Ještě než se podíváme, v čem má spočívat přínos nových sloučenin, bychom vás chtěli ujistit, že organickou chemií vás zatěžovat nebudeme. Pokud by vás ale níže uvedené příklady panáčků a ufonů zaujaly, vězte, že v dokumentaci patentu jich včetně popisu Fuji rozebírá přes sto (zájemci si tak mohou přijít na své v odkazech na konci článku :-)

Fuji neexperimentovala pouze s různými chemickými sloučeninami, ale popisuje i řadu možných implementací, co se plnobarevných i klasických snímačů týká. Princip je ale v základu obdobný. Cílem výzkumu bylo dosažení vyšší citlivosti u stále se zmenšujících pixelů obrazových snímačů.

V současnosti máme na trhu dva základní přístupy k problematice: Klasický jasový (černobílý) snímač překrytý bayerovou maskou, která pro jednotlivé pixely propouští pouze vlnové délky odpovídající červené, zelené a modré - nebo plnobarevný křemíkový snímač (Foveon), který pro každý pixel zachycuje celé barevné spektrum. V případě klasického snímače vidí Fuji problém v tom, že barevný filtr odstíní v průměru 2/3 fotonů (pro "modrý" pixel je odfiltrováno zelené a červené spektrum a tím ztraceny všechny jeho fotony).

v popisu patentu se opět objevila i varianta plnobarevného senzoru postavená na organickém základu

V případě plnobarevného křemíkového Foveonu jsou sice zachyceny téměř všechny fotony, reálné chování křemíkových vrstev ale neodpovídá idealizované teorii o zachycení konkrétní vlnové délky v konkrétní hloubce či vrstvě. Nezávisle na vlnových délkách totiž působí kvantové jevy, jejichž důsledkem dochází k absorbci velké části fotonů ve svrchních vrstvách snímače. Tento fotonový „odpad“ je třeba vyčistit během softwarového zpracování barevné separace - ačkoli jsou fotony snímačem zachyceny, jsou ve výsledku (byť již po digitalizaci) projednoceny a efektivně využita je opět jen část.

spektrální citlivost organického materiálu

Fuji tvrdí, že je schopna se svým organickým materiálem eliminovat obě mouchy jednou ranou. Zatím nemá smysl rozebírat všechny možné cesty vývoje, které Fuji v patentu naznačila (hovoří o plnobarevném snímači i o klasickém konceptu s barevnými filtry). S hodnocením bude lepší počkat, až společnost vydá konkrétní řešení a  jeho výhody i nedostatky se projeví v praxi.

prototyp organického snímače Fuji

Na závěr je třeba zdůraznit, že nejde jen o teoretický patent, jako tomu bylo například u dichroických zrcadel plnobarevného snímače od Nikonu, ale že Fuji skutečně disponuje funkčními vzorky toho, co si nechala patentovat. Nezbývá než doufat, že krok z laboratoří na výrobní pás nezabere stejně dlouhých pět let, které utekly mezi vývojem prvního organického materiálu a dokončením plně funkčních prototypů.

• patent Fuji
• prezentace Fuji popisující konkrétní implementaci