Začneme tím, co jsme nakousli v úvodu: spotřeba. Intel si s novým 22nm procesem s vylepšenými tri-gate tranzistory troufá na snižování spotřeby v zátěži (v klidu už jsou na tom dnes jeho procesory na výborné úrovni). Jestliže mají dnes procesory jako Core i7 2600K či i5 2500K TDP 95 W, budoucí Core i7/i5 procesory řady 3xxx nepůjdou přes 77 W. Úspornější modely zůstanou na 65 W a spotřeba těch nejúspornějších bude nejvýše 45 W. To se bavíme o čtyřjádrech.

Dvoujádrové procesory svou spotřebu také sníží, z 65 na 55 W a v úsporném segmentu nebude problém jít na 35 W. Kdyby vás zajímalo, co jsou to „GT2 SKUs“, pak to jsou procesory s lepší verzí integrované grafiky se 16 Execution Units (něco jako v Sandy Bridge jsou GT2 grafiky se 12 EU, značené jako Intel HD Graphics 3000). Zelený DC s 55W tedy bude hodně atraktivní kousek, něco jako dnes Core i3-2105 (ještě kdyby ho chtěl Intel uvést v 35W verzi, tak mu za to možná lidi utrhají ruce – pro HTPC by šlo o naprosto luxusního kandidáta ;).

Postupně se dostáváme ke značení. To asi nejlépe vysvětluje tento obrázek:

Core i7/i5/i3 z rodiny Ivy Bridge tak budou začínat trojkou (půjde o Core třetí generace). Pentium bude začínat dvojkou, protože má jít jakoby o druhou generaci, což je lehce nepřesné, neboť první Pentia s integrovanou grafikou byla vyrobena ze zmenšené mikroarchitektury Nehalem (neboli Clarkdale – kombinace 32nm CPU a 45nm GPU), to šlo o modelovou řadu G6000, „druhá generace“ vychází ze Sandy Bridge, to byly řady G600 a G800 a třetí bude Ivy Bridge, a to řada G2000 – aneb jak v tom „neudělat“ trochu zmatek ;-). Podobně by na tom měly být Celerony, u nich ale první generace s grafikou skutečně vychází ze Sandy Bridge, takže Celerony z Ivy Bridge by mohly být jako druhá generace označovány po zásluze. Otázka je to ale zatím spíše hypotetická, protože všechny slajdy naznačují, že Intel Ivy Bridge Celerony a Pentia z výkonnostní kategorie L1 nemá zatím v plánu.

Zbývá nám dořešit kompatibilitu se stávajícími platformami. Ať už jde o (ne)kompatibilitu umělou (marketingovou), nebo reálnou (něco by mohlo být na straně procesorů nekompatibilní s příslušnými čipsety), platforma Sugar Bay sestávající z procesorů Sandy Bridge a čipsetů Cougar Point (6. řada) se nyní bude nazývat Sugar Bay 2011, protože kombinací Ivy Bridge a Cougar Point vznikne platforma Sugar Bay 2012.

Vyžadovanou součástí pro pro tuto platformu bude ME8L, což je podle redakce VR-Zone nový firmware pro UEFI (L jako Legacy) a právě tady může nastat problém, že tento firmware nebudou schopny některé stávající desky se socketem LGA1155 přijmout (prozatím se ale výrobci desek podporou Ivy Bridge spíše chlubí). Tzv. „byznys“ čipsety (Q67, Q65 a B65) pak s Ivy Bridge procesory prostě párovat nepůjdou (tipujeme, že v tom je zase nějaké umělé omezení, jak bývá poslední dobou zvykem – klidně mu říkejme „kurvítko“). Naopak s čipsety 7. řady (Panther Point) budou vesele komunikovat všechny procesory (Ivy Bridge i Sandy Bridge).

Závěrečným detailem je již jen matice podpory Smart Response Technology, co je pozoruhodné, je podpora SRT pouze na procesorech Core i3/i5/i7, nikoli s Pentii a Celerony.