Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
ten Quantum se mi hrozne libil. me na nem ale vadilo, ze to neni ucelena architektura v podani AMD ale ze tam musel byt intel procesor. AMD urcite nema u intelu zadnou slevu, myslim, ze az to osadi Zenem, tak si muzou dovolit mit cenu nizsi, protoze prodavaji nekolik svych komponent najednou. taky by na to mohly byt super uceleny ovladace nebo primo cileny veci. ale myslim ze na to zas nema AMD silnou softwarovou laborator. no uvidime, ale ten prechod na 14nm tomu dost pomuze, protoze treba zjisti, ze nepotrebuji tak velky chladic takze by se mohl trochu pozmenit i design. no uvidime
nemeli moc navybranou, bud by to AMD procesor neutahl nebo uvaril, vpodstate priznali ze procesorama co maj doted nemuzou intelu konkurovat, uvidime jestli nastane zmena
Dát tam 2xVega a rovnou ten jejich koncept VR brýlí s 2x4K displeji v jednom balení. Pak by ještě mohli mít jednu verzi bez brýlí jen s 1XVega pro ty méně movité co nepotřebují VR a spokojí se s hraním ve 4K na jednom monitoru. Taková 4K konzole
A to je tvůj odhad, přání nebo fakt, že to uvedou (zdroj?). Kdo ví, co bude v době Zenu, jestli bude AMD, komu bude patřit "Radeon Technologies" atd.
„A to je tvůj odhad, přání nebo fakt, že to uvedou…“
Je to můj vlhký sen ;-)
Teď vážně. Jak je uvedeno ve článku - fakt, že to uvedou, to rozhodně není. Oni tomu plánují dát druhou šanci, takže není jisté, zda to dobře dopadne. Článek shrnuje více dílčích zpráv, které se objevily zhruba za poslední půlrok a které byly příliš útržkovité na to, aby mělo smysl se jimi samostatně zaobírat. Nyní vyšlo v souvislosti s Radeonem Pro Duo najevo pár dalších souvislostí, díky kterým celá situace začala dávat lepší smysl, takže to stálo za rekapitulaci a zasazení do kontextu.
Zdroje tam nejsou z jednoho prostého důvodu - článek jsem napsal podle různých zdrojů, které se za tu dobu sešly a když jsem ho dokončil a zdroje vymazal z prohlížeče, zhroutilo se diskové pole, ze kterého DIIT běží a o článek jsem přišel. Podruhé jsem ho psal zpaměti a při pomyšlení na to, jak předchozí práce byla zbytečná, bylo dohledávání linků na původní články poslední věc, na kterou jsem měl chuť a náladu.
A to vam v RAIDe vyhreli 3 disky naraz? Predpokladam, ze ste mali pole odolne min. voci vypadku 2 hdd.
Poprvé vidím AMD, které bych si pořídil. Když si vybírám procesor, AMD je okamžitě mimo hru kvůli horšímu výkonu, provozním vlastnostem a nakonec horší podporou různých akcelerací (SSE, AES-NI atd). Jestli se ZEN přiblíží Intelu, jak se tvrdí, tohle padne.
A tahle výpočetní mašinka se mi moc líbí. Funkční design a člověk podpoří 100% AMD. I to vodní chlazení se mi líbí, byť je to trochu výstřednost.
Akorát VR moc nefandím. Ani na hraní moc nejsem. Raději bych do toho 2xGbit nebo 1x10Gbit, ECC paměti, výstup alespoň na tři monitory...
Až za rok budu zase vybírat workstation, snad něco takového na trhu bude. Ani to nemusí být zrovna AMD.
Ako na tom bude Zen este nie je jasne, aj ked prve ulomky len naznacuju ocakavania postavene na realite, rozumej, ze ziadna revolucia sa konat nebude a nezmyselne bludy o vykone na urovni dnesnych Intelov za polovicnu cenu ostanu len utopiou a vlhkym snom.
