (což je otázka), tak je to posune o pár procent (možná desítek procent) a potom stejně šlus, protože kvantová mechanika je neúprosná... vynadal bych za to Einsteinovi a šel bych dělat něco užitečnějšího.
K tomu InGaAs... to by z CPU udělalo docela nebezpečný odpad, pokud se nepletu :-) Je fakt, že GaAs FETy se používají mnoho let, v high-end rádiích pro různé technologie se vyskytují minimálně po kusech (když ne po desítkách) a nevšiml jsem si, že by na takových zařízeních byla varovná oranžová samolepka "nebezpečný odpad, jed, arzen".
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.