V tomto díle se na ně podíváme blíže. Určíme si základní charakteristiku, vývoj a odůvodníme jejich převládání. V další části série následně zhodnotíme vývoj, který následoval po kryptoměnové zimě roku 2018.

• Předešlý díl série najdete zde.

Jak vzniklo digitální zlato bitcoin?

Pokud se dobře podíváme na zprávy Satoshi Nakamota, najdeme v nich kuriózní schizofrenní skulinku. Ač Satoshi zamýšlel digitální P2P platební systém, tak jeho vlastnosti nastavoval podle zlata. Obtížnost těžby a snižování odměn mělo simulovat reálné podmínky při získávání drahého kovu, kdy dochází ložiska a stává se těžší ho vytěžit.

Fenoménu, kdy se snižuje odměna za vytěžený blok, se říká „halving“. Cílem halvingu je ponížit inflaci kryptoměny. Někteří přispěvatelé do různých blogových platforem mylně tvrdí, že bitcoin inflaci nepodléhá. Není to pravda, bude podléhat inflaci do vytěžení posledního bloku, což proběhne zhruba v roce 2140.

Jak vidíte z grafu, je vytěženo něco přes 18 400 000 BTC (modrá). Při posledním halvingu byla inflace (oranžová) kryptoměny ponížena pod úroveň samotné komodity zlata. Tento faktor je hnací silou narativu, že Bitcoin je digitální zlato. Jde o fundamentální odůvodnění. Podívejme se i na to praktické.

Není jedinou silou. Dalším obrovským faktorem jsou malé bloky a velké poplatky, které nutí vývojáře do vývoje sekundárních řetězců, aby Bitcoin zvládl nasycovat poptávku po transakcích. V době psaní článku je optimální poplatek za jednu transakci zhruba 20 korun. To není zrovna ideální pro síť, která se chce prezentovat jako platební systém. A to ani, přijmeme-li premisu, že Bitcoin je pouhá alternativa, a nikoliv přímé ohrožení pro Visa nebo Mastercard.

V roce 2017 vrcholila průměrná cena transakce na 35 USD.

Výše zmíněné dva důvody jsou hlavními argumenty pro narativ digitálního zlata.

Finanční aktivum

V letech 2018 a 2019 začaly na trh vstupovat instituce. Investiční fondy a banky vytvářely větve, které se věnují specificky kryptoměnám. Nejznámější je zřejmě fond Grayscale Investments, který rozvířil vlny ke konci roku 2019 a na začátku roku 2020, kdy se jeho příplatek za správu pro Ethereum a Bitcoin pohyboval v rámci stovek procent. Za BTC velcí investoři zaplatili víc, než je tržní cena.

Instituce ale nejsou sami, kdo tento narativ tlačí kupředu. Ruku na srdce, kdo svoji investici do kryptoměny udělal za účelem nákupu zboží (avšak nikoliv drog) a služeb (avšak nikoliv nájemných vražd). Takových entusiastů je na světě pomálu.

Pokud instituce i individuální obchodníci mají jako hlavní cíl vydělat peníze, bude bitcoin pouze finanční aktivum. Tento narativ se překrývá s výše zmíněným digitálním zlatem. I to bude později prodáno a použito na dožití či nákup nemovitosti a auta. Málokdo své BTC za dvacet let použije na nákup kávy v Paralelní Polis (pokud bude stále existovat).

Bitcoin není blockchain. Blockchainová technologie má využití napříč obory a společnosti se předhání v registraci bizarních patentů. Avšak samotná vlajková loď kryptoměn bitcoin si pozornosti technologických firem neužívá. Vývojáři společnosti Blockstream nejsou ochotní udělat tak razantní kroky a změny, jako ti z nadace Ethereum. Díky tomu Bitcoin rychle ztrácí na atraktivitě.