Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k ARM představil hi-end CPU Cortex-A75 a GPU Mali G72

Tak to je bomba, v podstate to predci RyZena R7 a Kaby Lake se nechyta ani z poloviny. :-D Proste to Intel a AMD muzou zabalit, kupuju do servru ARM.

Radeji to zde napisu, protoze ne kazdy tu chape vtip, ale tohle je snad jasne. Proste se mi libi, jak Intel posouva vykon procesoru rok co rok o 3-5%, ARM posouva kazdou generaci minimalne o 50% a pritom se vykonove nuzky mezi tema procesorama stale vice rozeviraji. Nic proti ARM, jsou to machri, ale jejich marketing je smesnej, ve skutecnosti kdyz udelaj s kazdou dalsi generaci 10% navic, tak jim hodne fandim.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Velice mě baví, když lidé vynášejí takovéto soudy, ještě než jsou k dispozici jakékoli nezávislé testy... :D

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

Vy jste fakt vtipnej :)

Kupte si ten server s ARMem, vyzkoušejte, a pak si povíme. Jako správce několika armových serverů a mnoha intelových (pouze 1xAMD, a tak to dlouho taky zůstane) se vám musím vysmát.

ARM je vhodný na jiný typ výpočtů než moderní Xeon. Třeba http loadbalancing nebo ipstack sluší ARMu víc (při srovnání na watt o hodně).

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

ARM je vhodný na ... výpočtů :-D Tak ten byl este lepsi nez ten muj.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Můžete to nějak rozvést? Protože já vám konkrétní využití popsal.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nemuze, protoze on vubec netusi o cem mluvite. A jelikoz selsky rozum z diskuzi na ceskych IT portalech pravi, ze ARM je naprosto nepouzitelnej a big.LITTLE je Satanovo dilo, jste zcela jasnej demagog a lhar ;)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jenze mimo mobilni sferu nema zadny smysl prepocitavat vykon na watty. Jako samozrejme je to uzasne, ze ma u tech typu vypoctu, ktere pises ARM vyssi vykon na watt nez x86, ovsem k cemu to je dobry? Jedinej smysl je prepocet vykonu na cenu a tam se ARM nechyta, protoze proste ta energie tolik nestoji jako cas, o ktery ti to ten x86 spocte rychleji.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

"mimo mobilni sferu nema zadny smysl prepocitavat vykon na watty."

A na to jste přišel jak? Můžete to ozdrojovat? Všiml jste si, že Intel poslední dobou akorát snižuje spotřebu, a datacentra nakupují jak střelená? Že ebay je plný Nehalemů, Ivy Bridge, protože se je vyplatí vyměnit za novější už JEN kvůli poměru výkon/příkon (výkon moc neroste, o tom tu píšete pořád, takže to víte). Ono totiž v datacentru každý watt zaplatíte několikrát, a napájení jako takové je největší provozní náklad. Ne že by mělo smysl ztrácet s vámi čas a něco vám ještě vysvětlovat.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jedna vec je co lidi delaji a druha co je nebo neni ekonomicke. Zvlaste pod zastitou energetickych uspor se lidi casto racionalne nechovaji.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Co je tohle za argument, že se lidi často nechovají racionálně?

Pokud chcete uspět na trhu, je to o dost těžší, když se chováte iracionálně. Naštěstí ti velcí poskytovatelé, napadá mě Microsoft, Google, Amazon, Facebook, si asi umí spočítat, co se jim vyplatí. No a já si pak na ebay můžu koupit osmijádrový Xeon za $100 USD, ale tak akorát na domácí občasné použití, pokud to chci strčit do datacentra, beru do ruky wattmeter, benchmarky a kalkulačku, abych si spočítal, jestli to má smysl.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

