Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

USA pohřbívají síťovou neutralitu: Comcast vs Netflix a zákazník jako rukojmí

O specifickou formu výpalného se snaží největší americký poskytovatel internetu ve svém boji s největším poskytovatelem obsahu. Nehraje se o nic menšího než precedens, který určí, co se bude dít s internetem v budoucnu.

Je nesporným faktem, že USA pomalu, ale jistě, směřují k opuštění principů síťové/internetové neutrality. Poznal to i sám Google, poté co ve zkušebních lokalitách zpřístupnil gigabitový internet a lidé jej začali využívat ke komerčním aktivitám. A rozhodně je tento princip v nelibosti velkých poskytovatelů internetového přípojení, u nichž nemalá část zákazníků jen zcela minimálně připojení vytěžuje, ať již pouhým facebookem, službami typu YouTube, ale dál příliš nejdou. Na ně ale připadá nezanedbatelné a stále rostoucí procento těch, kteří umějí svoje internetové připojení ždímat velmi efektivně, třeba prostě díky tomu, že jejich poskytovatelem multimediálního obsahu je Netflix. Ten, který nedávno přišel se 4k vysíláním a natáčením vlastních pořadů do 4k. Tam, kde rostou nároky na přenosovou rychlost, je nutné investovat do rozvoje sítě, více utrácet za údržbu i energie. A tam přichází snaha zapojit do těchto nákladů i ty, kteří vašim zákazníkům takto náročné služby poskytují. Vítejte ve světě, kde válčí dva giganti: Netflix a Comcast.

Budeš platit, jinak potrestáme tvého zákazníka

Již v únoru Netflix po letitých bojích souhlasil s tím, že bude Comcastu platit, aby jeho přenosy nebyly narušovány. Jenže i to bylo prd platné, Comcast uživatelům, kteří vytěžují své placené připojení někde na hranici maxima jasně vzkázal, že to nemají přehánět, jinak je bude omezovat. Tolerovaná hranice, o které se letos na jaře hovořilo, přitom byla někde 300 GB měsíčně. Nebo 130 hodin HD videa. Další kapacitu si uživatelé mohli dokoupit za cenu 50 GB / 10 USD. Na rovinu: tohle je dost málo, mnoho z nás (včetně mě) dokáže provařit za měsíc daleko víc. Navíc Comcast tyhle otěže neuvolnil ani zákazníkům, kteří svůj traffic generovali pomocí používání Netflixu, který mu za datové přenosy tou dobou již slušně platil. Comcast si za to chtěl nechat platit podruhé - svým zákazníkem - vlastně potřetí, protože zákazník si přece již konektivitu a rychlost platí. To ale nebránilo Comcastu v této aktivitě, kdy přenosy Netflixu záměrně throttloval (jako třeba svého času UPC v Česku brzdilo bittorrentové/P2P přenosy - jestli to dělá i dnes, nevím).

V té době se také spekulovalo, že pod podobným tlakem na to, aby platil za své přenosy, je i server YouTube. Plánem Comcastu do budoucna bylo/je rozšířit tato omezení na všechny uživatele v USA. Limit by se ale mohl zvýšit na 350 GB / měsíc nyní, 500 GB / měsíc za 5 let. Své propočty hájí tím, že 98 % jeho zákazníků se v pohodě vejde do 300GB limitu, medián je kolem 16 až 18 GB / měsíc.

Hektické začátky

Netflix k celému problému přišel v podstatě jako slepý k houslím prostě kvůli tomu, že je největší. Když v roce 2007 začínal, měl hosting rozložen do pěti lokalit v zemi [USA] a pronajatou konektivitu v daných místech plus pronájem přenosové kapacity u Limelightu a Qwestu. Od roku 2008 ale rostly požadavky na přenos dat, protože rostl zájem klientů co do počtu, tak také požadavky na technickou kvalitu. Netflix tehdy viděl řešení v partnerství s dalšími, zejména lokálními, CDN (content delivery network), díky kterým by mohl hostovat své služby na dalších lokalitách, aby snížil množství přenosů na větší vzdálenosti. V roce 2008 tak došlo na novou dohodu s Limelightem a v roce 2009 Netflix také uzavřel smlouvu s Akamai. Ale právě v roce 2009 přišla změna, poskytovatelé CDN, na kterých datová distribuce Netflixu stála, byli nuceni platit povinné daně za vstup do sítě Comcastu. Najednou měl Comcast v ruce vše, co potřeboval k budoucímu ždímání takto náročných poskytovatelů služeb. Jinými slovy: Comcast sice prodává svým zákazníkům nějakou konektivitu, ale počítá s tím, že ji nebudou využívat na maximum. Většina z nich to nedělá, ale roste počet těch, co využívají služby, kterými mu rostou přenosy v jeho infrastruktuře a tak současně chce „desátek“ od svého koncového zákazníka (poplatky za další traffic), tak od toho na opačné straně (poplatky za přenos od poskytovatelů (Netflix, YouTube, …) či od CDN, s nimiž mají poskytovatelé smluvní vztah (Akamai, Limelight).

