Ubuntu 21.04

Začněme u Ubuntu. Verze Hirsute Hippo neboli 21.04 je verzí s běžnou délkou podpory, tj. devět měsíců. LTS s tříletým supportem tu bylo vloni a bude tu zase až za rok, takže tento release může být trochu odvážnější co do nasazení novinek. Samozřejmě není až tak odvážný, jako bývá ten říjnový, i stěžejní novinky jsou už alespoň trochu vyzkoušené. V Ubuntu důležité dvě: nativní integrace do Active Directory a Wayland jako výchozí grafický server.

Ta první sice přibyla již v minulé verzi (20.10), ale byla mezitím laděna ve spolupráci Canonicalu a Microsoftu a teď už může do skutečné produkce. Má usnadnit nasazení Ubuntu v korporátním prostředí, při instalaci se systém umí na AD napojit, stáhnout si centrální doménovou konfiguraci a následně se už pak nechá spravovat centrálně pomocí stejných technologií, jako je tomu u stanic se systémy Microsoftu. Podplukovník Dumond, citovaný v release announcementu, tvrdí, že to je tak jednoduché, že to zvládá i francouzské četnictvo.

To druhé, tedy Wayland jako výchozí prostředí, pak má přinést zásadní zrychlení grafického rozhraní - zejména aplikace psané pomocí Flutter SDK a Electron jsou údajně významně rychlejší, zejména na hiPPI displejích.

Z dalších novinek jmenujme právě Flutter, open-source GUI SDK od Google, které umožňuje vývoj aplikací běžících beze změn v kódu pod Androidem, iOS, Linuxem, macOS, Google Fuchsia a na webu. Canonical do projektu přispívá a spatřuje v něm budoucnost, SDK tedy v systému najdete a do budoucna se dá předpokládat i větší podíl aplikací na něm založených.

Z nesčetných variant Ubuntu mi dovolte zastavit se u Ubuntu Budgie, které vydalo svůj první instalační obraz pro Raspbery Pi (doporučeno RPi 4 s 4 GB RAM) a dále Xubuntu, které poprvé nasadilo Xfce 4.16, které už využívá pouze GTK 3. Pro uživatele Ubuntu na serverech je dobrou zprávou druhý plod spolupráce Microsoftu a Canonicalu, vylepšená podpora MS SQL Serveru. Tato podpora byla backportována i do 20.04.2 LTS a na MS Azure Marketplace lze najít kontejnery s verzemi obsahujícími tato vylepšení.

Co naopak v Ubuntu 21.04 nenajdete, je GNOME 40. Ačkoliv většina dílčích aplikací je ve verzi odpovídající čtyřicítce, samotný desktop zůstává na verzi starší. Pokud si jej chcete zkusit, musíte si prostředí doinstalovat, nebo se poohlédnout někde jinde.

Fedora 34

A to někde jinde by mohla být třeba Fedora 34, kde GNOME 40  bylo nasazeno. Čtyřicítka je významná tím, že zavádí nové schéma číslování verzí - po GNOME 3.34, 3.36 a 3.38 je nová verze už bez onoho "tři tečka", tedy skutečně jen GNOME 40. Není to ale samozřejmě jediná změna, těch je dle webu projektu o 24570 více, z těch větších uvedu například přepracovaný Activity Overview, nový design aplikace ukazující počasí, úpravy aplikace Settings, zejména týkající se klávesnice a zadávání textu obecně, či půltuctu novinek ve správci souborů nazvaném Files.

Varianta Fedory s prostředím KDE Plasma v této verzi poprvé jako výchozí místo X11 používá Wayland a také poprvé existuje ve verzi pro 64bitový ARM. Je-li řeč o ARMu, nelze se vyhnout edici určené pro embedded nasazení - tedy Fedora IoT - která přináší lepší podporu desek Pine64, RockPro64, Jetson Xavier NX, Thor96 a HummingBoard-M. Plošně přibyla podpora transparentní komprese BTRFS.

Více se můžete dočíst v již tradičních dvojicích dokumentů:

• Ubuntu 21.04 Release Announcement
• Ubuntu 21.04 Release Notes
• Fedora 34 Release Announcement
• Fedora 34 Release Notes

Z uvedených odkazů není problém dostat se k jednotlivým variantám obou systémů, stejně jako k instalačním obrazům pro různé podporované architektury.