To není argument, nýbrž smutný fakt. Ekoterrorristi ve jménu své Eko-víry nutí ostatní k iracionálním rozhodnutím.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Jasně, "ekoteroristi" naschvál vymysleli fyzikální zákony tak, aby odvádět desítky kilowattů z jednoho racku bylo obtížné a drahé. Až je všechny zavřeme, tak se to hrozně zjednoduší. :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nebojte se, však i na Vás dojde, až nějaký inteligentní úředník v Bruselu z ekologických důvodů zakáže vyrábět větráky o průměru větším než 5 cm :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vy máte dost, hyperbolou to vyargumentovat do absurdna.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pokud podnikáte, tak náklady jsou něco co vám krátí zisky (nebo prohlubuje ztrátu) a energie do serverů teče pořád. A určitě to nejsou přehlédnutelné a zanedbatelné prostředky, které se jen vyvětrají v kilowatech ztrátového tepla. Pokud to nejsou výpočetní clustery, ale fakt datacentra (Cloud teď frčí), tak proč tam mít procesory co zbytečně žerou, když tu samou obsluhu zvládne ARM se zlomkovou spotřebou.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pěkné, ale k dokonalosti už jen chybí cenově rozumný miniaturní embedded board s kvalitní dokumentací a mohu pomalu začít, tentokrát "naposledy" předělávat vnitřní oddíly trupu pro uložení a chlazení obou minipočítačů (redudantní). Takový výkon snese další dodatečné funkce, z nástavby by zmizel třetí, nepoměrně náchylnější proti vnějším vlivům, odpadl by problém s chlazením a zpracování dat, umístěné v otočné věži, obou laserových dálkoměrů MLR100 s IR kamerou Q2LWIR Q640 by mohl s klidem převzít vnější minipočítač(e).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nejen dokumentací, hlavně taky funkčními ovladači...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A výsledkem je?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vyšší míra bezpečnosti, dominance a velká odměna za mnohaleté úpravy původního, modulárního, konceptu. Musíte si uvědomit, že loď byla navržena tak, aby mohla plout 2 - 4km od vysílače a přenášela obraz, telemetrii a další parametry plavby. V ČR nesmíte více věcí, třeba odzkoušet co dokáží lodní děla, ale můžete je odzkoušet v jiném státě, stejně jako plavbu na velkou vzdálenost. Bezpečností nemyslím jen ochranu počítače, nebo schopnost se přesně zaměřit jako první, ale také setkání s náhodným plavcem. Modelářský sonar 60°/120° Deeper na přídi nelze použít, nevidí dále než na několik metrů a jeho úkolem je rozlišovat překážky pod hladinou. Ani v tom není příliš přesný, snadno s nechá zahltit. Kamery v obou otočných věžích "dálkoměru" zajistí 360° do 100m a máte dost času se vyhnout kolizi s plavcem, lodí, či jinou překážkou. Nemluvíme o plastové kocábce z hračkárny, ale o 2.5 metrovém, téměř 1.5 metráku těžké lodi (max 162,0364kg) s rychlostí 45 - 48km/h. Vášeň, uděláte vše proto, abyste měl skvěle technicky zvládnuté řešení, pokryté všechny scénář (např.: nouzové nafukovací vaky s PVA pojistkami, které uvede do chodu sama voda, nouzovou bóji s lankem, ... nebo 12 oddílové řešení trupu s vnější 5ti vrstvou 6mm, vnitřní 7rstvé 8mm řešení a dvojité dno, nebo výpust pepřového aerosolu na nenechavce). A také máte dělo, přesněji 8 děl ve 4 otočných věžích, které v ČR dělají trochu kouře a rámus, ovšem v jiných částech planety dopraví projektil na vzdálenost 120m s úhlem 30° a mohou střílet jednotlivě, nebo synchronizovaně. Právě z důvodu děl a stability, jsem musel rozšířit trup o 9.4mm na úkor hydrodynamických vlastností. Jediné co nemohu ovlivnit je vyřízení patentové přihlášky EPÚ. Vždy se člověk může posunout někam dál a zlepšit vylepšené.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Aha, takže loď. A dá se to někde vidět?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Dnešní prohlídku si zamluvila dopravní hlídka PČR. Octavia Scout s přívěsem a takovou potvorou budí zákonitě velkou pozornost. V rychlosti projedou doklady a poté se pozornost otáčí směrem k lodi. Ptají se, někteří si pořídí fotografii, po celé EU je to stejné, ať jí vezu na Lipno, nebo do Švýcar. Aktuálně se stala atrakcí pro děti i dospělé na parkovišti u motorestu :-) Obávám se, že dnes máte smůlu. Nicméně jsem zde několikrát nabízel výlet z Prahy na Lipno, jen za pomocné ruce na plavební zkoušky. Mimo jiné právě na otestování dálkoměrů a míření na 4 bóje apod. Včetně redaktorů - myslím, že článek pana Ježka o navigacích. Zájem nebyl. Do konce měsíce musím připravit loď na cestu do USA, kam jsem byl pozván i s prototypem a firma platí veškeré výdaje. V srpnu povezu přepracované věže s přepracovaným systémem pro více cílů a potom se uvidí. Už v loni, při předvádění věže a systému (to uměl pouze jeden cíl) mi nabízeli práci a odkoupení patentu. V září jsem podával patentovou přihlášku k EPÚ, běh na dlouhou trať, avšak po ukončení řízení to celé sepíšu a zveřejním. Kompletní plány, výkresy, schéma elektroniky a zdrojové kódy. Pro modelářskou komunitu, protože si upřímně neumím představit (za předpokladu, že by se nějakým zázrakem objevila např.: na DIIT/CDR) 8 stánkový popis o vlastnostech vrstveného "pancéřování", složené z tenkých plechů, balistické tkaniny, lepidla s keramickými prvky ... a jak obtížně se s takovým materiálem pracuje.