Dostaneme tě přes tvého CDN

Jenže přání je sice otcem myšlenky, ale je potřeba nastavit parametry tak, aby myšlenku přijala i druhá strana. Čert vem, že se skřípěním zubů a slinami vzteku v koutcích úst, vy jste přece velký Comcast a máte v ruce rukojmí: desítky miliónů zákazníků, kterým Netflix potřebuje doručovat obsah, protože to je princip jeho existence. Takže mu jeho přenosy začnete throttlovat. Nechť to bere jako specifickou nabídku k zasednutí k jednacímu stolu. Znovu. V minulosti totiž s vámi u jednacího stolu seděli a na platby kývli. Ale doba se změnila, domluvené částky už nestačí. A hlavně vám ve vaší Comcastové hlavičce leží ten zpropadený Netflix, který se jednoduše od CDN, kteří platí Comcastu (což zvedá ceny jejich služeb), přesunul o jiným CDN, kteří Comcastu neplatí, protože s ním žádnou takovou smlouvu nemají.

Je pochopitelné, že Comcast hledal řešení, jak dostat k jednacímu stolu přímo Netflix. Je otravné jednat s nějakými CDN, o kterých tušíte, že je Netflix chvíli po uzavření smluv pustí k vodě a půjde zase k jiným. Ti CDN nejsou problém, oni jsou jen prostředníky a ve sporu mezi Netflixem a Comcastem jsou jen posly. A už staré přísloví říká, „Nebijte posla“.

A další na odstřel

Poslů bylo opravdu více. V roce 2010 to byla firma Level 3 Communications, která měla smlouvy s Comcastem sahající hluboko do minulosti před dobu, kdy Comcast zavedl poplatky za traffic. Jenže stačil pouze jeden týden a Level 3 obdržel od Comcastu požadavky na platby. Level 3 tehdy (po)tvrdil, že to je vůbec poprvé, co po nich Comcast takové platby chce za službu, kdy pro svého zákazníka realizují přenosy online videí. Level 3 byl nakonec donucen (za)platit, jelikož během doby, než na to přistoupil, byla jeho konektivita do Comcastu těžce přetížena. Asi netřeba dodávat, že ne náhodou.

Netflix tedy zase přesídlil jinam a začal využívat služeb společnosti Cogent Communications, kterou tak dle očekávání v roce 2012 postihl osud Levelu 3. Šéf Congentu to tehdy komentoval tak, že v letech předcházejících Comcast vždy operativně navyšoval množství propojovacích bodů mezi Cogentem a Comcastem, aby tak mohla data od zákazníků Cogentu k zákazníkům Comcastu proudit bez potíží. Ale jakmile začal zajišťovat přenosy Netflixu, Comcast obrátil a nastaly problémy, Comcast najednou odmítal navyšovat kapacitu propojovacích bodů.

Level 3 a Cogent spojovala jedna věc: do té doby, než začaly přenášet data Netflixu, měly s Comcastem výborné smlouvy, na jejichž základě vždy Comcast vycházel vstříc a přenosy svištěly celkem bez potíží. Jakmile ale firmy vstoupily do vztahu s Netflixem, Comcast se zabejčil a nešlo s ním hnout, dokud nebyly odsouhlaseny další nadstandardní platby.

Netflix zkouší vlastní cestu, ale už je pozdě

Netflixu pak už logicky nezbývalo moc alternativ. Dokonce se rozhodl vedle využívání nikoli CDN, ale „obyčejných“ poskytovatelů přenosové kapacity, na něž Comcast (zatím?) neudeřil, vyvinout vlastní řešení a provozovat své vlastní CDN (Open Connect), na níž již vynaložil více než 100 miliónů dolarů. Jenže logicky nakonec vždy musel, ať již přímo, nebo zprostředkovaně přes jiné poskytovatele, skončit u jednacího stolu s Comcastem. Tak se také stalo.

Comcast navrhl Netflixu, aby se navrátil k užívání CDN, kterým Comcast může účtovat poplatky, které zase CDN naúčtují Netflixu (čím to pro CDN přestane být problém), nebo může přejít na Tier 1 konektivitu typu AT&T, která má vlastní systém poplatků za přenosy. Comcast jasně Netflixu řekl, že pokud se chce připojit do jeho sítě (tedy dodávat obsah jeho zákazníkům), bude platit. To bylo právě to, proti čemu Netflix celé roky bojoval, a tak se prostě rozhodl přejít na vyčkávací taktiku a nechat Comcast „vycukat“. Jak jistě tušíte, nevyšlo mu to.