A koncepty tychto dizajnovych kreacii? Je jedno, ze ci to je v podani Apple a jeho valcoviteho Mac Pro (aj ked v pripade Apple je to ine), tychto prelievacich hodin Quantum alebo dalsich (niektore ulety Steam machines atd.). Su to sice kompaktne zariadenia, ale s malymi moznostami upgrade, vendor-locked nahradnymi dielmi atd..
Daleko lepsim riesim je konvencny pristup, ak uz niekto chce mensie rozmery tak zalozeny na ITX, kde ma zakaznik moznost volby pre kazdy komponent, ma otvorenu cestu buducim upgrade, vskratke slobodny vyber a za lepsiu cenu. Tieto ulety maju skor marketingove ciele ako nejake prakticke prinosy pre zakaznikov.
"horší podporou různých akcelerací (SSE, AES-NI atd)"
No ono je to srandovné, ale AMD má práve lepšiu podporu inštrukčných sád (FMA. 3Dnow!, XOP) a ak náhodou Intel uvedie nejakú sadu, ktorú AMD ešte neuviedlo, tak je to spravidla niečo, čo už AMD má, ale pod iným názvom => Intel to len "premenuje".
Ďalšia vec je, že AMD tie sady nijak neobmedzuje (teda okrem najmenších procesorov, ktoré ich fyzicky nepodporujú, napríklad tie do socketu AM1).
Naopak Intel ich obmedzuje kde len môže, od i5, cez i3, až po Pentium, ktoré nepodporuje ani blbé AVX.
S instrukcema jako FOP nebo FMA4 to byla desna pakarna. AMD a Intel se z nejakeho duvodu blbe dohodly a vznikly sady instrukci, ktere umi efektivne jen dozery od AMD. Intel napriklad na posledni chvili zmenil svuj zamer pouzit FMA4 presne tak jako ho ted ma AMD v dozerech a prepracoval ho na FMA3. AMD k tomu podle me pristoupilo velmi rozumne a v Zenu vyhodilo podporu vsech instrukci, ktere se nejak dubluji s instrukcemi od Intel. Usetri tim tranzistory a zjednodusi detekci instrukci.
Osekavani instrukci u Intelu asi nesnasi kazdy. Zvlast alergicky jsem na omezovani AES-NI a RDRANDu, v dnesni dobe HTTPS asi nejuzitecnejsi instrukce pro libovolny pocitac. Omezení AVX zase efektivne brani jeho masove rozsireni a pritom to jsou velmi uzitecne instrukce.
Az nato, ze ta akoze "lepsia" podpora instrukcnych sad sa v porovnani s Intelom nijako neprejavuje, skor naopak. Akutalne nove istrukcie ma na svedomi Intel, Ty si zaspal niekde v minulom desatroci.
To, ze Intel narezava podla cenovych segentov je blbe, ale ide o obchodnu praktiku, ktora zabezpeci to, aby sa modely navzajom neparazitovali. Pre firmu to zabezpeci prostriedky pre trvaly rast a zakaznik ma siroku ponuku odstupnovanu podla svojich potrieb. Ponuka Intelu je najma v poslednej dobe extremne robustna a kazdy si najde presne to co potrebuje, od jednotlivcov po korporacie. Kazdy ma na vyber a ako vidiet je to vec v ktorej sa Intel nemyli. AMD CPU/APU (a to aj napriek konzolam) divizia skapina a je dlhodobo v strate. To je vysledok tej lepsej podpory:)))
Zákazník hlavně vysolí více a o tom to cele je. Jediný důvod je malá či neexistující konkurence. Stačí se podívat na atomy za jakou cenu (pod cenou) je Intel prodává aby měl vůbec šanci oproti ARM.