Máte-li upřímný zájem a jste lodní modelář, můžeme se setkat na srazech, nebo se domluvit a vyměnit si zkušenosti s konstrukcí, řízením apod. V opačném případě srazy, nebo počkat.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Zajímám se zejména o ty veže, pokud to má nějaký rozumný zaměřovací systém, který vyrovnává náklon a jiné pohyby lodě, sleduje cíl,.. je to docela zajímavé samo o sobě, i bez kanónu. Takový systém se pak dá osadit kamerou, laserovým zaměřovačem (možná už je v základu), nebo třeba směrovou anténou, která bude sledovat třeba dron, ať již pro účely řízení tak pro účely rušení.

Pochopitelně i okanónovaná varianta by našla svoje využití, třeba již při odpuzování/likvidaci škůdců. Třeba takový painball kanon s pepřovými náboji by mohl být zcela legální.

Alespoň foto se dá někde vidět?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Na úvod si musíš uvědomit rozměry a možnosti výroby. V principu nejsou rozměry podstatné, ale praxi omezení vyplývající z rozměrů nelze obejít. Musím používat dostupné součástky a ty vtěsnat do 81mm dlouhého válce o průměru 68mm. Prozkoumáš-li situaci na trhu, jistě uznáš, že jde o palčivý problém a dále čas potřebný na "večerní vývoj".

