Diit.cz

Záchranné systémy #2: Jak dostat pryč loď s posádkou při havárii rakety?

Michal Polák — Wed, 24 Mar 2021 11:00:00 +0000

Obecně jednou z možných předvídatelných situací při pilotovaných letech je havárie kosmického nosiče – ať už před startem nebo v průběhu letu. Krom snahy o snížení míry rizika proto konstruktéři přicházejí se záchrannými systémy. K jejich použití už i došlo.

Záchranné systémy #1: Jak dostat pryč loď s posádkou při havárii rakety?

Michal Polák — Tue, 16 Mar 2021 09:00:00 +0000

Přílety k Marsu: Přistání roveru Perseverance se blíží

Michal Polák — Wed, 17 Feb 2021 15:00:00 +0000

U Marsu je v poslední době rušno. Nejdříve 9. února byla na oběžnou dráhu navedena družice Amal a jen o den později pak čínská družice Tianwen-1. Ve čtvrtek ve večerních hodinách našeho času se o přistání pokusí americký rover Perseverance.

Rekapitulace kosmických startů 2020: Falcon 9, Sojuz, čínské rakety a premiéry

Michal Polák — Mon, 01 Feb 2021 09:00:00 +0000

Navzdory propuknutí celosvětové pandemie došlo v uplynulém roce ke 114 pokusům o dosažení oběžné dráhy. To znamená vyrovnání počtu startů z roku 2018, ve kterém byla v tomto ohledu nejvyšší aktivita od konce 80. let. Dočkali jsme se i celé řady premiér nových nosičů především ze Spojených států a Číny.

Nové kosmické lodě pro ISS: CST-100 alias Starliner

Michal Polák — Mon, 18 Jan 2021 09:00:00 +0000

V již uplynulém roce 2020 došlo k prvnímu a hned druhému pilotovanému letu nové kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX. Ke druhé, byť stále nepilotované misi má být podle současného plánu vynesena už koncem března konkurenční loď Starliner od Boeingu.

Nové kosmické lodě pro ISS: Crew Dragon

Michal Polák — Mon, 04 Jan 2021 09:00:00 +0000

Vývoj revolučního nosiče Super Heavy Starship pokračuje

Michal Polák — Tue, 22 Dec 2020 09:00:00 +0000

Když před čtyřmi lety prezentoval Elon Musk dvoj-nosič o celkové výšce 122 m ještě označovaný jako ITS, zdálo se to celé na první pohled neuvěřitelně. Už letos 9. prosince jsme mohli sledovat doslova spektakulární zkušební let prototypu samotné lodi Starship vysoké 50 m do výšky 12 km. Najednou to celé zase vypadá o mnoho reálněji.

Raketoplány #11: Space Shuttle a Buran

Michal Polák — Mon, 09 Nov 2020 09:00:00 +0000

Ještě během letů na Měsíc začala NASA vážně řešit koncepty vícenásobně použitelného kosmického dopravního prostředku, z nichž nakonec vznikl Space Shuttle. Sovětský svaz zaskočený jeho možnostmi proto následně také zahájil vývoj z hlediska schopností co nejpodobnějšího raketoplánu.

Americké vládní a vojenské družice budou vynášeny raketami od ULA a SpaceX

Michal Polák — Thu, 05 Nov 2020 09:00:00 +0000

Začátkem srpna oznámil Pentagon, že k vynášení družic budou i v následujících letech zajišťovat nadále konsorcium ULA se svým stále ještě vyvíjeným nosičem Vulcan a společnost SpaceX, která má k dispozici Falcon 9 a jeho těžší variantu Falcon Heavy.

Raketoplány #10: Vztlaková tělesa možností návratu z kosmu

Michal Polák — Wed, 21 Oct 2020 08:00:00 +0000

V prvopočátku zcela samostatný směr vývoje představovala tzv. vztlaková tělesa. Takové letouny nebo kluzáky se vyznačují tím, že už jejich samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Jednou z jejich výhod je právě dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru, což je zároveň hlavní motivací jejích použití v kosmonautice.

Raketoplány #8: Na hranici kosmického prostoru

Michal Polák — Mon, 31 Aug 2020 12:00:00 +0000

Také ve Spojených státech amerických vznikl na přelomu 40. a 50. let stíhací letoun kombinující proudový a raketový pohon. A i v tomto případě bylo následně jasné, že tudy cesta nepovede. Mnohem významnější roli však mělo pokračování vývoje experimentálních raketových letounů řady X, z nichž jeden dokonce vícekrát překonal hranici kosmického prostoru a někteří jeho piloti se tak stali astronauty.

Raketoplány #5: Rychleji a výše – 1. část

Michal Polák — Fri, 31 Jul 2020 08:00:00 +0000

Vývoj raketových letounů ve 40. létech neprobíhal pouze v nacistickém Německu a Sovětském svazu, kde po válce některé projekty s pomocí německých konstruktérů a techniků pokračovaly. Mezi další země experimentující s raketovým pohonem se zařadily Spojené státy americké i Velká Británie.

Vesmír a blockchain: Chris Hadfield komentuje novou technologii

Jiří Makovský — Mon, 20 Jul 2020 08:00:00 +0000

Opěvovaný bývalý kanadský astronaut je také nadšencem do blockchainu. V novém rozhovoru mluvil o vesmírné decentralizované síti, měsíci i tajemných dálkách. Nakonec dal lidem radu do života, kterou bychom si měli v době koronaviru vzít k srdci.

TÉMA - Raketoplány #2: Sovětské raketové stíhačky

Michal Polák — Fri, 15 Mar 2019 13:00:00 +0000

Velkého pokroku bylo v oblasti letounů s raketovým pohonem dosaženo během 2. světové války a to především ve dvou zemí – v sovětském svazu a nacistickém Německu. V obou pracovali konstruktéři na celé řady projektů, které se dostaly do různé fáze vývoj. Na východě zkoušeli využít raketový motor jako přídavný pohon i jako jediný.

Rekapitulace kosmických startů roku 2018: Premiéra Falconu Heavy i rekordní Čína

Michal Polák — Tue, 26 Feb 2019 09:00:00 +0000

Začátek každého nového roku přímo vybízí k ohlédnutí za tím uplynulým a nejinak je tomu i v případě kosmických startů. V roce 2018 došlo celkem k 114 startům kosmických raket, z nichž 111 bylo úspěšných a 1 částečně úspěšný.