Aké inštrukcie Intel v poslednej dobe zaviedol? AVX512, teda 512bit registre pre AVX2, ktoré ale odložil zrejme kvôli technickým problémom (viď problémy s AVX na Skylake) a TSX, teda pokus o tranzakčnú pamäť a teda priblíženie sa POWER8 a SPARC M7... skončilo ako inak FAILOM. Takže ak tie inštrukcie najprv neimplementuje a neodskúša AMD tak si ich Intel nedokáže premenovať k názvosloviu svojmu.
Ten druhý odstavec myslíš vážne??? To už vážne vyzerá ako vyjadrenie marketingového oddelenia Intelu.
Ty jim to hodne bastis nebo mas akcie, jinak si to nedovedu vysvetlit :).
Taky jsem někdy na podzim četl vlhkej sen, že hlavní architekt Zenu odchází z AMD protože má "hotovo" a Zen má tape-out... a za chvíli to bude rok...
Nejvíc mě fascinujou lidi, co si koupí na hry FX-6300 a 290X (jak jedno děcko z CZC, kde je o tom flame) a ještě s tím lezou na Twitch a brečí, že se jim seká WoWko... a v OBS mají nastavenej enkoding do MPEG-1 (!) pro jistotu asi )))
Kdybyste radši otestovali Skylake Pentium G4500 za 2200kč, který to WoWko utáhne (bych tipl) i vlastní grafikou a streamování to nijak nezbrzdí (enkoding)....
Né, radši budem přemýšlet, jestli 40GB SSD není už moc veliký a jestli je lepší tvar přesýpací hodiny nebo kostka.... Nemám radost z AMD situace (má ta firma vůbec kladnou hodnotu bez ATI???), ale pořád můžou zlevnit, to je lepší investice než jejich "marketing". AMD = České dráhy v IT. AMD marketing = TV pořad "volejte Putinovi" )))
http://www.cpu-monkey.com/en/compare_cpu-amd_a10_7870k-549-vs-intel_pent...
Protože by mě enormně zajímalo, jestli to pojede na těch 133 x 35 = 4655Mhz...
Když už sem taháte ta srovnání...
http://www.cpu-world.com/Compare/335/AMD_A10-Series_A10-7870K_vs_Intel_P...
"Pentium G4500 Drawbacks: Performs a bit worse in all kinds of programs"
:D
(Člověk by navíc čekal, že když už je to -K model, kupující tomu stejně trošku přidá šťávu. Jinak by za mnohem míň peněz koupil třeba A8-7600.)
Je smutné, že se ani nepodíváš na ten článek, který tu odkazuješ. Pentium má radikálně vyšší výkon v Single Thread performance. Což je asi tak nejdůležitější test. A to s téměř poloviční spotřebou.
At má Pentium výkon v single threadu jaky chce, 2 jádra má smysl dnes kupovat už jen do Office počítačů. Na hry obecně je to blbost už jen z důvodu, že ne které novější hry pro něj nenabízí podporu.
"Což je asi tak nejdůležitější test."
Pokud provozujete výhradně dosovský Famulus nebo Autocad R13 nebo něco podobného, tak možná ano. Pokud píšete moderní program, tak asi těžko. Pokud hodláte ten procesor používat ještě za pár let, tak už tuplem ne.
WoWkem moc neoperuj, to se seka i na Core i7. I kdyz soucasna verze bezi o dost lip nez kdyz prislo MoP. Ono u WoW hodne zalezi kdo co testuje. WoW s radosti funguje stylem 200fps - 1fps.
Podle stylu psani, bych to tipoval na presypaci hodiny nekde hodne blizko u Vas ;-)
Link na ktory odkazujete je totalna hovadina, aby A10-7870K nemala h264 koder, je totalna blbost: https://www.guru3d.com/articles-pages/amd-a10-7870k-apu-review,3.html
pripadne rovno odkazy na VCE A UVD:
https://www.guru3d.com/index.php?ct=articles&action=file&id=8588
https://www.guru3d.com/index.php?ct=articles&action=file&id=8589
tym padom aj dalsie parametre, ktore podla Vasho linku nema su pochybne.