Nevyrovnává, nýbrž provádí potřebnou korekci na základě klíčových parametrů, které jsou shodné pro každý typ střelby. Potřebuješ znát pozici lodi vůči pevnému bodu (hladině), rychlost, vzdálenost, směr pohybu, směr a sílu větru, teplotu a charakteristické vlastnosti palebného systému. Zpravidla se střílí tak, že "položíš příčku T", to znamená, že loď zaujme pozici vůči cíli bokem, převaha plné boční salvy. Svou pozici (akcelerace, náklon, rychlost ... plavební podmínky) musí dostat k dispozici počítač, který provádí opravy těchto parametrů téměř v reálném čase (senzory s gyroskopy se umístí do těžiště trupu), dále musíš zjistit vzdálenost cíle. Nyní přichází komplikace, protože miniaturní laserový dálkoměr nezměří cíl dále, než na 100m. Potřebuješ sekundární systém, stereoskopické optické měření. Teoreticky se věž otočí o 360°, v praxi ale pokryje maximálně 240°, protože ve výhledu senzoru překáží nástavba.Díky rozměrům nelze použít klasickou rouru, která se používala na bitevních lodích ve 2. světové válce (rozměry), nebo 2 senzory umístěné vedle sebe. Míření by nebylo přesné. Proč o tom mluvím, především pro omezení laserového dálkoměru, který dokáže anulovat písek, mlha, aerosol a další vlivy. Systém potřebuje získat "stereoskopické" vidění a k tomuto účelu slouží zadní dálkoměr s pevně danou vzdáleností. Jednak pro pokrytí, další cíle, ale pro přepočet na dílce v záměrném kříži. Stručně řečeno, selže-li laserový dálkoměr, použiješ manuální míření. To znamená, že hledáš průsečík mezi oběma senzory a přepočet vzdálenosti. V příkladu se smyšlenými údaji pro pochopení. Loď pluje rychlostí 30km/h, vlny dosahují výšky 100mm s větrem (zleva do prava) o síle 5m/s. Proměnlivým harmonickým příčným náklonem 5°a podélným 25°. Cíl se nachází ve vzdálenosti 200m, odvozenou od dílcového odhadu stereoskopického systém. Munice o úsťové rychlosti 700m/s s rozptylem 10cm na 100m. V praxi to znamená, že balistický počítač provede korekci základních parametrů, opraví základní náměr a provede předsazení. Na dílcové stupnici označí průsečík os a označí bod pravděpodobného dopadu. Umístěním pravděpodobného bodu dopadu na cíl, se automaticky dají do pohybu dělové věže, které se natočí správným směrem, včetně sklonu hlavní. Celou operaci vidíš na monitoru jako video v reálném čase (stream), jen s velkým křížem uprostřed a tečkou/kroužkem, kam to asi dopadne. Jen pohneš dotykem/touchpadem, abys dostal bod dopadu na cíl a stiskneš tlačítko pro odpálení. Kdyby loď používala stejnou munici, viděl byste sloupec vody při dopadu a mohl zadat ruční korekci. Tak, jak se to dělalo ve druhé světové válce. To máme oba synchronní náměrné systémy. V případě selhání, musí přijít na řadu 2Mpix kamera v každé věži (stream 480p), která je mnohem méně přesná a omezená umístěním. Pro hrubé určení vzdálenosti potřebuješ měřítko a vzdálenost. Nyní je to na vlastní hlavě a schopnosti pracovat (se stupnicí mildot), když není nic po ruce, můžeš "měřit vlnu" a přes tabulky si převést potřebné údaje. Nebude to přesné, ale jde to také. Vlastní míření není nic jiného, než automatizované zpracování balistických tabulek. Samozřejmě můžeš udělat větší, přesnější výrobek pro armádu, kde nebude střílet "kouřivá flusačka" z vysypané zábavní pyrotechniky. V ČR jinak nelze a porušovat zákony nehodlám.

Sledování cílů je podstatně zapeklitější problém nad mé programátorské schopnosti. Z toho důvodu jsem používal modifikaci vycházející z Open Detection, sdílející jeho API. Problém není jen výkon, nýbrž nároky na kvalitu snímače a přesnost. Bóji o rozměrech 1000 x 1000 x 1000m rozpozná spolehlivě, v použitelné rychlosti i pohyblivé výrazné objekty. Nepřekonatelný problém tvoří základní dvoubarevné schéma (spodní tmavě modrá až černá, se světle šedou vrchní částí) kombinovaně užitím černobílých šikmých pruhů v různých částech lodi, doplněné o falešné příďové vlny (vzor užívaný Kriegsmarine). Účelem podobných vzorů bylo tříštit siluetu při bočním pozorování. I když najdeš, stačí jedno rychlejší otočení a začne se zahlcovat, nerozpozná siluetu, rozdělí objekt na více a velmi nepříznivě se promítají i povětrnostní podmínky. Z hlediska užití a modifikace dosahuji lepších výsledku pomocí OpenCV3, avšak mnoho věcí se musí udělat ručně.

Odpovídal jsem. Ne, protože není ukončené řízení a stále je tu možný odprodej komerčnímu subjektu, ten zájem stále je.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tento DynamIQ koncept mi předběžně a obecně přijde dost zajímavý narozdíl od bigLittle. Dovedu si předsatvit jedno (max dvě) slabé jádro na "idlování", ženoucí takové ty funkce co pořád musí běžet na pozadí (Push atp.) a zbytek jader je na výkon pro uživatele. Pochopitelně záleží jak se k tomu postaví scheduler OS.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Kez by se to preneslo i na x86 architekturu
-jedno silny jadro, zbytek slabsich
-20% 40% 50% narust vykonu

+1
-3
-1
Je komentář přínosný?

A k cemu by to asi bylo dobry? Na hovno stejne jako u ARM. x86 nastesti umi menit dynamicky frekvenci.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Líbí se mi vaše sebevědomí, jistě to víte lépe, než vývojáři v ARMu.
Já tuhle potřebu taky nechápu, k čemu dvě výkonná a k tomu čtyři úsporná jádra, ale jako celek to funguje. A to, že tomu nerozumím, neznamená, že to budu kritizovat. Vy tomu asi rozumíte, nechcete tedy zavolat do Accornu a říct jim, že to, co vymýšlí, je naprostý nesmysl? Možná jim to doteď nedošlo.

