V AMD měli při vymýšlení, co uvést po 2,8GHz Athlonu 64 FX-57, veliké dilema. Otázka zněla, zda další FX procesor udělat dvoujádrový na nižší frekvenci nebo jednojádrový na 3 GHz. Volba nakonec padla na dvě jádra. Faktem je, že od dob nástupu dvoujádrových procesorů i hry směřují k jejich využívání a v budoucnu se dá očekávat, že tomu nebude jinak. I 2,6 GHz (Athlon 64 FX-55) je dost na to, aby hry běhaly hodně svižně. Cestou zvyšování frekvence by se sice ještě nějaký čas jít dalo, ale v AMD se rozhodli, že už nadešel čas přidat i do herního procesoru další jádro. Rozhodně to neznamená, že bychom se u AMD nedočkali 3 GHz, jako jsme se u Intelu nedočkali 4 GHz (a jak to vypadá, tak až na Dell XPS 600 Renegade je oficiálně tato magická hranice stále v nedohlednu, ostatně u Intelu se vydali jiným směrem a zatím jí není potřeba).

Srovnání Athlonu 64 FX-57 a FX-60 se ponese z části v duchu herním a z části v duchu klasických benchmarků. Nevynecháme nějaké to kódování zvuku a videa a samozřejmě se podíváme i na spotřebu. Sami uvidíte, zda má snížení frekvence o 200 MHz a přidání jednoho stejně rychlého jádra vliv spíše pozitivní nebo spíše negativní.

Drobná poznámka: Bohužel se nám nepodařilo zavčasu sehnat i konkurenční špičku, Pentium Extreme Edition 955 (65nm Presler). Nic však ještě není ztraceno, jakmile se k němu dostaneme, provedeme tytéž testy a s výsledky se samozřejmě pochlubíme. Nejprve si však o Athlonu 64 FX-60 něco málo povíme.

Athlon 64 FX-60

Athlon 64 FX-60 coby první dvoujádrový Athlon 64 FX vychází z řady Athlonů 64 X2. Z toho také vyplývají parametry. Je vyráběn 90nm SSDOI technologií, velikost jádra je 199 mm² a počet tranzistorů přibližně 233,2 miliónu. Udávaná hodnota TDP (Thermal Design Power) by měla být 110 W. Samozřejmostí je dvoukanálový DDR paměťový řadič. Nominální frekvence je 2,6 GHz, každé jádro obsahuje 1 MB L2 cache.

Architektura stávajících Athlonů 64 X2 a Athlonu 64 FX-60 je shodná.

Jednou ze zajímavých vlastností Athlonů 64 FX je odemčený násobič pro snazší přetaktování bez nutnosti zvyšování frekvence HyperTransportu. Ten má výchozí hodnotu 13× (200 MHz × 13 = 2,6 GHz) a v námi testované základní desce Asus A8N32-SLI Deluxe lze zvyšovat v krocích po 0,5×. Bez nutnosti zvýšení napětí procesoru bylo možné jej zvednout na 14× a dosáhnout tak frekvence 2,8 GHz, kterou má i jednojádrový Athlon 64 FX-57. V testech jsme tedy srovnávali tyto procesory:

Informace z různých aplikací

Sami vidíte, že aktuální verze (1.31) diagnostického programu CPU-Z zatím tento procesor nezná. Má dojem, že vidí dva Athlony 64.

Central Brain Identifier je z Athlonu 64 FX-60 o něco moudřejší (mimochodem si všimněte, že jej vidí jako FX-28, ovšem třeba takového Athlona 64 FX-57 vidí jako FX-25). Podívejme se, jaké vlastnosti mu přiřkne:

V podstatě všechny, až na virtualizační technologii. Na tu si budeme muset u AMD ještě chvilku počkat. Hyper-Threading je detekován správně. Procesor se nechá detekovat jako „HT-ready“ kvůli lepší spolupráci se softwarem, co tuto funkci podporuje nebo přímo vyžaduje, ale nezná SMP.

Na obrázku z vlastností systému vidíte měnící se frekvenci. Je to proto, že do systému byl nainstalován ovladač procesoru od výrobce, takže bez problémů fungovala funkce Cool’n’Quiet, kdy násobič je v případě nevytížení systému snížen až na 6×, což dělá 1,2 GHz.

Jistě také víte, že dvoujádrový procesor se v systému hlásí prostě jako dva totožné procesory. Dost bylo pohledů na krásné, nicméně relativně nic neříkající snímky informací z diagnostických programů, pojďme se tedy podívat na nějaké ty testy.