Letos na jaře se Elon Musk definitivně rozhodl realizovat myšlenku Gigafabu, obří továrny na výrobu čipů na americké půdě. Předpokládá se, že si na jednu stranu chce zajistit kapacity pro dceřinné firmy, na stranu druhou se chce svézt na vlně AI a na třetí straně (předpokládejme, že jeho vize není jen planární) využít náklonnosti Trumpovy administrativy k výrobě hardwaru v USA.

• Elon Musk představí plány na největší továrnu na čipy na světě

Zatímco se ve vztahu k Muskovu Gigafabu mluvilo převážně o výrobě čipů, vypadá to, že se plány v poslední době začínají výrazně měnit. Tesla začala inzerovat poptávku po inženýrech paměťových procesů a CIO (Chief Information Officer) investiční společnosti Atreides Management, Gavin Baker, konstatoval, že Musk aktuálně nastavil výrobě pamětí v Gigafabu absolutní prioritu před všemi ostatními artikly.

Baker hovoří výslovně o DRAM, ne tedy o pamětech v nejširším významu, takže patrně neuvažuje o NAND flash, nebo jen okrajově. Všechny typy moderních DRAM pamětí jsou aktuálně vysoce poptávané a jejich hodnota je na úrovni několikanásobku toho, co před rokem. Procentuelně nejméně stoupla cena HBM, které jsou už několik let cenově nadsazené, více zdražily DDR5 (nejvýrazněji serverové), GDDR7 a LPDDR5x. Pokud  by se Muskovi podařilo rozjet výrobu pamětí relativně rychle (řekněme do roku 2028), pak by měl počáteční úspěch jistý. Problém patrně nebude ani v období do roku 2030. Jak se bude situace vyvíjet dál, ale zůstává nejasné.

Pokud by však poptávka začala klesat a celosvětové kapacity s rezervou stíhaly uspokojit poptávku, jako tomu bylo zhruba do loňského léta, pak by nastal problém. Náklady na výrobu v USA jsou nesrovnatelně vyšší než na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji a ve fungujícím tržním prostředí poslední roky příliš dobře nefungovaly. Dobře je to vidět na situaci u Intelu a Micronu před nárůstem poptávky v posledních dvou letech. Micron za fiskální rok 2023 vykázal ztrátu $5,8 miliardy, Intel o rok později $19,2 miliardy. Za současné situace, kdy je enormní poptávka po serverech (Intel - procesory, Micron - paměti) se obě firmy vrátily do plusu, nicméně jejich výsledky ilustrují, jaká je konkurenceschopnost amerických výrobců křemíku ve fungujícím tržním prostředí. Pokud by se Gigafabu v kombinaci s čínskou CXMT a rozšiřováním kapacit ostatních výrobců podařilo plně uspokojit poptávku, půjdou ceny dolů a jako první budou mít problémy opět americké firmy, mezi nimi právě Gigafab. Asi ale není potřeba příliš rozmazávat, že související pokles cen by naopak byl přínosem pro řadového uživatele.