Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
k cemu to bude jestli jim indove povylezaji (jak je beznym zvykem) na tu solarni strechu a jestli to neznici tak vyznamne zamezi svitu paprsku, takze v konecnem dusledku neefektivni. No ale napad dobrej, aspon to zkusili.
propaganda :-)
tak nějak to bude, lokomotiva spotřebováva 10000x více paliva, než kolik se ušetří solárními články. Reálný přínos je zcela zanedbatelný.
Jenze nekdy maji smysl i absolutni cisla, ne jen relativni, ze?
Určitě, hlavně v marketingu a PR článcích.
To jde, ale zde jde o 100 % marketing.
ono je to ještě horší: ani ty "úspory" nebudou tak enormní, protože se sice počítá ušetřená nafta, ale zřejmě nikdo nezapočítal náklady na zavedení solárů a jejich údržbu. A 20 tisíc doláčů je v dané situaci doslova plivnutí do moře.
Nnnooo... když si představím 100 m dlouhý vlak, na šířku efektivní plocha třeba 2 m panelů, nějakých 100 W / m2 ať nežeru, tak mi to vychází na 20 kW jakéhosi elektrického výkonu z panelů. Lokomotiva, která táhne takový vlak bude mít výkon vyšší jednotky MW. Takže ten poměr bude řádově tak 1%. Na kolik hodin svícení ve vlaku denně to vystačí, to je otázka. Ale zajímalo by mě třeba už to, jestli by se všechen ten elektrošrot aspoň uvezl vlastní silou po kolejích :-) BTW v té skříni na fotce, to jsou články položené na ležato? To se taky smí? (Nějaké zapouzdřené LiPol asi ano, ale ta poloha je nezvyklá :-) A další věc je, kolik asi stálo celý ten vlak takhle vyzbrojit. I pokud si třeba Indové nedělají takovou hlavu s designem/testováním/papírováním okolo železničních věcí jako zdejší výrobci, asi to nebylo jak hodit panel na střechu a baterku do sklepa.
Pokud by elektrifikovali trať, tak jedna 5MW lokomotiva bude potřebovat zhruba pět hektarů zrcátek :-) A to předpokládám souběh výroby a spotřeby v čase.
gelovky (uzavřené baterky), můžeš provozovat v libovolné pozici a orientaci.
Co tak si to skutečně spočítat? V indii průměrně za den dopadne na 1m2 5.5kWh sluneční energie. S běžnými solárními články s efektivitou okolo 20% to je 1.1kWh denně. normální vlak je přes 3m široký a řekněme tvých 100m dlouhý. to je cca 300-350kWh vygenerovaných denně. Pokud je to použito na lince, která je pro to trochu vhodná (tedy žádné vysokorychlostní vlaky), může to denně vlaku přidat dojezd desítky km - na wiki je příklad běžného vlaku s 8.5 kW·h/km - to by dávalo cca 40km. Není to nic spásného, ale ani to není zanedbatelné. V závislosti na denním nájezdu vlaku to bude dělat 1-10% spotřebované energie.
Údaje v MW co udáváš si pleteš se špičkovým výkonem motoru ve vlaku. To je jako bych u Tesly říkal, že na baterku dokáže jet jen 10 minut, protože má 600kW motor a jen 100kWh baterku. Teoreticky se možná dá tak rychle vyšťavit, reálně s ní pojedeš aspoň tři hodiny.
Na 100 m vlak bude potřeba rozjezdový výkon minimálně 2 MW (hmotnost 150 - 200 t) a to bude vyloženě lenoch (třívozový elefant s 80 m má 4 MW). Navíc celá střecha není v ideálním postavení vůči slunci, často bude zaprášená a zašpiněná, takže ty soláry pokryjí maximálně nějaké osvětlení nebo tak něco. Celou úsporu podle mě zcela devastuje přítomnost baterií, což je po vybití mrtvá hmotnost, kterou musí diesel tahat s sebou a nevidím tam nikde, že by to zároveň fungovalo jako hybridní pohon (což bys smysl dávat mohlo). Daleko daleko více energie se vyrobí při rekuperaci než solárem (to ovšem vyžaduje diesel-elektrický pohon, ne hydraulický atp).
