Současný stav věci

Apple samozřejmě celý přechod plánoval již delší dobu, takže si bezesporu dopředu velice dobře promyslel, co mu za možnosti z hlediska budoucího vývoje jeho platformy nabízejí společnosti Intel a IBM. Velká modrá má z pohledu dněšních jablek dva významné produkty: 32bitový PowerPC G4, který se velice dobře usídlil v PowerBoocích a „nižších“ Macintoshích (Mac Mini, eMac) a noteboocích Apple (iBook, PowerBook) a plně 64bitový PowerPC 970 (označovaný Applem jako PowerPC G5), který naléza uplatnění ve vyšších modelech stolních počítačů (tj. iMac a PowerMac). S procesorem G5 například není pro Apple problémem dodat PowerMac, osazený 8 GB RAM, samozřejmě, jak už to tak bývá, tento procesor je energeticky náročný natolik, že je nepoužitelný pro iBook a PowerBook modely.

Naproti tomu společnost Intel může Applu nabídnout (ze současného portfolia) pro mobilní platformu a miniaturní počítače Mac Mini procesor Pentium M, resp. celé řešení Centrino (použitelnost Pentia M v Mac Mini v současné době demonstruje společnost AOpen svým PC plagiátem tohoto úspěšného Apple počítače) a pro stolní počítače klasické Pentium 4, založené na dobíhající NetBurst architektuře (povšimněte si, že Apple nikdy nezmínil Celeron, snad to nikoho nepřekvapuje). V oblasti stolních počítačů je z hlediska dnešních procesorů v zásadě vyřešeno, to ostatně prezentoval sám šéf Apple Steve Jobs na své prezentaci na WorldWide Developer Conference v San Franciscu. Co se týče mobilních řešení, tam se patrně ještě pracuje, ale je potřeba mít neustále na vědomí jeden fakt: použitelnost Intelových procesorů v Macintoshích je dána použitelností Mac OS X (což je BSD operační systém) a přidružených aplikací na těchto procesorech.

Blízká budoucnost

Ta je samozřejmě plně v duchu plánů Intelu, tedy 64bitová a vícejádrová. Přibližně v polovině roku by se mohlo středním modelům stolních jablek iMac dostat procesorů s jádrem Sossaman, zachovávajícího si stále nízkou spotřebu (že by to nakonec nebyl Xeon?). Nejvyšší stolní modely PowerMac dostanou do vínku 64bitovou desktopovou verzi Meroma, značenou Conroe. Merom bude vycházet z Pentium M architektury, jež však bude kompletně přepracována a možná dokonce umožní Applu v koncových produktech přeskočit NetBurst architekturu a vyrábět Macy rovnou na bázi jader Pentium M/Merom (to je však značná spekulace, neboť Steve Jobs má v plánu uvést první Intel-Macy na trh již příští rok touto dobou). Ve druhé polovině roku 2007 dojde k upgradu taktéž v serverových strojích Xserve na procesor, založený na Xeonu, vychazející z jader Merom a Conroe. Nejpravděpodobněji se jeví model Xeon DP s jádrem Woodcrest.

Proč Intel a ne AMD?

Tato otázka trápí až překvapivě mnoho lidí, kteří toho s Macintoshi nemají (a třeba ani nikdy neměli) mnoho společného. Koneckonců, AMD má dvoujádrové procesory, má 64bitové jádro (a to dokonce v lepším provedení než Intel), ve srovnání se spotřebou Pentia 4 si jeho procesory také nevedou špatně, tak proč Intel?

Podle mnohých analytiků je to zjevné. Intel je schopen nabídnout mnohá komplexní řešení, ať již Centrino platformu, nebo čipsety pro všechny své současné i budoucí procesory. AMD nic takového nemá, v drtivé většině případů běží jejich procesory na základních deskách s čipsety třetích výrobců (jako VIA, nVidia, ATI, ULi či SiS). To je pro Apple patrně až příliš velký chaos, který ani nenabízí nějaké slibnější vyhlídky do budoucna, ostatně sám šéf AMD Hector Ruiz se před pár měsíci vyjádřil pouze v tom smyslu, že před výrobou čipsetů nezavřeli dveře. Tento argument ve srovnání s dlouholetou tradicí Intel čipsetů těžko obstojí. Intel navíc přihodí třešničky na dortu v podobě „Virtualization“ a „LaGrande“ technologií.

