Intel poskytl návrh Atomu start-upu Rosaic, který vede Bu Tanův „kamarád“
Agentura Reuters upozornila, že Intel uzavřel neobvyklou dohodu, v rámci které poskytuje své procesorové technologie startupu RosaicLabs – nové firmě zaměřené na vývoj vlastních čipů. Jde o neobvyklou situaci - vlastně není znám žádný předchozí případ, kdy by Intel zpřístupnil svoji x86 architekturu externímu startupu. Konkrétně měl RosaicLabs získat přístup k návrhovým podkladům (RTL kódu) technologie procesorů Atom, které Intel používá především úsporná řešení, mimo jiné pro edge computing. Tento krok má RosaicLabs umožnit úpravu a návrhy vlastních čipů vycházejících z technologií Intelu.
RosaicLabs vznikla v Delaware (USA) letos v květnu a do současnosti se prakticky neprojevovala. V červenci však byla pozice CEO obsazena Amarjitem Gillem, osobou, jejíž jméno je dobře známé v oblasti startupů a investic v IT segmentu. Gill má dlouhodobé vazby na současného šéfa Intelu Lip-Bu Tana. Reuters upozornila, že se společně podíleli na budování a financování startupů Rivos (kterou následně odkoupila Meta) a Nuvia (kterou odkoupil Qualcomm). Ve skutečnosti je výčet společných plánů a projektů mnohem delší. Krom Rivosu a Nuvie zahrnuje Gimlet Labs, Virtue AI, Alcion nebo Arteru (a to jsou jen případy, kdy se jejich jména v rámci projektů objevila veřejně v médiích).
Atom (Intel)
Zakladatelský tým RosaicLabs zahrnuje také několik bývalých zaměstnanců Rivosu, například někdejšího finančního ředitele Amitu Parikha. Dokumenty firmy naznačují, že startup plánuje počáteční financování ve výši zhruba 10 milionů dolarů a bude mít relativně omezený rozpočet pro raný vývoj.
Analýzy toto řešení považují za značně neobvyklé a nestandardní, neboť Intel si tradičně své IP a know-how, zejména v oblasti x86 architektury, velmi bedlivě střežil a externím subjektům jej neposkytoval. Především ne startupu, u kterého lze očekávat akvizici třetí stranou (podobně jako Nuvii získal Qualcomm nebo Rivos získala Meta). Jakou kontrolu - zda vůbec nějakou - bude Intel nad tímto IP mít poté, co se dostane do majetku jiného subjektu. Na spekulativní úrovni bychom tento krok mohli vnímat jako předzvěst konce klasických Atomů v PC segmentu, respektive v kombinaci s velkými jádry.
Přestože nejsou známé další podrobnosti (a společnost se podle Reuters odmítla k dohodě vyjádřit), lze předpokládat, že předmětem smlouvy bude pouze konkrétní návrh, nikoli možnost samotné jádro vyvíjet. K tomu by patrně byla potřeba tzv. x86 licence, kterou Intel nemůže bez souhlasu ostatních držitelů neomezeně poskytovat.
Celkově jde o neobvyklý krok, který ukazuje snahu současného vedení Intelu ke značně neortodoxním krokům.





















