V polovině roku očekáváme uvedení procesorů Ryzen 3000, prvních produktů postavených na architektuře Zen 2 určené pro 7nm výrobní proces. Víme, že Zen 2 zakládá na konceptu čipletů. Víme, že umožní do socketu AM4 dostat až 2× více procesorových jader než Zen(+). Víme, že umožní dosáhnout vyšších frekvencí a zvýší IPC v FP operacích. Většina technologických informací ale dosud není známá, a tak můžeme ocenit, že redakce webu TechPowerUp ve spolupráci s tunerem 1usmus připravila analýzu BIOSu (pro desky s AM4 socketem), který díky jádru AGESA-Combo 0.0.7.x přináší prvotní podporu pro Zen 2.

Mějte však na paměti, že BIOS není PDFko s prezentací architektury. Vše, co z něj lze vyčíst, je potřeba nějak interpretovat a právě tato interpretace může být zdrojem určitých nepřesností.

Zen 2 zdvojnásobuje přenosovou kapacitu externího rozhraní pro Infinity Fabric, kterým budou jednotlivé čiplety propojené. Nová verze Infinity Fabric, která je určena k propojení čipletů (nikoli socketů) nese označení IFOP (Infinity Fabric On Package) a dosahuje 100 GB/s. Linkami nebudou propojené jen procesorové čiplety s centrálním (I/O, čipsetovým) čipletem, ale i oba procesorové čiplety vzájemně.

U první generace Zen běžela interní sběrnice Infinity Fabric na taktu přímo odpovídajícím frekvenci připojených pamětí. V případě Zen 2 byla doplněna dělička, která umožňuje, aby Infinity Fabric mohla běžet i na polovičním taktu oproti pamětem. O důvodech a možnostech můžeme jen spekulovat. Lze si však představit, že Infinity Fabric na úrovni centrálního čipletu by mohla běžet na poloviční frekvenci, která bude s ohledem na 2× vyšší přenosovou kapacitu nové generace Infinity Fabric dostačující pro potřeby pamětí a zároveň přátelštější ke 14nm procesu, jímž je centrální čiplet vyroben. Může to být ale úplně jinak. :-)

Funkce Precision Boost Overdrive se na Ryzen 3000 dočká výrazného vylepšení, umožní jemnější možnosti nastavení, bude flexibilnější a implementuje vylepšené algoritmy.

Analýza dále zjistila, že dvojici čtyřjádrových CCX, z nichž se každý procesorový čiplet skládá, je na úrovni čipletu možno co do aktivních jader nastavovat následujícími způsoby: 4+4, 3+3, 2+2 a 1+1. Asymetrická kombinace jako např. 4+0, která byla používaná na první generaci Zenu, není možná. Důvodem má být optimální využití L3 cache a přístupu k paměti.

Objevil se však názor, zda právě toto nemůže být důsledkem jiné konfigurace, než jakou předpokládá autor analýzy. Tedy konkrétně že čiplet neintegruje dvě čtyřjádrové CCX, ale spíš cosi jako jednu osmijádrovou. Detaily o konfiguraci CCX jistě vyplavou na povrch zanedlouho, takže nebudeme spekulovat, která z možností je pravděpodobnější. Z praktického hlediska je to vcelku jedno, protože těžiště Ryzen 3000 nebude ve čtyřjádrových modelech, které to jako jediné ovlivní, ale naopak v modelech jako jsou šesti-, osmi-, dvanácti- a výhledově asi šestnáctijádrové. V jejich případě nebude mít vliv, zda lze čiplet organizovat co do aktivních jader jako 2+2 nebo 4+0, neboť bude vždy 3+3 (×2) nebo 4+4 (×2).

Z BIOSu vyplývá, že mohou existovat základní desky se stávajícími čipsety řady 400 s podporou PCIe 4.0. Autor analýzy předpokládá, že se tato kombinace neobejde bez osazení re-driverů na desku. Ty nejsou úplně levné, mohou vycházet v nákladech zhruba na $1,50 na jednu linku. Existuje ale názor, že re-drivery nebudou nutné pro první PCIe ×16 slot, který je nejblíže procesoru, ale až pro nižší, které od něj mají vyšší vzdálenost.

Nakonec stojí za zmínku, že oproti někdejší informaci webu Anandtech, že PCIe 4.0 bude na úrovni těchto procesorů implementováno v 7nm čipletech, nikoli centrálním 14nm čipletu, maluje naopak TechPowerUp PCIe rozhraní na centrální 14nm čiplet. To už je ale z hlediska uživatele detail, který nebude mít na funkci vliv.