Už jsem si to našel, kašlat na článek ;)
https://www.youtube.com/watch?v=PmgkHjyMYPo
Ty rozdíly 1 až 5 FPS jsou opravdu brutální, hned jdu vyhodit do koše svoje Sandy Bridge 2500K @ 4,6GHz a také LGA2011 workstation a běžím pro Pentium!
Stejně tak házím do koše pracovní Thinkpad W530 a desktop s FX-8350.
R9 390 jakbysmet, budoucnost je totiž Pentium!
"sestava vzdáleně připomínající přesýpací (v tomto případě spíš přelívací) hodiny"
Mně ten pohled z boku (http://cdr.cz/sites/default/files/amd-project_quantum_03.jpg) připomněl spíš cylonskou Basestar (tu původní). ;)
no vidis a me to pripomina rajce
Hu ! To je natolik podivný bazmek, že bych se nedivil, kdyby si to pár šílenců i koupilo jen tak do vitríny.
A za řekněmě dvacet let z toho byl velmi drahý a žádaný artefakt.
Protože prakticky to určitě k ničemu nebude. Chlazení bude nějakým způsobem jistě nefunkční nebo to alespoň bude při zátěži řvát jak startující stíhačka, celý hw včetně grafiky bude v mnoha směrech speciální - takže nebudou fungovat běžné drivery a AMD to - jak je jejich zvykem - nedá nikdy úplně dohromady. A bude to silně předražené.
Vítězství designu nad zdravým rozumem, jak je dnes ovyklé.
Zbývá těšit se na Zen a HSA architektury se Zen jádry. V konvenčním provedení.
Nicméně je téměř jisté, že se chystá další velká změna v procesorech - integrace programovatelných hradlových polí FPGA do procesoru, takže součástí software budou VHDL data, vytvářející při instalaci softu vlastní specializované akcelerátory. Dnes je to poslední technologická změna v HPC a velkých serverech, používaná stále častěji - zatím ve formě PCIe přídavných karet. Intel koupil Alteru a nepochybně v dalších generacích procesorů taková věc bude integrovaná, jakmile by konkurence AMD nebyla téměř k ničemu, jako teď.
Když se přidá chystaná technologická změna v pamětech RAM a SSD, jako jsou 3DXpoint nebo memristory, za pár let bude celé IT o něčem jiném.
Sorry, ale to první je nesmysl, ten HW není nestandardní.
Deska je v tom normální Mini-ITX koupená v obchodě. Grafika je v tom standardní PCIe v riseru. CPU je v tom standardní. Vodník dobrá nestandardní, ale ten se připojuje na header na desce a tý je úplně jedno, jak vypadá. Takže kde budou problémy s ovladačem? Drivery pro skříň a front panel USB? ;)
Ad to druhé:
FPGA v CPU není něco, co bychom my lidé mohli "vyhlížet". Vývoj FPGA programu je náročná záležitost, takže je to použitelné v datacentru obří firmy, která si na to tu konkrétní úlohu naportuje a protočí v tom miliony dolarů. V klientském segmentu tohle zatím nemá budoucnost.
K tomu druhému:
nejde len o softvér, ide aj o to, že použiteľné FPGA stojí desatisíce až státisíce dolárov a na druhej strane, dostupné FPGA teda za pár stoviek dolárov nemusí úlohy ako napríklad h265 vôbec zvládnuť.
Btw.: nemáte nejaké info k prepúšťaniu u Intelu? Dozvedel som sa, že plánujú prepustiť až tretinu zmestnancov spomínanej Altery, a vrámci celého Intelu to má byť v percentách dokonca dvojciferné číslo, teda by to vyzeralo na slušnú čistku.
"FPGA v CPU není něco, co bychom my lidé mohli "vyhlížet". Vývoj FPGA programu je náročná záležitost, takže je to použitelné v datacentru obří firmy, která si na to tu konkrétní úlohu naportuje a protočí v tom miliony dolarů. V klientském segmentu tohle zatím nemá budoucnost."