Mimochodem x86 umí dynamicky měnit frekvenci? Jak jste na to přišel? To s x86 nemá nic společného. Je x86 a pak jsou procesory, co umí měnit frekvenci za běhu. A kupodivu ty procesory, co znáte vy, mají obě vlastnosti. ARM to ale umí taky - protože to není vázané na x86, stejně jako x86 není vázané na změny frekvencí...

Nedávno jste tu psal, že vaše příspěvky mají nějakou hodnotu. Od té doby jsem od vás četl možná jeden takový, a k tomu megabajty odpadu.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Jsou dokonce procesory, co vůbec frekvenci nemají. :-) (Bohužel jsou ale pro Intel a AMD až příliš nekonvenční...)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nebudu tu komentovat nejake dojmy, zustanu tedy u prvniho odstavce.

K cemu to je dobre? Marketing.

Mrkni na nejaky mainstreamovy portal o mobilnich telefonech. Hazou tam po sobe v recenzich osmijadra, desetijadra a podobne. Pak k tomu napisou big.LITTLE bez nejake znalosti, co to vlastne je. Oni vubec nechapou, ze ten procesor nebezi jako plnohodnotne rovnocene desetijadro, ale treba u Mediateku dokonce ve stylu 2+4+4. Tohle marketingova oddeleni vyrobcu telefonu nezajima, potrebuji ty sve androidi sracky prodat a bombasticky nazev desetijadro se proda dobre.

ARM samozrejme dela co umi a holt jim to lepe nez 4+4 big.LITTLE nejde (neslo), ale kvuli tomu tu nebudu psat obdivne komentare, ze je to nejuzasnejsi na svete. Neni a to ani nahodou. Naopak koncept volitelneho poctu big.LITTLE uz vypada trochu lepe.
Dokazu si predstavit neco jako 7+1, kdy jedno male jadro staci na zakladni obsluhu telefonu v rezimu spanku a pri potrebe vykonu se dynamicky pridava dalsich sedm velkych jader. Ale jak uz tu nekdo psal, bude si s tim umet poradit OS (Android) a bude to fungovat tak jak ma teda efektivne?

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Budu se zabývat jen posledním odstavcem, co se píše někde na bulvárních plátcích v diskuzích mě nějak netrápí, rozhodně to nemá smysl brát jako argument - marketing je nástroj pro podporu prodeje a lidi jsou blbí. To je smrtící kombinace ve všech oborech, nejenom v risc procesorech. Prostě si kupte to, co sám uznáte za vhodné. Stejně to bude záležet na vašem pocit, jestli ten pocit bude vycházet z marketingových žvástů, výkonostních benchmarků, energetické úspornosti, rasových preferencí nebo názoru na dětskou práci, je jen na vás.

S tím, co popisujete, si nemusí poradit Android, ale Linux, respektive kernel. A poradí si, protože každý seriozní výrobce/vývojář HW pro Linux si samozřejmě hlídá SW podporu svých produktů. Když se podíváte na to, kdo jak do kernelu přispívá, je to myslím jasné. Samsung, Qualcomm, ARM nejsou sice nastálo mezi top10, ale přispívají pravidelně. Google patří k hlavním přispěvovatelům, ale toho zajímá daleko širší spektrum.
Osobně bych dal přednost konceptu 1+1, nějak nevěřím na více jader, asi to bude tím, že jako programátor stojím za starou bačkoru, a užitek více slabých jader oproti jednomu silnému nějak nevidím. Jediná výhoda, kterou vidím, je to, že malá slabší jádra jsou mnohem jednodušší na návrh. Na masivně paralelizovatelné úlohy se používají speciální procesory, a na zbytek stačí jedno jádro, a to tak dlouho, než režie z přepínání kontextu překoná neefektivitu dvou jader (jedno se může flákat). U serveru, kde jsou tisíce požadavků za vteřinu, to platí, ale u mobilního telefonu, kde je user jen jeden, a typicky dělá jen jednu operaci najednou, vidím jen dvě výhody vícejader: Úspornost návrhu a možnost přepnout na energeticky efektivnější jádro.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pořád ty A55 budou, stejně tak jako A53, in-order mr.ky? To si můžou nechat. A záporný body pro Qualcom, že na to kašle a licencuje si ty jejich blitky namísto aby prodával svoje inhouse Kryo. A to cluterování, panečku, such a technology, ARM neumí udělat jádra aby byla zároveň úsporná a výkoná, tak jak to umí všichni ostatní, tak udělá tuhle megalomnanskou prasečinu, kteoru nikdo neumí pořádně nakódit a tím pádem je to dvojnásob nepoužitelné… Welcome in the future!

