Jednou z těch zemí poblíž či přímo na rovníku, je Indie. Po dobu posledních 8 měsíců zde byla budována solární elektrárna známá jako Kamuthi Solar Power Project. Jejích dva a půl miliónu solárních panelů pokrývá plochu 10,36 čtverečních kilometrů a představuje největší solární elektrárnu světa.

Celkový výkon 648 MWh představuje necelou třetinu maximálního elektrického výkonu obou bloků Jaderné elektrárny Temelín a v indické realitě stačí k dodávkám elektřiny pro 150 tisíc domácností. Do celkového energetického mixu Indie, druhé nejlidnatější země světa (možná zanedlouho předstihnuvší Čínu) sice přispívá jen malinko, ale je ukázkou dobrého projektu s obnovitelnými zdroji (pokud pomineme výrobu solárních panelů).

Indie má v plánu do roku 2022 zajistit solární energií dodávky pro 60 miliónů domácností, resp. v roce 2030 uspokojovat maximálně 60 % elektrické spotřeby země z fosilních paliv.

Připomeňme, že v Indii je stále obrovská část domácností zcela bez přístupu k elektrické energii, případně jako zdroj tepla využívajících nikoli fosilní paliva, ale zvířecí trus. Pokud by celá Indie, případně i Čína a další okolní země požadovaly byť jen malou část elektrické energie dostupné nám na západě, či přímo v hýřivých zemích jako USA, zhroutily by se při jejich možnostech výroby (značně závislých na fosilních palivech) veškeré naděje ekologů na udržitelný rozvoj planety. Proto jsou takovéto projekty velkých elektráren využívajících obnovitelné zdroje důležitým mezičlánkem před elektrárnami příštích generací (ať již rychlých jaderných reaktorů 4. generace, fúzních reaktorů, nebo třeba technologicky pokročilejších solárních panelů využívajících grafen místo křemíku).