To tvrdíte vy, ale Nvidia už do svých grafik přidala instrukce jako LOP3.LUT, které de facto slouží jako "poor man's FPGA".
A to, že je to "těžké", je dané tím, že současné nástroje jsou poměrně tristní (viděl jste Xilinx ISE?), a že se často dělají celké velké systémy najednou. V principu ale není takový problém, aby se nějaké ty kernely pro danou konkrétní aplikaci daly "zadrátovat", obzvlášť pokud se nebavíme o milionech efektivních hradel, ale třeba maximálně sto tisíc (na nějaká ta instrukční primitiva tyhle věci stačí). Nemluvě o tom, že ta "datacentra obří firmy" nejspíš nebudou používat fixní FPGA programy, ale budou je kompilovat za chodu z dotazů (třeba v databázových enginech). To je jedno z prvních použití, které je okamžitě nasnadě - pokud se masivně zvýší propustnost storage (a dnes máme opravdu rychlá SSD řešení), rázem bude nedostatek výkonu na zpracování dotazů z tak velkého proudu dat. (Samozřejmě, pak před vámi stojí problém vývoje FPGA metaprogramu.)
Jinak pokud se vám nelíbí FPGA, tak si tam myslete třeba mřížku zásobníkových strojů s vhodnou instrukční sadou, ta by mohla sehrát podobnou roli (možná ještě jednodušeji, když na to přijde). Taková jádra byla již postavena, se spotřebou 7 pJ na jednu 18b instrukci (a to v archaickém procesu 180nm+)
Tak to je. Mimo HPC se to v poslední době používá pro akceleraci databázových strojů. Už je to celkem běžné a FPGA karty do serverů dělá hodně výrobců.
Než to bude mít běžný Jouda v PC, asi to ještě chvíli potrvá, ale bude to.
Nemusí jít přímo o miliardy nebo miliony ekvivalentních hradel, pár set tisíc stačí. Může to být i kombinace s nějakými předpřipravenými bloky, propojenými FPGA řešením a/nebo mikrokódem.
Mě přijde zajímavé si v tomhle kontextu všimnout, jak jsou v mobilních čipech běžná programovatelná DSP, ale na PC ne. V telefonech totiž pro to výrobce udělá firmware, tam to nějak použije, a je vymalováno.
Naproti tomu v PC ekosystému tohle nemáme, tam to zatím dospělo akorát k těm dekodérům/enkodérům videa v IGP/GPU a GPGPU akceleraci. Na PC je na rozdíl od mobilních ekosytémů ta kultura otevřená, počítá se s tím, že mezi hardwarem a OS může být nebo obvykle je odluka.
Možná, že podobná specializovaná akcelerace přes FPGA bude opět spíš v těch mobilech?
Je to možné, že první spotřební aplikace bude v mobilních SoCech, protože to seká plno výrobců a vývoj je tam velmi rychlý. Také by se projevila hodně úspora energie.
"V telefonech totiž pro to výrobce udělá firmware, tam to nějak použije, a je vymalován"
V telefonech především ten hardware není uživatelsky přístupný. Naproti tomu u procesorů v počítačích se tak nějak očekává, že k funkcím (jako třeba AVX) mají třeba vývojáři aplikací přístup.
Tak ono kdyby se to dalo na spotřebitelské úrovni uvést do praxe (stylem že si člověk stáhne kód pro blok FPGA ve svém CPU z nějakého "storu" nebo jako prostě jako program/instalátor a jede se - a vývoj nebude supernáročný, takže o programy nebude nouze), takž by to samozřejmě bylo hodně zajímavé a pokrok, to nepopírám.
Jenom to IMHO není na horizontu a nevím, jestli na tom i za tím horizontem vůbec někdo dělá.
