Paradox tkví ve skutečnost, že jedním z argumentů pracovníků Samsungu, kterým se snažili přesvědčit vedení k navýšení odměn, byla právě výše odměn v TSMC. TSMC zkrátka platila lépe, to se zaměstnancům Samsungu nelíbilo a chtěli proto přidat. Pokud bychom výsledek u Samsungu chápali jako určité narovnání platových podmínek, znamenalo by to, že argument zaměstnanců TSMC je bezpředmětný, neboť nyní má být finanční hodnocení nastaveno spravedlivě.

Nyní k těm rozdílům. První spočívá ve faktu, že TSMC je na rozdíl od Samsungu firmou, která nemá odbory. Právě úspěch odborů, které zaměstnancům u Samsungu vymohly vyšší hodnocení, vyvolalo diskuzi, zda by neměly být založeny také u TSMC. Jenže opět platí, že TSMC odbory nepotřebovala, neboť tamní odměny jsou dlouhodobě nastavené na výkon. Jinými slovy když firma vydělává, pocítí to na účtech i zaměstnanci (u Samsungu to tak nefungovalo a zaměstnanci si stěžovali, že v dobách neúspěchu je firma platí špatně s odůvodněním, že nízké příjmy jsou jejich chyba a případný úspěch pak vedení prezentuje jako vlastní zásluhu).

Druhý rozdíl se týká přístupu. Zatímco odbory u Samsungu nakonec pod hrozbou dlouhé stávky přinutily vedení upravit systém odměn, u TSMC žádné odbory nejsou, a tak jediná odezva, kterou brblání neorganizovaných jednotlivců přineslo, je vyjádření CEO společnosti. CC Wei pracovníky vyzval, ať si pro zajištění finančních jistot do budoucna za stávající bonusy nakoupí akcie společnosti (TSMC). To z krátkodobého a velmi pravděpodobně i střednědobého hlediska není špatné řešení. Poptávka po procesech TSMC je tak vysoká, že společnost zdražuje i ty letité, staví řadu nových továren a její 2nm proces, o který je vysoký zájem, nemá konkurenci ani u Samsungu ani u Intelu. Oba konkurenti se snaží dosáhnout rozumné výtěžnosti u procesů, které mají potenciál konkurovat 3nm generaci, ale asi nebudou úspěšní dříve než TSMC opravdu masově nasadí 2nm proces. Nicméně vyjádření CEO nejspíš nejsou přesně ta slova, která si lidé v TSMC přáli slyšet.