Nemáme rádi servery

Po téměř dekádu se někdejší procesorový architekt Applu, Gerard Williams, pokoušel přesvědčit vedení společnosti o vstupu Applu do serverů. Williams měl nápady, jak dosáhnout „nelineárního“ navýšení výkonu v tomto segmentu a byť své myšlenky prezentoval ještě za života Stevea Jobse a následně za Johny Sroujiho (2015-2026 vice-prezident pro hardware, dnes ředitel Applu pro vývoj hardwaru), opakovaně byl odmítán s tím, že Apple nemá o vstup do serverů zájem a orientuje se výlučně na koncové zákazníky.

Když Williams ze společnosti odešel, zachoval se Apple jako žárlivá manželka, monitoroval zaměstnancům korespondenci, zakazoval jim s Williamsem komunikovat a nakonec jej společnost žalovala s tím, že s využitím technologií Applu chce Williams Applu konkurovat. To byl samozřejmě nesmysl, neboť Apple žádné serverové procesory nenabízel a podle vlastních slov ani nabízet nechtěl. Podle tehdejších soudních dokumentů dokonce Apple konstatoval, že Williams svůj start-up Nuvia založil jen proto, aby jej Apple odkoupil. Těžko říct, jak by tímto mohl Williams způsobit škodu Applu, který nikdo k žádnému odkupu Nuvie nenutil (Nuvii koupil Qualcomm, z vlastního rozhodnutí).

• CEO Applu čelí kritice: Nedokázal vydělat na AI, jen hledá cesty jak se udržet ²⁰²⁵

Postupem času začaly sílit kritika tehdejšího CEO Tima Cooka, že si nejen nechal zcela ujet vlak jménem AI, ale že i nasazení AI v produktech pro koncové zákazníky Apple propásl a konkurence ze světa Androidu zvládla lépe.

2025, aneb zařazení zpátečky a dohánění rozjetého vlaku

V roce 2025 Apple neochotně uznal, že šel poněkud nesmyslně hlavou proti zdi. V první řadě dospěl k závěru, že bez vlastní AI infrastruktury nemůže poskytovat konkurenceschopné služby vlastním zákazníkům. Narychlo tedy vytvořil serverový slepenec na bázi starých M2 Ultra, které však nikdy k tomuto účelu nebyly navržené, vybavené a určené, takže možnosti serverového nasazení jsou omezené. Apple nakonec tyto systémy nenabídl komerčně, ani nenabídl pronájem výpočetních kapacit; využívá je čistě interně, pro vlastní potřebu. Při zpracování náročnějších AI úloh se Apple musí opírat o akcelerátory Nvidie v Google Cloudu.

• Apple spolkl hořkou pilulku, s akcelerátory Baltra vstoupí do serverů ²⁰²⁵

Koncem roku 2025 oznámil Apple plány se vstupem do AI serverů prostřednictvím vlastních akcelerátorů Baltra. Informace o nich jsou však velmi sporé. Shoda snad panuje jen v tom, že jde o řešení, které by mělo vzniknout ve spolupráci se společnosti Broadcom a být postaveno na bázi N3E procesu TSMC. Dál už se údaje rozcházejí. Asi první údaj, který přinesl web The Information, hovořil o tom, že mají stát na bázi mnohonásobně nakopírovaného Apple Neural Engine (tedy NPU čipů řady M). Broadcom se měl starat jen o propojení čip(let?)ů a síťové záležitosti. Podle jiné verze měl Broadcom dodat i samotná AI akcelerační jádra. Následoval Bloomberg, podle nějž mělo jít de facto o řešení podobné řadě M, ale obsahovat násobně více procesorových a grafických jader (patrně tedy GPGPU řešení, nikoli namnožené NPU).

Více je známo o výrobě (jak již byly řečeno) a pouzdření. Apple měl testovat skleněné substráty Samsungu. Zde už v době této informace vysvítal jeden problém. Původně měla Baltra dorazit roku 2026, jenže Samsung neplánval skleněné substráty nasadit dříve než v roce 2027. Letos v létě The Information přinesl zprávu, že Baltra nedorazí dříve než v roce 2027. Jako důvod ale neuváděl konkrétně čekání na sklo, ale problémy, které se během vývoje objevily. Mimo jiné potíže s vlastními systémy na bázi M2 Ultra, které indikovaly, že by nové řešení, vycházející z posíleného M3 Ultra, asi část těchto problémů podědilo. Apple se měl soustředit na získání nových technologií prostřednictvím akvizicí - otázka je, s jakou úspěšností. Dokonce se objevily určité náznaky toho, že Baltra nakonec nebude jeden konkrétní produkt, ale spíš skupina či rodina řešení pro AI / servery.

Nové plány

V poslední době začínají plány Applu nabírat konkrétnější podoby. Baltra se nyní jeví spíše jako ASIC (tedy řešení na bázi nakopírovaného NPU / Apple Neural Engine), přičemž nasazení procesorových a grafických jader Apple M3 (Ultra) vypadá jen na snahu o rozšíření nedostatečných výpočetních kapacit vycházejících z Apple M2 Ultra. Obojí jsou ale spíš řešení pro krátkodobý výhled, která mají záplatovat úplnou absenci vlastního AI řešení.

Těžištěm však má být řešení postavené na bázi Apple M8 Ultra, které by v případě použitelnosti Apple nenasadil jen pro vlastní potřebu, ale i v segmentu komerčních serverů. Takové řešení ale Apple nezvládne realizovat svépomocí, nemá na to IP, know-how ani praxi. K propojení dvou, čtyř (nebo podle některých zdrojů i více) Apple M8 Ultra i jednotlivých částí systému využije technologie Nvidie, konkrétně technologie z rodiny NVLink Fusion. „Sockety“ má propojovat NVLink, zatímco jednotlivé kousky křemíku NVLink-C2C.

Apple tak pracně dohání (a fakticky platí konkurenci) za prvky, které mohl mít vyvinuté vlastními silami. Vlastním vývojem pak mohl získat i zkušenosti a IP, jež mohl dále zúročit, aniž by byl závislý na placených konkurenčních řešeních. Stávajícím cílem je dostat popsané řešení na trh v roce 2029.