Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Kde je to sbližování ALU s grafickými jednotkami a sdílení částí těchto jednotek. Pořád je to jen mizerný procesor s integrovanou grafickou kartou. Těším se na procesorovou efektivitu 3-5 lepší než současná generace.
Jedna věc je postavit hardware, druhá napsat na to soft. K čemu jsou mi slajdy plné úžasných vychytávek, když to žádný soft nedokáže využít? Už něco umí rozumně encodovat video pomocí VCE aby to bylo násobně rychlejší než procesorem a kvalita minimálně stejná? Umí něco využít Trueaudio? Umí něco udělat z AMD železa domácí kino které umí on demand distribuovat víc HD videí na více zobrazovadel přes UVD?
Mám AMD rád, ale v poslední době jsou to jen samá papírová vylepšení a opravdový užitek zatím žádný ;(
Jediná pozitivní věc kterou v poslední době pozoruju je ladění architektury na stávajícím výrobním procesu "díky" neschopnosti TSMC a GF uvést procesy nové. Takže se možná AMD pomaloučku polehoučku dotahuje efektivitou na Intel než aby chrlil počítačem navrhnuté nové a nevyladěné jádra na menších procesech.
Thief využívá TrueAudio. Většina věcí ze slajdu má reálné využití, ale jaksi nejde vinit AMD např. z toho, že lidé na přehrávání 4K zatím kašlou nebo že bude trvat, než se HSA rozjede.
Vinit přímo AMD možná nejde, možná jde - pokud čas ukáže že projekt HSA v domácím prostředí v podstatě využít nejde a obyčejný uživatel z takové architektury profitovat nebude. Uvidíme.
Ale třeba tento týden mě AMD fakt dostalo když jsem na linuxu (Mint, tuším 16) nedokázal v jejich proprietálních ovladačích nastavit 100Hz na své 19" CRT (1280x1024). Nativně to vůbec nenabízí a nepomohl ani xrandr a přídání nastavení - objevilo se pak sice v nabídce, ale při přepnutí to padá na nějaké chybě. Opravdu smutné v roce 2014 ;(
opravdu smutné používat v roce 2014 19palcové crt :)
Co přesně je smutného na používání 100Hz Eiza v rozlišení, které mi vyhovuje? To že jsou na trhu neadekvátní nebo příliš drahé náhrady mě má donutit k výměně? Proč, když mi přes 10 let staré CRT jede bez nejmenšího zaváhání v kvalitě kterou dnešní levná a středně drahá LCD dohánějí maximálně v ostrosti? Že to není IN? Nebo co konkrétně by mě mělo přesvědčit k výměně zobrazovadla? Jediné co mě napadá je cena provozu kdy CRT žere cca. 100W, zatímco moderní 24" LCD kolem 20W. Ale při provozu pár hodin denně to není důvod ke koupi LCD za +-20 tisíc - to je totiž nejlevnější hladina která by mi vyhovovala (24" Eizo nebo NEC s DUE ).
1)Já nevím, mě třeba po půl hodině boleli z crt oči, naštěstí už tu máme LCD :) a obecně na oči mají crt neblahí důsledky
2)a neříkej že ti tvůj 10+ let starý monitor nahradí jedině lcd za 20k a víc ;) ostrost a barvy jdou po pár letech do háje, to jen ty jsis na to zvykl ;)
VCE umí využít např. Raptr. Navíc je k dispozici už VFW kodek využívající VCE (OpenencodeVFW - https://github.com/jackun/openencodevfw). Kvalita je použitelná, výkon brutální (umí to nahrávat gamesy ve FHD bez patrného vlivu na výkon hry).
On ten progres je, a ne že ne.
Díky za info, zkusím se na to podívat ;)
mě celkem pozitivně zaujal ten AMD Raptr, je zdarma, a na "beta" stadium funguje celkem pěkně. Má to jedinou, zato velkou, mouchu - neumí zaznamenávat gamesy běžící v Mantle :-) (to ale neumí žádný "gamezáznamník", leda v režimu okna)
Proč by něco takového měla AMD dělat, když efektivita zpracování průměrného kódu padá při použití více než čtyř jader?. Plná hardwarová unifikace je sice hezká na papíře, ale neodráží požadavky reálných aplikací, takže efektivita takového řešení jde do kopru. Viz experimentování Intelu s Larrabee.
"Proč by něco takového měla AMD dělat, když efektivita zpracování průměrného kódu padá při použití více než čtyř jader?"