Právě tak nějak to bude nejspíš udělané - bude nějaký repozitář VHDL řešení, které si každý bude moci natáhnout do svého procesoru. Případně to bude součástí instalátoru software, takže uživatel o tom nebude ani vědět.
Zatím jsou "železem" řešené ty kodeky videa a zvuku, nebo akcelerátory šifrování/komprimace/hashování (např. Intel QuickAssist v některých čipsetech a SoC's). Ale třída úloh, kde by se to dalo použít je mnohem větší.
Kromě odlehčení procesoru a významného zrychlení to může znamenat také úsporu energie.
Udělat v FPGA nějaký specializovaný zásobníkový procesor nebo RISC není velký problém, složitostí se to neliší od programování kernelu pro GPGPU. A není na to potřeba zase tolik hradel.
V tomto má výhodu AMD se svým HSA, protože mají vyšeřený společný přístup k virtuální paměti, přepínání kontextu a synchronizaci mezi GPU a CPU. Stačí aby to rozšířili o přístup k FPGA.
Podle akvizice Altery Intelem je docela možné, že se takových věcí dočkáme v dohledné době několika let, protože výkon procesoru už nejde bez velkých nákladů o mnoho zvýšit.
No a jak jsem uváděl, v serverech se to rozmáhá velmi rychle. Mimo ty HPC a databázové stroje jde například o ukládání dat, protože se tím dělají hashe pro deduplikaci, šifruje/dešifruje, komprimuje. Při rychlosti dnešních NVMe SSD úložišť je to kolikrát potřeba, procesory to nestíhají.
No jo, ale zas tak jednoduché to není. V těch serverech se to často tak dělá protože na to jsou peníze, ale objem nasazení není zase tak velký, aby se vyplatil ASIC. Proto jsou na FPGA založené různé specializované akcelerátory, řadiče highend SSD, nebo třeba už před lety dělala firma Ateme realtime enkodér videa v FPGA (bylo to prý komplikované jako blázen, například používali dvě instance, z nichž jedna běžela pár framů napřed, místo lookaheadu). Ale pořád tu musí být velké peníze na to, aby se to vyplatilo.
Také ten jejich enkodér byl hodně drahý, jenom pro velké firmy.
Ve spotřebitelském segmentu je naopak velký objem, ale malá cena jednoho zařízení, což nahrává těm ASIC řešením a tipl bych si, že to tak spíš zůstane než ne. Možná budeme mít více zapečených akcelerátorů pro určité úlohy (ale otázka je, co je tak náročného na výkon a zároveň tak konstantního, malého a izolovaného, aby se to vyplatilo akcelerovat... (un)zip možná?). Ale ta aplikace FPGA v běžných procesorech za tímto účelem se mi moc pravděpodobná nezdá.
Tak jasně, vše je dané stavem technologie. ASIC je levný dnes i při "malých" objemech, protože celý proces je automatizovaný. Proti FPGA má výhody v menší složitosti, optimalizaci, vyšších kmitočtech. Ale ten rozdíl se postupně stírá, při hromadné výrobě jsou FPGA levnější než zakázkový ASIC s malým objemem výroby. FPGA řešení má podstatnou výhodu ve flexibilitě a upgradovatelnosti.
Ve speciálních oblastech - např. radiačně odolné procesory pro vojáky a kosmické použití - se FPGA procesory již dlouho používají, např. kosmické SPARCy v8 z Evropské kosmické agentury (open source) řady LEON jsou všechny řešeny jako VHDL pro RH (radiation hardened) FPGA. Díky tomu je možné "opravit" elektroniku satelitu na dálku i přeprogramováním procesoru.
Nakonec, už první SPARC byl realizován v hradlovém poli (ale programovaném maskou při výrobě). V zakázkových ASIC obvodech výrobce často má hradlové pole, kam se "nažene" VHDL návrh při výrobě, podle toho, jaký procesor do toho zákazník chce (MIPS xxxx, SPARC vX, ARM vX, ...).
