Uhlíkové nanotrubky známé z 5800X3D zrají jak víno: čím starší, tím lepší
Začátkem května potvrdila AMD obnovu dodávek procesoru Ryzen 7 5800XD v podobě tzv. výroční edice vydaný k příležitosti 10 let od uvedení socketu AM4. Drobnou (ale nečekanou) zajímavostí bylo přibalení teplovodivé podušky od společnosti Carbice, která je tvořena uhlíkovými nanovlákny. Prvotní informace uváděly, že na rozdíl od past časem nedegraduje a dále že s ní uživatel neriskuje poškození procesoru jako s tekutým kovem.
Použitá technologie se ale zdá být ještě zajímavější. Nejde totiž jen o kus hmoty z uhlíkových nanovláken. Materiál je „vypěstovaný“ tak, aby uhlíková vlákna (o průměru kolem 25 μm) narostla rovnoběžně a kolmo k povrchům, kterých se budou dotýkat. Můžete si je představit jako vlákna velmi hustého kartáče, přírodovědci pak jako pokožku typu trichoderm. V úvodu si lze všimnout snímku z elektronového mikroskopu při zvětšení 30 000×.
Přizpůsobení uhlíkových vláken povrchům (Carbice)
Výhodou této (řekněme) konfigurace je, že opakovaným ohříváním a ochlazováním, jak vlákna pracují, postupně vyplní různé mikroskopické nerovnosti povrchu, takže se časem zvětšuje povrch, kterým jsou v kontaktu s procesorem i chladičem. Jinými slovy, materiál nejen že nedegraduje, ale časem se jeho pozorovatelné vlastnosti zlepšují.
Zlepšování vlastností (přenosu tepla) v čase oproti degradaci u pasty (Carbice)
To má, na druhé straně, i svoji stinnou stránku. Z hlediska marketingu je to téměř sebevražda. Prvním problémem jsou recenze. Většina recenzí zkrátka funguje tak, že dodaný hardware nainstaluje, otestuje a recenzi vydá. Jde o záležitost jednotek dnů, nanejvýš (a spíše výjimečně) velmi nízkých jednotek týdnů. Rozhodně ne desítky dní nebo měsíce. Naproti tomu klasické pasty právě v takto krátkém horizontu podávají maximální výsledek. V klasické recenzi by tedy toto řešení v grafu propadlo a skutečnost, že za pár týdnů si to sedne a v řádu měsíců může být výsledek lepší než u pasty, by se prostě do grafu nepromítla. I když by ji autor zmínil v textu, realita je taková, že většina čtenářů pouze prochází grafy a texty ani nečte. Druhým problémem pak je hodnocení produktu (na e-shopech, agregátorech ap.). To by totiž zatížil stejný problém. Zvlášť pokud zohledníme fakt, že některé platformy ještě mají časové omezení na hodnocení produktu jen do určitého data od nákupu. První dojmy zkrátka z principu nemohou být dobré a ve chvíli, kdy se situace zlepší, je již hodnocení vidět online a dělá produktu negativní reklamu.
Možná tedy nasazení formou bundlu k produktu nebude špatná strategie. Uživatel podušku pravděpodobně použije, zprvu ji bude vnímat spíše stylem „darovanému koni na zuby nekoukej“ a časem pak může být pozitivně překvapený a s vědomím toho, jak to funguje, si ji při dalším upgradu koupí.
Tím se dostáváme k tématu opakovaného použití. Přestože materiál opakované použití umožňuje, výrobce se (navzdory tomu, že by to z marketingového hlediska bylo velké plus oproti pastám) nakonec rozhodl ji tímto způsobem nepropagovat. Ze dvou důvodů to dává smysl. Jednak by to mohlo být vnímáno jako určité povzbuzení k častějším výměnám nebo demontáži chladiče (přičemž materiál podává nejlepší výsledky až s odstupem času od montáže, po „usazení“). A jednak lze očekávat, že po přizpůsobení povrchu nerovnostem prvního CPU / chladiče bude přizpůsobení druhému CPU / chladiči trvat déle a dost možná nebude až tak precizní.
Carbice






