Chvíli vše setrvávalo na statusu quo, ale v prosinci 2013 a lednu 2014 dosáhly datové přenosy Netflixu takové míry, že nebylo možné je odbavit na stávající konektivitě do Comcastu. To mělo negativní dopad na zákazníky obou firem. Zákazníci Netflixu, kteří využívají jako svého poskytovatele internetového připojení Comcast, tak šli s kvalitou videa z v průměru 720p na kvalitu srovnatelnou přinejlepším s VHS. Pro mnohé zákazníky Netflixu byla přetíženost linek taková, že ani systémy Netflixu shodivší kvalitu na minimum nestačily a video bylo nekoukatelné (trhané atd.). Vše se samozřejmě projevilo na zákaznické lince Netflixu. Protože platícího zákazníka (platí Comcastu za internet a platí Netflixu za jeho služby) ani v nejmenším nezajímá, že ti dva si „poměřují pindíky“. Jenže pikantnější to bylo tím, že mnoho zákazníků nejprve volalo na Comcast, který je jednoduše odkázal na Netflix.

Pandořina skřínka dokořán

Letos tak následoval podpis smluv, které zaručily, že zákazníci Comcastu/Netflixu budou dostávat svůj obsah v kvalitě, na jakou mají nárok. Netflix definitivně prohrál, jelikož si Comcast vzal jeho zákazníky jako svá rukojmí. Ale i tohle vítězství má dvě strany. Jak roste podíl Netflixu na trhu, hrozí, že do pozice podobné s Netflixem se dostanou i další provozovatelé služeb, či další typy přenosů obecně. Třeba herní služby. A nakonec to odnese zákazník.

Celá věc je o tom, kde leží správný morální poměr mezi zisky Netflixu, zisky Comcastu, náklady obou firem a cenami, které za dané služby daným subjektům platí zákazník. Otázkou je, jaké smluvní podmínky podepisují zákazníci, když k Comcastu vstupují. Čistě selským rozumem je jeho přístup hraničící s praktikami mafie zralý na hromadnou žalobu ze strany zákazníků, kteří si platí připojení a přitom nemohou konzumovat služby, které takové připojení musí utáhnout. Zákazníka naprosto nezajímá, jak silnou konektivitu a smlouvy mají subjekty „velkého internetu“ mezi sebou, pokud se služba papírově vejde do rychlosti a parametrů jeho připojení, musí běžet bez omezení. Comcast by měl do budoucna své potenciální zákazníky předem upozornit, že si vyhrazuje právo zpomalovat či znefunkčňovat služby podle toho, jaké vztahy má s tím či oním jejich provozovatelem.

Jak se na věc díváte vy? Můžeme si to přeznačkovat na naše poměry, kde je dominantním poskytovatelem připojení UPC a v mobilním světě stále vládnou tvrdé FUP limity a vysoké ceny plus z hlediska celého území ČR podprůměrná kvalita služeb u všech mobilních operátorů.

Jedno je ale nyní již 100% jisté: v USA je síťová neutralita definitivně mrtvý pojem.

Tagy: 
Zdroje: 

David Ježek

Dlouholetý zdejší redaktor (2005-2017), příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce sw patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací. Fanoušek Asimova, Kinga, Feynmana, Sudka, 70mm filmu, sf/vf filmu, Fomapanu 400, starých dobrých her, 99% čokolády, indické kuchyně, domácího kváskového chleba a řady dalších věcí.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku USA pohřbívají síťovou neutralitu: Comcast vs Netflix a zákazník jako rukojmí

Středa, 10 Září 2014 - 09:51 | roob | jo suhlas, comsat moze obmedzit linky klientom...
Středa, 10 Září 2014 - 09:47 | roob | mam potraviny (ISP)... poskytujem ludom za...
Sobota, 6 Září 2014 - 20:42 | sumix | Ano, jsou to dvě rozdílné věci, ale bohužel...
Sobota, 6 Září 2014 - 01:27 | BTJ | FUP a QoS jsou dve zcela rozdilne veci ..... uz...
Pátek, 5 Září 2014 - 23:45 | Karel Buchta | Placate tu nesmysly a jeste prisernym zpusobem....
Pátek, 5 Září 2014 - 14:19 | David Ježek | Co takhle začít se vyjadřovat slušně jako...
Pátek, 5 Září 2014 - 10:57 | BTJ | Jsi fakt tak tupy??? Dyt to kuwa pisu, ukaz mi...
Pátek, 5 Září 2014 - 10:50 | sumix | Nemusíš tady křičet, to těm tvým výplodům na...
Pátek, 5 Září 2014 - 10:36 | BTJ | Tak ono moc konkurence, kde za 24h 100% zaplatis...
Pátek, 5 Září 2014 - 10:35 | BTJ | Ano chapes to dobre ..... za petistovku mesicne...

Zobrazit diskusi