Problém (makroekonomický) je, že nepodporovat bakrotáře znamená nepodporovat i bakrotující banky. Nechat padnout baky, znamená nechat padnout velkou část finačního sektoru a tím zlomit nohy celé ekonomice.

Samozřejmě s Baťou souhlasím, ale pak jsme neměli nechat po celé minulé století vznikat finanční sektor, aby fungoval tak, že si ho nemůžeme bez obrovského rizika pro celou ekonomiku a pro všechny nechat padnout :-(

Ja som dostal asi pred rokom tiež odkaz na text, ktorý má byť výrokom Baťu z roku 1932. On sa určite k tejto téme vyjadril viackrát, ale ak by to náhodou nebolo od neho, tak ma opravte:
"Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry. Technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem."