Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Vega 10 se chystá i v duální verzi

Obrázek uživatele Jaroslav Crha

Hranice 5 nm by měla být pro integrované obvody poměrně fundamentální, jelikož někde zde se stává kvantové tunelování tak významným jevem, že zavřené hradlo tranzistoru už nedokáže zastavit tok proudu. Elektronům již na takto krátkou vzdálenost nejde zabránit v pronikání kanálem, který je hradlem zavírán a otvírán. Jinými slovy nelze tranzistor přepnout do efektivně zavřeného stavu. Ovšem to platí pro tradiční materiály a vědcům se zřejmě nyní podařilo tuto bariéru posunout o poznání dál tím, že kanál vytvořili z jiných látek. Kalifornský výzkumný tým oznámil, že se mu experimentálně podařilo vyrobit tranzistor, který má hradlo úzké jen 1 nm.

Javey a jeho tým dokázali, že stačí křemíkový čip vyměnit za čip ze sulfidu molybdeničitého, a pak lze zprovoznit tranzistor, jehož hradlo má 1 nanometr. Vtip je v tom, že křemíkové polovodiče s velikostí hradla pod 5 nanometrů postihuje kvantové tunelování a elektrony se díky němu dostanou, kam by neměly. Naproti tomu v polovodičích z MoS2 protékají těžší elektrony, které čelí většímu odporu, a k jejich usměrnění stačí významně menší hradlo. Výhodou polovodičů z MoS2 je i to, že z tohoto materiálu lze vytvořit vrstvy o tloušťce pouhých 0,65 nanometru.

Ještě dlouho se tak udrží při životě legendární Mooreův zákon, který v roce 1965 formuloval spoluzakladatel Intelu, chemik Gordon Moore. Podle tohoto zákona se počet tranzistorů na jednotce plochy při zachování stejné ceny zdvojnásobí zhruba jednou za 2 roky (původně to bylo 18 měsíců). Tenhle zákon už byl několikrát pohřben a sám Gordon v roce 1995 uvedl, že tohle nemůže pokračovat donekonečna. Nicméně, je rok 2016, Mooreův zákon je v plné síle a Moore, kterému je letos 87 let, se jenom směje.

+1
-3
-1
Je komentář přínosný?

To ale mluvis o dvou ruznych vecech, o nalezeni novych materialu a o jejich cene, ktera vubec nemusi zustat zachovana. Obavam se, ze nahrazeni kremiku nebude stejne levnou zalezitosti.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Jaroslav Crha

Už znáš cenu 1nm procesorů?

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele asta

Čím to budú nasvecovať? Už pred dvoma rokmi Intel zahlásil že nevie či bude mať úspech s ich existujúcou litografiou na 7nm, keď nechceli prejsť na Extreme UV (pretože ten tiež ešte stále nie je zrelý na nasadenie, aspoň podľa správ z marca/března tohto roka). Experimentálne v laboratóriách idú použiť iné iné materiály, zdroje žiarenia alebo úplne iné postupy ako "tlačenie" na úrovni molekúl, ale problém je s technológiou pre masovú produkciu.

Inak povedané ako zo >100nm svetla dosiahnuť jednociferné hodnoty? Podľa možnosti tak aby sa to komerčne vyplatilo.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Jaroslav Crha

vezmeš tři 100nm světla každej o 33% výkonu, překryješ je tak aby jen v 1nm byl výkon roven 100%.... Jen polemizuju :D

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele gadge

teória, ako...nevedel som,že vlnová dĺžka svetla sa mení s výkonom lampy...to mi je novinka...nové fyzikálne zákony?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele asta

Vlnova dlzka asi nie :-) Aj ked ... ked to prepalis, bud to zacne horiet a plamene budu svietit inou farbou, alebo to dosiahne nulovu vlnovu dlzku a bude tma :-)

Nie som expert, len co som pocula laicky vysvetlene z podcastov - robi sa to pomocou fazoveho posunu, interferencii z niekolkych zdrojov svetla a ponorenim do kvapaliny s potrebnym indexom lomu, a to vsetko niekolkokrat po sebe kym sa nevytvori potrebna struktura. Je to ... celkom fascinujuce co z toho dokazu vyzmykat.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele gadge

vždy zabudnem,že si žena :D ...a môj komentár bola irónia...lebo je jasné, že žiarivka vysiela svetlo určitej vlnovej dĺžky v závislosti od konštrukcie. Ani som to takto neskúmal, ale keď to spomínaš, tak ak som si to vtedy dobre zapamätal, tak niečo v tej kvapaline a lome svetla bude ;-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Jaroslav Crha

jj prej nějaká baba na VUT v Brně zastavila fotony světla. Udělala to tak, že je chytila mezi dvě zrcadla, foton lítal mezi nimi, ale při určitých podmínkách vypadal jako, že stojí mezi dvěma zrcadly. Kam se ta zpráva poděla a co z toho pak vzniklo už nevím...

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Kolik prosím váží takový "těžší elektron"?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Jaroslav Crha

Nejspíš špatně přeložené ze zdroje. Spíš tam patří, že díky odporu toho materiálu je pro elektron těžší přeskočit hradlo.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Zeptam se a to TDP 225W se uz vi?
Protoze potom prostym srovnanim s GTX1080 bude teda Vega 10 o 25% vykonejsi. Vsechno ostatni by totiz byl neuspech a ten si AMD nemuze dovolit, takze je logicke, ze to tak byt musi.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele ROdNEY

Uspech zalezi na mnoha prametrech, napr. na pomeru vykon/cena.
Rozhodne to tedy neni otazka jednoho parametru efektivity spotreby - tedy pokud se svet uplne nezblaznil.

Prestoze interne bude Vega mit znatelne zmeny od Polarisu (mozna podporu ROV atd.) nepredpokladal bych, ze se nejak vyrazne zmeni zamereni na low level API, tam bude tradicne udavat smer, koneckoncu spolupracuje s vetsinou studii, ktera DX12/Vulkan planuji implementovat.
Nvidia tradicne bude souperit predevsim v DX11.
Je otazka jestli AMD zmenou v architekture nebude cilit na lepsi efektivitu prave v DX11 aniz by ji to poskodilo v novych API.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.