V době uvedení HBM2 šly na trh 1,4GHz, 1,6GHz a 1,9GHz čipy. Teprve později je doplnily 2,0GHz, které naplno využily původní specifikaci. S určitým časovým odstupem ohlásil Samsung zrychlené 2,4GHz, které označil kódovým jménem Aquabolt. Letos v březnu pak ohlásil tzv. HBM2E, které běží ještě rychleji a přislíbil 3,2GHz čipy. Ty jsou 2× rychlejší než původní 1,6GHz, takže jich pro dosažení stejné přenosové rychlosti stačí polovina, čímž se redukují nároky jak na plochu HBM rozhraní na straně GPU, tak nároky na plochu křemíkové podložky (interposer).

Hynix se evidentně nenechá zahanbit, nyní oficiálně ohlásil vlastní HBM2E, které však půjdou ještě dál a poběží na efektivních 3,6GHz. Tedy téměř dvojnásobku toho, co v první vlně nabídly nejrychlejší dostupné 1,9GHz čipy. Vzpomeneme-li například na Radeon RX Vega 64 se dvěma 1,9GHz HBM čipy, znamená to, že by si v případě ohlášených HBM2E od Hynixu vystačil s jedním čipem.

Jeden čip HBM2E od Hynixu tak přinese paměťovou propustnost na úrovni nově vydané GeForce RTX 2080 Super s 15,5GHz GDDR6. To je mimochodem o 37 % více než byla i s 384bit sběrnicí schopna nabídnout GeForce GTX 980 Ti. Se dvěma čipy se pak přibližujeme 1 TB/s, což ještě hodně dlouho žádná karta osazená konvenčními GDDR6 nenabídne (potřebovala by na to buďto 512bit sběrnici v kombinaci s 16GHz GDDR6 nebo 384bit sběrnici a ~20GHz GDDR6, které jsou v nedohlednu.

Při použití čtyř čipů už je datová propustnost i výsledná kapacita úložiště na úrovni, kterou ve světě herní grafiky uvidíme možná za pět let (a to jsme možná přílišný optimista). Svět profesionální grafiky ale může těchto možností velmi dobře využít již nyní a asi nebude velkým překvapením, pokud se v éře 7nm EUV výroby objeví produkty, které s těmito pamětmi budou počítat. Hynix počítá se spuštěním velkokapacitní sériové výroby v příštím roce, což akorát časově koresponduje.