V první řadě je potřeba říct, že obě technologie prošly výrazným kvalitativním posunem od DLSS 1.0 a FidelityFX CAS. V optimálním případě jsou tak hrany kvalitativně na úrovni obrazu vykresleného ve vyšším rozlišení s kvalitním anti-aliasingem. Pokud bychom se dívali jen na silné stránky, nebylo by tedy co srovnávat. Nebudeme proto mhouřit oko a poukážeme i na ty slabší.

Vyjít můžeme z recenze webu PurePC, který připravil řadu srovnávacích screenshotů v různé kvalitě, v různých scénách a s různým nastavením DLSS / FSR:

DLSS (quality) vlevo / FSR (quality) vpravo
zdroj: PurePC

První scéna vypadá na první pohled slušně v obou případech. Na druhý pohled už tu ale rozdíly jsou. U barevného neonového nápisu vlevo jsou v případě DLSS okraje písmen (N, D) viditelně zubatější a totéž se týká světlé linky lemující písmeno „P“ v pravé části obrazu. FSR zde jdou výrazně lépe kontrastní hrany, které umí hladké a přitom ostré. Na druhou stranu DLSS má v této scéně jeden prvek lepší - pravé zábradlí na střeše domu je detailnější, svislé dráty se u FSR ztrácejí.

DLSS (performance) vlevo / FSR (performance) vpravo
zdroj: PurePC

Ve druhé scéně už jsou vidět rozdíly na první pohled. Z DLSS zůstávají některé hrany výrazně zubaté. Nejvíce je to vidět na světlech (kontrastní okraje), ale problém se projevuje i jinde (mimo kontrastní hrany), například na kabelech závěsných lamp, na hraně před krbem, na dveřích a podobně. FSR v této scéně nevykazuje žádný markantní problém. Druhým problémem DLSS jsou artefakty v podobě světlých bodů, např. nad sloupy, ale i jinde.

Pro srovnání jsem tentokrát vybral nastavení na výkon (performance). Při kvalitnějším profilu bohužel zubaté hrany u DLSS příliš nemizí a naopak scéna s FSR je ještě kvalitnější, takže je kvalitativní rozdíl v tomto ohledu ještě patrnějí (stírá se však rozdíl mezi mírou artefaktů v podobě světlých bodů).

DLSS (balanced) vlevo / FSR (balanced) vpravo
zdroj: PurePC

Třetí scéna je srovnávána při nastavení střední kvality (balanced). U DLSS jsou opět patrné zubatější hrany na kontrastních hranách (zářivka, plechové krabice na skříňkách). Naopak o trochu lépe vykresluje DLSS větrák zhruba vpravo od zářivky. Zajímavá je také nástěnná mapa, na které jsou modré a červené čáry. Modré vypadají o něco lépe s FSR (s DLSS jsou jakoby tečkované), červené zase vypadají lépe s DLSS (s FSR jsou vybledlé).

Dále, již mimo snímky z recenze PurePC, lze zmínit některé poznámky uživatelů, kteří prováděli vlastní srovnání. Podle některých je obraz v pohybu v případě FSR ostřejší, podle jiných zase objekty v pohybu v případě FSR mohou zanechávat artefakty.

Shrnuto podtrženo, ani jedna technologie se nejeví jako univerzálně lepší. DLSS často zanechává zubatější hrany, především (ale nejen) na kontrastních hranách. FSR je zase náchylnější na artefakty v pohybu (DLSS není bez artefaktů, viz např. prostřední scéna), ale zdá se, že v průměru jich zanechává méně.