Dovedu si představit budoucí kompilátory (i JIT VM), které v rámci optimalizace vydělí určité operace a "dopečou" si optimalizované instrukce nebo celé akcelerátory ve formě VHDL návrhu, který se při instalaci softu "nažene" do FPGA části procesoru.
Nakonec, proč by Intel jinak kupoval za celkem obludnou částku Alteru, že.
Sorry ale z toho čo píšeš mi vyplýva, že o FPGA nemáš ani šajnu.
Prvý odstavec samé kecy. Pri hromadnej výrobe je cena FPGA rádovo v tisícoch až státisicoch, ASIC v desiatkach až stovkách dolárov, s tým že pokiaľ sa nejadná len o konverziu z FPGA tak ti stačí ASIC z oveľa menšieho kremíku.
"FPGA řešení má podstatnou výhodu ve flexibilitě a upgradovatelnosti."
To je tiež pekný výmysel. Realita je taká, že ak potrebuješ nový náročnejší algoritmus, tak je vysoká pravdepodobnosť, že sa do súčasného FPGA proste nevojde.
"Ve speciálních oblastech - např. radiačně odolné procesory pro vojáky a kosmické použití"
Čo s tým má spoločný fakt, že sa jedná o FPGA? Nieje to skôr o spôsobe púzdrenia? Mimochodom, prakticky k všetkým FPGA sa integruje aj nejaký procesor (PowerPC405, ARM...) ktorý tam je ako "hard-core". Tomu procesoru radiácia nevadí?
"LEON"
Píšeš tu krásne rozprávky o FPGA procesoroch ako sú krásne variabilné, ale čo keby si dodal, že akýkoľvek komplexný procesor zaberie veľkú časť logigy (takže neostáva až toľko priestoru pre rekonfigurovateľnú logiku), beží spravidla na jednotkách, výnimočne desiatkach MHz a dosahuje IPC v okolí 1 a aj to vďaka on-chip pamäti s latenciou menej ako jeden takt samotného procesora. Mimochodom, neexistuje skutočný out of order procesor schopný bežať v jednom FPGA pretože tam sú potrebné štruktúry, ktoré FPGA nezvláda (jedno jadro Nehalem bez cache potrebovalo 5 FPGA a aj s tým dokázalo bežať len na 0.5 MHz). To už tak super neznie, že.
"Dovedu si představit budoucí kompilátory (i JIT VM)..."
Áno, to bude asi aj dôvod, prečo SUN integroval do SPARC M7 akcelerátory na Javu, SQL.... napevno.
Nebude to vôbec tým, že by podobne výkonné FPGA zaberalo oveľa väčšiu plochu, dosahovalo oveľa nižšie frekvencie a žralo viac energie. ...a zrejme by zvládlo len časť úloh naraz.
"Nakonec, proč by Intel jinak kupoval za celkem obludnou částku Alteru, že."
Toto je veľmi správna poznámka, ale ak by si sa nad tým aspoň trocha zamyslel, tak by si tu tak nepotil.
Intel kúpil Alteru preto, že to je lukratívny biznis s obrovskými maržami. 16nm FPGA stoja stovky tisíc dolárov! Povedz mi, podľa akej logiky predpokladáš, že by ich práve Intel začal predávať v segmente dostupnom pre smrteľníkov? To je holý nezmysel.
A mimochodom, ďalší dôvod pre kúpu mohol byť ten, že sa Altera plánovala vrátiť k TSMC. Podľa Altery sú náklady na výrobu 14nm čipu asi 7x vyššie ako na výrobu ekvivalentného 16nm.
14nm proces Intelu má ale reálne vlastnosti niekde na úrovni 28nm TSMC (aj napriek masívnej masáži snažiacej sa nás presvedčiť, že je Intel pár generácií napred). To je problém obzvlášť v FPGA, ktoré sú na počte tranzistorov a čo najkratšej vzdialenosti medzi nimi závislé. Zamestnanci altery sa dokonca vyjadrili v zmysle, že 14nm proces má ešte stále priveľa "design violations"... To je mimochodom dôvod, prečo uvedú 14nm FPGA až viac ako rok po konkurencii.