A co rozumíte tím "průměrným kódem"? A jak přesně víte, jaké jsou požadavky reálných aplikací? Já když jsem přemýšlel, jak "běžné" aplikace napasovat na tuhle architekturu, tak jsem se nestačil divit, co všechno se vlastně dá offloadnout, když se chce.
Ti, aplikacni programtori, co to vedia, to uz urobili, vid. posledny obrazok, clanku
od autora menin Joel Hruska z 14. Januara (ledna) 2014
http://www.extremetech.com/computing/174632-amd-kaveri-a10-7850k-and-a8-...
a pridavaju nove funkcionality.
A ten zvysok ¨koderov¨nestiha, alebo na to nema mentalne, ved na potrebu zm,eny stylu programovania upozronoval intel koncom roku 2007 a do roku 2014 sa skor nic nezmenilo..
Is Parallel Programming Hard, And, If So, What Can You Do About It?
https://www.kernel.org/pub/linux/kernel/people/paulmck/perfbook/perfbook...
Parallel programmers not prepared for the glorious revolution
By Wily Ferret
Tue Nov 27 2007
INTEL RECKONS barely one per cent of software programmers are prepared to face the challenge of parallel programming, which the hardware giant (unsurprisingly) reckons is the future of development.
http://www.theinquirer.net/inquirer/news/1026585/programmers-prepared-gl...
Software needs meaty cores, not thin, stringy ARMs, says Intel
By Simon Sharwood, 26 Feb 2014
“The world has a big issue around vectorisation and parallelisation of code,” Graylish said. “99% of code isn't written that way.” Graylish also feels “defining a workload that can run in 1000 cores is hard.”
Most software, Graylish added, “still requires a big meaty core” and Intel is happy to provide them.
http://www.theregister.co.uk/2014/02/26/software_needs_meaty_cores_not_t...
a ked som na to upozronil v diskusii
https://lwn.net/Articles/590231/
tak som dostal odpoved
¨I'd be surprised if much more than 1% are competent at programming, period.¨
"I'd be surprised if much more than 1% are competent at programming, period."
No a v tom měl dotyčný samozřejmě naprostou pravdu. Až na určité úrovni se ukazuje, kdo vlastně programování chápe a kdo jen laboruje na úrovni cargo kultů. Ti první pak vědí, jak na to: http://www.infoq.com/presentations/Thinking-Parallel-Programming
Ono je na to ustalenejsi termin vid. napr. clanok
Programátorské schopnosti absolventov klesajú, problémom je Java
17.01.2008
Programátori generácie Y
Problémom je údajne najmä to, že v posledných rokoch sa začala vo vyučovaní programovania presadzovať Java - ako prvý programovací jazyk, s ktorým sa študenti zoznamujú na začiatku svojho štúdia. Výber Javy za základ štúdia programovania totiž podľa dvoch profesorov priamo oslabuje programovacie schopnosti študentov, čo sa potom odráža na ich výkone v kurzoch ohľadom systémov a architektúry. Navrhujú preto vzdelávanie študentov podporiť skorým predstavením formálnych metód na začiatku štúdia, kde zároveň programovacie jazyky majú centrálnu úlohu pri vzdelávaní nových IT odborníkov.
Vývoj programovacích schopností vo viacerých jazykoch potom študentov učí automaticky používať veľké knižnice a špeciálne balíky s kódom, akoby programovali z predpripraveného receptu[kuchárskej knihy].
http://www.itnews.sk/spravy/produkty/2008-01-17/c87894-programatorske-sc...
Aj, ked neviem, ci si pomohli, tak Python-ovy kod nauci ludi odsadzovat a nestane sa, ze mi student predlozi kod s 1500 riadkami bez jedineho odsadenia a zaida ma o opravu logickej chyby..
Python je nejužívanějším jazykem pro výuku programování
10. 7. 2014
Podle analýzy Association for Computing Machinery je Python nejrozšířenějším jazykem pro výuku programování, alespoň co se týče Spojených států amerických. Z 39 nejlépe hodnocených kateder informačních technologií Python v úvodních kurzech používají více než dvě třetiny. Nedávno na Python přešli i na slavných univerzitách MIT a UC Berkeley.
Python na první pozici nahradil Javu, která je však stále poměrně populární a úvodní kurz programování v ní nabízí více než polovina zkoumaných institucí. Další jazyky už mají několikanásobně nižší podíl, umístily se v tomto pořadí: MATLAB, C++, C, Scheme a Scratch.
http://www.root.cz/zpravicky/python-je-nejuzivanejsim-jazykem-pro-vyuku-...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.