Windows na Macu vs. Mac OS na PC

Patrně jeden z dalších důvodů, proč Apple volí přechod na x86 platformu je ten, že bude podle všeho možné na nových Macintoshích provozovat i operační systémy softwarového giganta z Redmondu. To dá Applu další klientelu lidí, kteří do této chvíle volili PC, neboť jim Mac OS neumožňoval provozovat jejich oblíbené aplikace (rozuměj: ve většině případů hry :-). Ti si budou od příštího roku moci plně užívat krás operačního systému Mac OS X 10.4 a ve chvílích volna „odskočit“ do Windows zahrát své oblíbené hry, nebo pracovat s aplikacemi, které Mac OS neumí. Do tohoto výčtu operačních systémů ještě přidejme nějakou Linuxovou distribuci a na malý zázrak je zaděláno.

Mnoho lidí však v tichosti doufá, že by mohlo jít provozovat Mac OS X 10.4 na standardním PC. Prozatím vás musíme zklamat, vše nasvědčuje tomu, že toto možné nebude. Apple sice bude užívat x86 procesory, ale nadále se bude jednat o uzavřený hardware a troufl bych si i odhadovat, že v Mac OS X je již dávno nějaká ta vychytávka, která znemožní přenést systém na PC. Když však zabrousíme do nelegálních vod, můžeme konstatovat, že invenci různých lamačů ochran a omezení se meze nekladou :-). Bránit by jim v tom mimo jiné měla LaGrange kryptografická technologie přímo z laboratoří Intelu, jež by měla zajistit nemožnost bootovat Mac OS X na hardwaru, nepocházejícím z dílen Apple. Zároveň však LaGrange dokáže zajistit plnou kompatibilitu s instalací Windows, takže ty budou mít na Macintoshích dveře otevřené. Pokud by se to však nakonec někomu povedlo, vrátila by se zpět éra neautorizovaných klonů Macintoshů, což by jistě Steve Jobs viděl jen velmi nerad.

Intel a Virtualizační technologie

Druhá třešnička na dortu není nic jiného, než následek partnerství Intelu s tvůrci VMware. O této technologii jsme již něco málo psali, takže nyní nebudeme zbytečně nosit dříví do lesa. Snad jen, že Apple bude tuto technologii využívat k provozu Windows aplikací pod Mac OS X kdy tyto Windows programy budou plně začleněny do grafického rozhraní Macu, takže uživatel by v podstatě neměl poznat, že provozuje Windows aplikaci.

Bližší detaily o vývojářském stroji

Na závěr se znovu a podrobněji podíváme na stroj, který šéf Applu předváděl a který se nyní dostává do rukou vývojářům aplikací pro Apple platformu (tedy ten, co „fasují“ za 999 dolarů). Již z prezentace Steva Jobse bylo jasné, že srdcem je procesor Intel Pentium 4 na 3,6 GHz, podle všeho však obvykle dosahuje vyššího výkonu než PowerPC G5 na 2,7 GHz a někdy prý dokonce i předčí dvojprocesorový G5 systém (testováno bylo na univerzálních binárkách, tj. těch, které jsou zkompilovány pro Intel i PowerPC). Nově se také ví, že se jedná o model Pentium 4 660, tedy jednojaderný s EM64T rozšířením (které však zatím Apple nevyužívá). Tento procesor však ve finálních Intel Mac počítačích (které přijdou na trh příští rok) nebude, lze očekávat spíše něco pozdějšího z roadmap Intelu.

Vývojářská mašina dále obsahuje 2 GB RAM typu DDR2 taktované na 533 MHz, SATA II řadič a integrovanou grafiku, jíž není nic jiného než součást čipsetu i915G, grafické jádro Intel GMA900 s podporou Quartz Extreme. V tomto vývojářském kitu bude možno plně využít „libovolnou“ standardní PC grafickou kartu, ale dodání ovladačů bude na výrobcích, což v podstatě omezuje tábor na společnosti ATI a nVidia, které mají slušnou tradici v tvorbě produktů pro Apple. Další příjemnou vlastností je FireWire v provedení 1394a, tedy starší 400 Mb/s varianta. To ale asi nikoho nepřekvapí vzhledem ke vztahu Applu k FireWire. Další očekávanou sběrnicí je USB 2.0. Z FireWire bootovat nelze, ze sítě a USB 2.0 ano.

Z výčtu vyplývá, že se vlastně jedná o standardní PC vnitřnosti, takže u této vývojářské mašiny asi nepřekvapí možnost nainstalovat Windows XP, ovladače a vývojáři mohou vesele provozovat oba systémy. Mimochodem, stroje používají vcelku běžný Phoenix BIOS.