To je reálny problém a ešte zaujímavejšie to bude v roku 2018, kedy má prísť 10nm Altera, ktorá pri tempe Intelu len so šťastím dosiahne úroveň 20nm TSMC. Stáť bude ale proti 7nm FPGA ktoré budú mať viac ako 4x viac tranzistorov ako súčasné 20 a 16nm (TSMC plánuje zdvojnásobiť hustotu pri 10 aj 7 nm).
A pre tích, ktorí si myslia že to sú prázdne reči: Intel tento rok k svojim Xeonom použije FPGA vyrábané na 20nm procese TSMC, namiesto svojich vlastných 14nm.
Hele, už jsi někdy s FPGA něco dělal ? Připadá mi, že ne.
Nicméně tržní informace nějaké vyčtené máš. Až na ty pitomosti o 14nm Intel výrobě.
Vraj vyčítané. :D No ako myslíš, ale všimni si že ty tu kecáš jednu blbosť za druhou bez akéhokoľvek základu v realite.
"Až na ty pitomosti o 14nm Intel výrobě."
Ak sa nebudeme pozerať na propagačné materiály väčšinou zrejme vypustené Intelom ( http://pc.watch.impress.co.jp/img/pcw/docs/670/675/6_s.jpg ) ale pozrieme sa na výsledky:
16nm FPGA sú tu už pomaly rok. 14nm tu budú až na túto jeseň.
V Broadwel Xeonoch bude použité 20nm FPGA. Prečo nie 14?
14nm Knightlanding má mať 8 miliard tranzistorov, teda toľko, koľko ostatné grafiky už na 28nm!
20nm SPARC M7 má 32 jadier a 10 miliard tranzistorov. Nevyzerajú pri ňom nedávno uvedené 14nm Xeony tak nejak... malé?
Tak kde je tá dominancia Intelu? V čom má byť generácie pred ostatními? Vážne si poprosím odpoveď. :D
A keď už začneš odpovedať, tak prezraď aj na základe čoho predpokladáš, že Intel kúpil Alteru len preto, aby tie FPGA predával bežným ľuďom za dostupnú cenu. Mne to vážne nedochádza. :D
Inak k tomu obrázku, ktorý som linkoval. Objavujú sa špekulácie v zmysle "Intel má menšie tranzistory ale dáva ich ďalej od seba", čo je technicky ťažko predstaviteľné, ale čo i len logicky, čudujem sa, ako mohol niekto vôbec uveriť, že Intel vrazil obrovské peniaze do vývoja menších tranzistorov, potom vrazil ďalšie peniaze na pokročilejšiu výbavu továrne a teraz platí navyše za každý wafer, len aby tie tranzistory dal ďalej od seba a tým ich degradoval na úroveň tých, ktoré používa TSMC pri 28nm.
"Nicméně je téměř jisté, že se chystá další velká změna v procesorech - integrace programovatelných hradlových polí FPGA do procesoru, takže součástí software budou VHDL data, vytvářející při instalaci softu vlastní specializované akcelerátory."
No vidíte, a AMD je na to skvěle připravená, protože má v křemíku již rozchozenou architekturu (totiž právě HSA), která umí provozovat libovolná pevná, poloprogramovatelná i plně programovatelná jádra nad sdílenou virtuální pamětí (= nízké komunikační latence a žádné syscally a drivery potřebné pro spouštění kódu), a to třeba každé s vlastní instrukční sadou (momentálně je to Bulldozer a GCN, ale funguje to obecně).
Přesně tak.
HSA je obrovská a zcela nedoceněná revoluce, jaksi v tichosti.
Takže víceméně jde jen o to, od koho AMD koupí FPGA řešení.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.