Standardní HBM nabízely 1,6-2,0 GHz. Samsung tuto první generaci označoval jako Flarebolt. Druhá generace, která vznikala na identickém výrobním procesu, nesla v podání Samsungu označení Aquabolt a dosahovala až 2,4 GHz. Třetí generaci, ohlášenou před zhruba 10-11 měsíci, nazval Samsung Flashbolt a přislíbil její výrobu na druhé generaci 10nm-class procesu, tedy na něčem kolem 15-16 nanometrů. Její nominální frekvencí, kterou nyní posvětil JEDEC standardem JESD235C, je 3,2 GHz.

Samsung však ohlásil, že je schopný s těmito čipy dosahovat až 4,2 GHz. Z vyjádření však není jasné, zda tento údaj máme chápat jako prostý výsledek přetaktování konkrétního kusu, na kterém chce Samsung pouze ilustrovat, že při 3,2 GHz neběží paměti nadoraz svých možností, nebo to chápat tak, že společnost bude schopná sériově dodávat čipy s garantovaným 4,2GHz taktem. Podobně jako např. DDR4 aktuálně končí standardem DDR4-3200 a vše rychlejší je formálně chápáno jako (z výroby) přetaktovaný modul.

1 čip 4,2GHz HBM2E by grafické kartě nabídl vyšší datovou propustnost než 16GHz GDDR6 na 256bit sběrnici. Což znamená, že kupříkladu taková GeForce RTX 2080 Super, by si v případě podpory těchto paměti vystačila s jedním 4,2GHz čipem HBM2E. Ještě by jí to o 5 % zvýšilo datovou propustnost a ani kapacita paměti by nebyla omezena - jeden čip HBM2E může dosáhnout kapacity až 16 GB. Jakémukoli 7nm hernímu GPU, které může přijít v letošním roce na trh, by pak měly s velkou rezervou stačit dva takové čipy.

Reálně si ale na praktické nasazení takto rychlých čipů počkáme a není vyloučeno, že se jich v segmentu GPU nedočkáme vůbec. I v souvislosti s výpočetním Amperem se totiž dosud hovořilo pouze o 2,4GHz čipech Aquabolt, které by zkrátka výkonu GPU měly stačit.