Mě to spíše připadá, jako by tím prostě chtěli pokrýt elektrickou spotřebu vlaku při stání, kdy kvůli generátorům běží zbytečně velký trakční diesel s obří spotřebou. To by určitý smysl dávalo.
EDIT
Tak ještě koukám do originálu, že se jedná o DEMU a u té nějaký solár opravdu nedává smysl, když si během brždění může sama vyrobit megawaty energie. Úprava pohonu na hybridní by byla jiné kafe, ale toto je čistý marketing.
Nikdo netvrdí, že to pojede jen na elektřinu vygenerovanou sluncem, takže proč do toho vůbec míchat výkon potřebný při rozjezdu? Důležitý je jen poměr dodané energie a jestli překročí hranici vyplatí/nevyplatí.
"Navíc celá střecha není v ideálním postavení vůči slunci" Můj výpočet toto obchází, protože jediné co předpokládá, je VODOROVNÁ střecha (pokud si v Indii nakreslíš na zem čtverec 1x1m, dopadne na něj za den 5.5kWh). Pokud ten čtverec ještě otáčíš za sluncem, dopadne na něj o to více energie (to ale nepředpokládám na střeše vlaku).
"Celou úsporu podle mě zcela devastuje přítomnost baterií" Proč si to nespočteš? Odhady potřebného výkonu pro tunu nákladu na vlaku jsou. Takhle je to jen plácnutí do větru a nikomu nestojí za to ti to vyvracet. Přijdi s konkrétními čísly a můžeme se bavit.
"během brždění může sama vyrobit megawaty energie" tak tohle už je úplně na hlavu - prerekvizitou tady je nejdříve dodat kinetickou energii vlaku, aby bylo co rekuperovat. Nemá to se způsobem primárně dodané energie nic společného.
Na toto stačí selský rozum.
K tomu konci. Ono, to je tak, že ten vlak prostě brzdí, jako musí brzdit všechno co se hýbe, aby udrželo rychlost na klesání tratě nebo zastavilo ve stanici a k tomu lze využít až plný výkon trakčních motorů. Brzdit prostě musí z praktických důvodů a ta kinetická energie přeměněná na el. proud se musí někde zmařit. V jejich případě to pálí v rezistorech nebo brzdí mechanickými brzdami (dost obvyklé u DEMU) a místo toho vozí soláry. Pokud má vlak instalovaný trakční výkon 2 MW, tak rozjet se musí (funkční předpoklad vlaku je, že se hýbe a někam jede), brzdit také musí a během brzdného cyklu vyrábí až 2 MW energie. Vámi vypočtenou celodenní 1,1 kWh solárů to vyrobí za cca 2 s brždění pokud dobře počítám.
Čili vozí s sebou (například) 2 MW generátor (trakční motory), ale na vlak pověsí pár kW solár. Mě to hlava prostě nebere.
Přítomnost baterií nic devastovat nebude, ty jsou přece již dnes v každém vagónu. V tom popisu vidím jen věci související právě s provozem vagónu, ne s pohonem vlaku. V podstatě jim ten solár pokryje hlavně klimatizaci, což je vcelku dobrá kombinace - když nesvítí, není potřeba ani moc chladit.
To je pravda, ale ty vozové baterie mají relativně malou kapacitu k celkové spotřebě spotřebičů a jsou nutné pro zajištění funkčnosti systémů (tedy nesmí se vybít pod určitý limit). V podstatě se musí průběžně dobíjet, podobně jako baterie v autě. Klimatizaci to neutáhne, to je minimálně 20 kW na vagon, spíše více v tom tropickém klimatu co panuje v Indii.
K cemu jim budou solarni panely, kdyz na kazdem panelu na strese bude sedet 20 indianu?
Meli by ty solary umistit na tyce, aby se indove na strese pod nimi mohou schovat pred sluncem.
