Diit.cz

Rekapitulace kosmických startů 2020: Falcon 9, Sojuz, čínské rakety a premiéry

Michal Polák — Mon, 01 Feb 2021 09:00:00 +0000

Navzdory propuknutí celosvětové pandemie došlo v uplynulém roce ke 114 pokusům o dosažení oběžné dráhy. To znamená vyrovnání počtu startů z roku 2018, ve kterém byla v tomto ohledu nejvyšší aktivita od konce 80. let. Dočkali jsme se i celé řady premiér nových nosičů především ze Spojených států a Číny.

Nové kosmické lodě pro ISS: Crew Dragon

Michal Polák — Mon, 04 Jan 2021 09:00:00 +0000

V již uplynulém roce 2020 došlo k prvnímu a hned druhému pilotovanému letu nové kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX. Ke druhé, byť stále nepilotované misi má být podle současného plánu vynesena už koncem března konkurenční loď Starliner od Boeingu.

Vývoj revolučního nosiče Super Heavy Starship pokračuje

Michal Polák — Tue, 22 Dec 2020 09:00:00 +0000

Když před čtyřmi lety prezentoval Elon Musk dvoj-nosič o celkové výšce 122 m ještě označovaný jako ITS, zdálo se to celé na první pohled neuvěřitelně. Už letos 9. prosince jsme mohli sledovat doslova spektakulární zkušební let prototypu samotné lodi Starship vysoké 50 m do výšky 12 km. Najednou to celé zase vypadá o mnoho reálněji.

Raketoplány #13: Raketoplány v novém tisíciletí

Michal Polák — Mon, 30 Nov 2020 09:00:00 +0000

Spojené státy zaměřily po 90. letech svou pozornost na konvenční pilotované kosmické lodě. Raketoplány však zcela nezmizely – mají vynášet turisty na suborbitální dráhu. A výhod okřídlených strojů hodlá využívat nejen americké letectvo.

Raketoplány #12: Nedotažené plány

Michal Polák — Wed, 11 Nov 2020 09:00:00 +0000

V 80. a 90. létech se objevila celá řada konceptů i projektů mnohdy revolučních raketoplánů a vztlakových těles. Některé z nich se dostaly až do vývoje, byť nakonec žádný nebyl dokončen.

Raketoplány #11: Space Shuttle a Buran

Michal Polák — Mon, 09 Nov 2020 09:00:00 +0000

Ještě během letů na Měsíc začala NASA vážně řešit koncepty vícenásobně použitelného kosmického dopravního prostředku, z nichž nakonec vznikl Space Shuttle. Sovětský svaz zaskočený jeho možnostmi proto následně také zahájil vývoj z hlediska schopností co nejpodobnějšího raketoplánu.

Raketoplány #10: Vztlaková tělesa možností návratu z kosmu

Michal Polák — Wed, 21 Oct 2020 08:00:00 +0000

V prvopočátku zcela samostatný směr vývoje představovala tzv. vztlaková tělesa. Takové letouny nebo kluzáky se vyznačují tím, že už jejich samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Jednou z jejich výhod je právě dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru, což je zároveň hlavní motivací jejích použití v kosmonautice.

Raketoplány #9: Hvězdné války na obzoru

Michal Polák — Fri, 02 Oct 2020 10:00:00 +0000

Už začátkem 50. let začaly vznikat ve Spojených státech amerických první vážně míněné koncepty vojenských kosmických raketoplánů. Plány urychlilo vypuštění první umělé družice Sovětským svazem, ve kterém dokonce zvažovali vývoj raketoplánu už pro svého prvního kosmonauta. Z kosmu se náhle mělo stát další bojiště.

Raketoplány #8: Na hranici kosmického prostoru

Michal Polák — Mon, 31 Aug 2020 12:00:00 +0000

Také ve Spojených státech amerických vznikl na přelomu 40. a 50. let stíhací letoun kombinující proudový a raketový pohon. A i v tomto případě bylo následně jasné, že tudy cesta nepovede. Mnohem významnější roli však mělo pokračování vývoje experimentálních raketových letounů řady X, z nichž jeden dokonce vícekrát překonal hranici kosmického prostoru a někteří jeho piloti se tak stali astronauty.

Raketoplány #7: Překonávání bariér

Michal Polák — Mon, 17 Aug 2020 08:00:00 +0000

Už v polovině 40. let zahájili ve Spojených státech amerických vývoj experimentálních raketových letounů, které představují druhý hlavní směr v poválečném období. Cílem bylo nejprve prolomení zvukové bariéry a posléze vytváření a překonávání dalších rekordů v maximální dosažené rychlosti nebo výšce.

Raketoplány #6: Rychleji a výše – 2. část

Michal Polák — Thu, 06 Aug 2020 14:00:00 +0000

Jedním ze dvou hlavních směrů pro raketové letouny se v poválečném období stalo jejich využití pro dosažení vyšších rychlostí a výšek za účelem stíhání nepřátelských bombardérů – typicky v kombinaci s proudovým pohonem. Nejdále to v tomto ohledu dotáhli ve Velké Británii a Francii.

Raketoplány #5: Rychleji a výše – 1. část

Michal Polák — Fri, 31 Jul 2020 08:00:00 +0000

Vývoj raketových letounů ve 40. létech neprobíhal pouze v nacistickém Německu a Sovětském svazu, kde po válce některé projekty s pomocí německých konstruktérů a techniků pokračovaly. Mezi další země experimentující s raketovým pohonem se zařadily Spojené státy americké i Velká Británie.

TÉMA - Raketoplány #2: Sovětské raketové stíhačky

Michal Polák — Fri, 15 Mar 2019 13:00:00 +0000

Velkého pokroku bylo v oblasti letounů s raketovým pohonem dosaženo během 2. světové války a to především ve dvou zemí – v sovětském svazu a nacistickém Německu. V obou pracovali konstruktéři na celé řady projektů, které se dostaly do různé fáze vývoj. Na východě zkoušeli využít raketový motor jako přídavný pohon i jako jediný.

Rekapitulace kosmických startů roku 2018: Premiéra Falconu Heavy i rekordní Čína

Michal Polák — Tue, 26 Feb 2019 09:00:00 +0000

Začátek každého nového roku přímo vybízí k ohlédnutí za tím uplynulým a nejinak je tomu i v případě kosmických startů. V roce 2018 došlo celkem k 114 startům kosmických raket, z nichž 111 bylo úspěšných a 1 částečně úspěšný.

TÉMA: Cesta k vícenásobné použitelnosti kosmických raket

Michal Polák — Mon, 28 May 2018 08:00:00 +0000

Zatímco celý svět žasne nad přistávajícími raketami Falcon, další konstruktéři také pracují na vícenásobné použitelnosti menších, či větších částí svých raket. Nápad nevyhazovat, ale vícekrát používat jednotlivé raketové stupně, přitom není zdaleka nový.