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

> zároveň úsporná a výkoná, tak jak to umí všichni ostatní

jako napr kteri ?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

intel, AMD, Qualcomm, Apple, myslím že i nVidia měla nějakej ten devner nebo co to bylo?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Qualcomm umi stejny kulovy jako ten ARM.

Zrovna se bavime jinde o tech jejich sitovkach Killer, jakej je to vyblitek. Zlatej Intel.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Co sem pleteš síťe? Mluvím jasně o CPU architekturách. Takže bývalý Scorpion, Krait, současný Kryo, vše na míle daleko před Cortexy

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tak ono to je logicke, protoze Qualcomm si licencoval jen ARM architekturu a zbytek vyvijel sam a lepe nez ARM, takze ve sve dobe byl vzdy lepsi. Nicmene zase z toho nedelej kovbojku, zase o tolik lepsi nebyl.

Nicmene v cem mas pravdu, ze Kryo (Snapdragon 820/821) vypadalo poprve opravdu famozne a uteklo vsem ostatnim "armistum" o nekolik generaci napred. Jenze Kryo v Snapdragonu 835 je jen pretransformovanej Cortex, to uz zadny vlastni navrh neni a razem to je tak, ze v mnoha vypoctech je Snapdragon 820 rychlejsi nez Snapdragon 835.
Jelikoz pry ani Snapdragon 845 na tom nic nezmeni, tak je situace jasna, vyvoj ARMistu jde do finise a ted uz zacne byt mnohem a mnohem tezsi posunout vykonovou latku dal bez nejake zasadni prekopani architektury a velmi pravdepodobne i navyseni energetickych naroku. Jednoduse ani ARM, ani Qualcomm ani nikdo dalsi nevymyslel perpetum mobile. :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"Pořád ty A55 budou, stejně tak jako A53, in-order mr.ky?" +1

A da se snad cekat neco jineho? :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Přesně tak, jakmile na tom nefungují Windows a nedá se na tom hrát Crysis, nemá smysl o tom uvažovat.

My ostatní si v klidu budeme ARM využívat tam, kde to má smysl.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

O jakým využívání ARMu mluvíš? Tady jde o fakt že ta A55 je nepoužitelně zalagovaná, když na tom spustíš drojda, oproti dospělejm ARM jádrům s out-of-order, tudíž je tvůj komentář zcela mimo mísu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ok, jestli je to s A55 tak špatné, tak to prostě nekupujte. Třeba se v ARMu chytí za hlavu, co že to vyvinuli, když od nich nikdo nekoupil ani jednu licenci.
Trochu mám pocit, že se snažíte svést neschopnost spotřebitele vybrat si vhodný výrobek na vývojáře procesorů. ARM něco vyvine, Samsung si to může licencovat, upravit, vyrobit, a nacpat do telefonu. A vy si to pak můžete koupit. Nadávat ARMu za to, že to vyvinulo, je poněkud zcestné. Díkybohu o těhle věcech rozhoduje trh, ne diskutéři.

Možná proto jsou tam ta výkonější jádra, a k nim ta úsporná. Aby při přehrávání hudby do sluchátek nemusel jet ten velký procesor s velkou spotřebou. Jasně, na přehrávání MP3 si vystačíte i s Cortexem M0+, a bez lagů, ale to byste tam nesměl mít neefektivní operační systém s miriádou mezivrstev.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

„Tady jde o fakt že ta A55 je nepoužitelně zalagovaná, když na tom spustíš drojda“

Vzhledem ke všem těm lidem, kteří bez problému provozují „drojda“ na A53 a nelaguje jim, to je úsměvné tvrzení.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.