Ano, to vše je vlastně pravda. Linux je komukoli na této planetě k dispozici zcela zdarma s jediným omezením: veškeré úpravy opět musí být zveřejněny pod GPLv2 licencí. Tak si možná na chvíli vezměme za příklad třeba FreeBSD, jehož licence si tohle nevynucuje. Kdokoli na téhle planetě může vzít celé FreeBSD, nebo jeho části, libovolně si je upravovat a nic z toho neposkytnout světu. Optikou RMS a podobných vyznavačů GPL licencí jsou tací lidé parazity, nicméně to je příliš tvrdé vyjádření. Je celkem jedno, jak to vidí RMS, protože vývojáři BSD světa mají názor jiný a nijak jim nevadí, že jejich práci někdo používá bez toho, aby jim poskytl vše, co na projektu vylepšil. I když jde třeba o Sony a její Playstation 3 a 4.

Ale zpátky k Linuxu. Ten je samozřejmě k dispozici zcela zdarma. Dokonce tak, že si jej můžete stáhnout a nemusíte projekt nijak podpořit ani z hlediska nákladů na provoz serverů. Ty stovky či tisíce až desetitisíce vývojářů v posledních téměř 25 letech prostě dali a nadále dávají světu svůj kód zcela zdarma.

Opravdu? Ani omylem!

Takhle to fungovalo možná kdysi dávno počátkem 90. let. Ale jakmile se zrodily firmy jako Suse a Red Hat, jakmile se takových projektů chopily giganti formátu IBM či Intelu nebo později i asijské společnosti jako Samsung, přestal to být zcela svobodný bezplatný projekt. Většina vývojářů Linuxu je placena, a to poměrně dobře právě ve firmách jako Red Hat, Intel, ale i Microsoft a dalších. A dovolím si vyslovit svůj osobní, ničím nepodložený názor, že kdyby tuhle většinu vývojářů neplatily velké firmy, tak by Linux zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Byl by na tom možná dosti podobně jako Minix, Plan9, Hurd a podobné jiné obskurní projekty. Vždyť i sám Linus Torvalds je řadu posledních let placen subjekty, které získávají své finance skrze podporu v Linuxovém světě, aktuálně pracuje pro The Linux Foundation, jako mnozí další vývojáři a maintaineři linuxového jádra.

Za Linuxem zkrátka také stojí tvrdý kapitál západního i východního světa a nalhávat si něco jiného je pomýlené. Má to samozřejmě i svá negativa, čehož je do určité míry vhodným příkladem Red Hat. Velké firmy samozřejmě nevyvíjejí Linux a linuxový desktop čistě pro dobro lidstva, ale hlavně proto, že to potřebují pro své produkty, které prodávají (ať již přímo je, nebo podporu na ně). A jak kupříkladu postupem let sílil význam Red Hatu ve vývoji Linuxu, GNU, GNOME a dalších komponent, pomalu se vytrácela schopnost těch skutečně nezávislých vývojářů (kteří nepracují na Linuxu pro nějakou velkou IT firmu) rozhodovat o směřování. Jednoho dne padlo v Red Hatu rozhodnutí, že zaměstnají toho Lennarta Poetteringa a od toho se mimo jiné odvíjí současný vliv projektů jako PulseAudio a systemd na linuxový svět. Jednoho dne padlo rozhodnutí, že GTK+v2 je už pasé a nad GTK+v3 bude postaven ten prazvláštní GNOME Shell. Jednoho dne padlo rozhodnutí, že X.Org bude nahrazen Waylandem a pomalu se tak letos stane.

Nepochopte mě špatně. Tato rozhodnutí byla do určité míry učiněna ze strategických důvodů (Red Hat stojí a padá s RHEL a tak potřebuje mít kontrolu nad kvalitou a konkurenceschopností produktu), ale také z důvodů technických/inženýrských, kdy ani jednomu ze jmenovaných projektů nelze upřít určité pozitivní dopady. Ale jde o to, že tím, že taková řešení vyvinul a tedy i zaplatil Red Hat, neměla ta zbývající komunita skutečně nezávislých vývojářů motivaci vyvinout něco jiného sama. Krásně je to vidět na systemd. Mnoho lidí jej nenávidí, mnoho lidí nemá rádo Poetteringa či Sieverse, ale nikdo nepřišel s projektem, který by systemd vyšachoval ze hry.

Linux každým dalším rokem více a více roste, je stále složitější, komplexnější a je stále náročnější nějakou jeho součást nahradit něčím lepší, naprogramovaným „doma na koleně“. A tento jev bude ještě horší až se jednoho dne vyrojí potřeba, či přímo nutnost, provádět daleko lepší bezpečnostní audit kódu jádra i dalších komponent typického OS na linuxovým jádrem. Nikdo z nás nemůže ani vyloučit, že až jednoho dne Linus Torvalds nebude tím, čím je dnes (tj. řekněme „předsedou správní rady“ Linuxu), převezmou vývoj a celkově směřování projektu nikoli další morální ikony, ale prostě firmy jako Red Hat, Intel, Google, Samsung, Microsoft. Neb ony tak vlastně dnes už činí, jen si ještě nechceme připustit jejich rostoucí vliv.