Udelejte z toho kabriolet, pak se nemusi svitit ani vetrat :) A taky se vam nikdo nebude vozit po strese ;)
A teď si vemte, že by do těch vagonů místo solárů namontovali kliky s dynamem!
Eh, co to je za nesmysly?
„Země již zprovoznila největší solární elektrárnu na světě, vedle které se Temelín v koutku stydí za svůj nízký výkon”
A to je která? Největší solární elektrárna v Indii (která je i největší na světě) je Kurnool, instalovaný výkon 950 MW, čili necelý jeden ze dvou Temelínských reaktorů.
Její roční výroba elektřiny bude za optimálních podmínek nějakých 15-20 % Temelína (odhad podle druhé největší Indické elektrárny Kamuthi).
Takže v čem přesně se Temelín krčí v koutě?
„Jen od vlaku s šesti takovými vozy si Indie slibuje úsporu kolem 21 tisíc litrů nafty ročně, což představuje roční úsporu 20 tisíc dolarů.”
To je jedna strana mince. Druhá strana mince jsou náklady, kolik ta legrace stojí?
Ja myslim ze si nekdo (autor?) popletl celkovy instalovany vykon v Indii(Indickem statu) versus nejvetsi solarni elektrarna.
Ale to je to nejhorsi - na cdr.cz/diit.cz je nejaky clanek, fajn, ale clovek aby si overoval kazde tvrzeni jestli je pravda. Hodnekrat, opravdu hodnekrat se v diskuzich vytykaji nesmysly napsane v clancich, a redakce nic. Autori nic. Staci kdyz se zobrazuji reklamy, kdyz vyjdou clanky, nejaka snaha o kvalitu, at uz obsahem nebo podanim chybi.
Ctu to tady vlastne jen proto, abych si kliknul na odkazy zdrojovych zprav :(
Ja to poviem rovno a bez hanby. Ježek zase píše chujoviny. Je to najhorší autor na Diit. No autor, to nie je presné, lebo pravidelne pozrie po iných českých weboch a bežne aj dva dni staré články prepíše po svojom.
"Tamní železniční síť je jedna z největších na světě, denně vypraví nějakých 11 tisíc vlaků a přepraví necelý milión a půl cestujících.
Není ten milion a půl cestujících nějak málo? To denně odveze v Praze metro.
Jo, wiki pise 22 milionu denne.
https://en.wikipedia.org/wiki/Indian_Railways
Dalsi znacna chyba v tomhle clanku.
Hele, Jezku, hele, redakce, co kdybyste se k tomu konecne postavili celem a neco delali s tou hromadou faktickych chyb v clancich? To je takovy problem to zpetne opravovat?
Nojo, hlavne kdyz se zobrazuji reklamy. Kdysi byl cdr fakt dobry web.
Aj sedliak si vie spočítať, že pri 11 tisíc vypravených vlakoch denne a prepravených 1,5 milióna vychádza na jeden vlak IBA 135 cestujúcich. Ale to by dement Ježek musel aj rozmýšľať a neprepisovať cudzie články. Socka Ježek je najväčší odpad na Diit.
Sice si nic jiného než zákaz či vymizení spalovacích motorů nepřeji, nicméně solární panely to asi nebude to pravé ořechové. Už jen představa, že se pro potřebný výkon by se muselo zastavět tolik zelené plochy je nepřípustná. Doufám, že vlády prosadí za každou cenu elektromobily a doslova zakáží spalovací motory minimálně v osobních autech. Je neskutečné jak znečišťují prostředí a to zejména hlukem. O to víc to člověka naštve, když vidí jak si tam v každé skořápce vozí prdel vždy jeden a pouze jeden pohodlný pepa nesocka.
No mně se představa solárních panelů na vlastní střeše domu (která zas tak zelená není, roste tam max mech) zase naopak docela líbí. Našel jsem i nějakého naděence z USA, kerý si takto nabíjí baterie do traktoru...
problém je zatím pořád cena.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.