Podle loňských statistik vychází větší americké firmy průměrná srážka s patentovým trolem na $7,27 milionu a v případě menších firem kolem $1,33 milionu. Ročně to dohromady dělá (v rámci celé ekonomiky USA) téměř $30 miliard. I když v některých případech mohou být spory oprávněné, stále více přibývá těch, které se točí kolem softwarových patentů. Ty v Americe formálně existují, ale ne vždy měly pevnou půdu pod nohama a zdá se, že ji pomalu (ale jistě) ztrácejí.

• Newegg převálcoval patentového trolla s nákupním vozíkem

Pro vysvětlení je třeba spáchat kratší historickou exkurzi do roku 1978, kdy byl uzavřen spor Parker versus Flook. Soud tehdy konstatoval, že software, který byl jádrem sporu, lze považovat za matematický algoritmus, přičemž algoritmus jako takový je příliš abstraktní na to, aby mohl být patentován. Z procesu Parker v. Flook se tak stal určitý precedens, který byl čas do času citován a zohledňován v dalších soudních přích.

Čím více softwarových patentů přicházelo a čím větší podíl hrála výpočetní technika ve výzkumu, vědě, ale i ekonomii, tím více se měnil pohled na software a softwarové patenty. To možná souviselo i se vznikem komerčního softwaru jako takového, neboť pokud může být software chráněn autorským právem a jeho kopírování (bez svolení autora) je nelegální, pak pohled ze strany patentního práva, které jej vnímalo jako pouhý „abstraktní algoritmus“, působí zkrátka rozporuplně. Nebudeme se ale pouštět do filozofických debat, fakt je ten, že se situace změnila a soudy i úřady vzaly počátkem osmdesátých let softwarové patenty na milost.

• Applí patent „pinch to zoom“, který pomohl připravit Samsung o $1 miliardu, je neplatný

Dlouhou dobu tato situace vcelku únosně fungovala, dokud si dva typy subjektů neuvědomily, jak mocným nástrojem tyto patenty mohou být. První skupina bývá nazývána anglickým termínem „patent troll“ a její význam naplňují subjekty, které hromadí patenty (získávají je zpravidla skupování majetku krachujících firem) a takto získané duševní vlastnictví používají jako páčidlo na kasičky jiných firem, které nařknou z nelegálního užívání těchto technologií. Druhá skupina jsou velké firmy, pro něž jsou patenty nástrojem konkurenčního boje - v současnosti nejznámější jsou asi spory mezi Applem a Samsungem, kdy například Apple prosadil zákaz prodeje konkurenčních produktů, protože při najetí s ikonou na okraj obrazovky se ona ikona zachvěla nebo odrazila.

Ochota úřadů a soudů uznávat softwarové patenty proto začala klesat. Uznání nových začíná být složitější, naopak zrušení starých je čím dál snazší. V soudních sporech se opět začíná objevovat citace precedentního případu Parker v. Flook - statistiku profesora Dennise Crouche z univerzity v Missouri (resp. verzi doplněnou o loňská data) vidíte nad odstavcem. Samozřejmě se nedá říct, že co citace, to zrušení (či zamítnutí) patentu, ale vývoj je jednoznačný a pro nás jakožto zákazníky pozitivní. Pro příklad lze uvést, že v roce 2007 byly na základě precedentu smeteny dva patenty z celkových čtyř případů, které uvádí graf.

Je třeba si uvědomit, že právě zákazník je tím, kdo ony spory nakonec zaplatí. „Prosouzené“ či vysouzené částky se vždy promítají do ceny produktu a jak už jsme předeslali úvodem, pouze v případě USA jde o $30 miliard ročně. Je tedy dobře, že i soudy a úřady (snad i v důsledku veřejného mínění a pozornosti médií) mají vůli po prakticky dvaceti letech zajetých kolejí přehodit výhybku.