V případě cheatování (či chcete-li: podvodu) se obvykle řeší dvě otázky:

• jak odhalit mechanismus podvodu
• jak prokázat, že daný proces je podvodem a nikoli něčím jiným

V případě situace se smartphony se média věnovala prvnímu bodu: Ano, cosi skutečně bylo odhaleno. My se ale zaměříme na to, zda lze danou skutečnost považovat za podvod. Ale pěkně po pořádku:

Pánové ze společnosti Futuremark (která stojí za 3D Markem) si všimli zvláštní věci a to, že některé smartphony od HTC a Samsungu dosahují v testu vyššího skóre, než jiné modely vybavené stejným procesorem. Začali pátrat po možné příčině a zjistili, že tyto telefony mají v průběhu 3D Marku vypnutý throttling, takže jejich čip v zátěži (na rozdíl od jiných modelů) nesnižuje frekvence.

Samsung Galaxy Note III, jeden z modelů, který ve 3D Marku nethrottluje

Z tohoto důvodu se Futuremark rozhodl výsledky několika telefonů (a pár tabletů) od HTC a Samsungu vyřadit z online databáze.

Podle nás je ovšem zásadní otázkou, zda lze mezi neaktivní (či omezený) throttling a podvod postavit rovnítko. Kdo jiný by měl o samotném faktu, zda a v jaké situaci poběží konkrétní čip na které frekvenci, rozhodovat, než právě výrobce zařízení, ve kterém je osazený? Pokud dané zařízení zvládá procesor uchladit a běží stabilně na vyšších frekvencích, proč by toho výrobce nemohl využít, i kdyby byl 3D Mark jedinou aplikací?

Podívejme se na situaci ještě jinak. Vraťme se o několik let do minulosti, kdy grafickému trhu vévodily Radeony řad HD 4800 a GeForce postavené na čipu G92 jako 8800 GT, 9800 GTX a podobně. Právě v té době se rozmohly nástroje jako Furmark či OCCT, které byly koncipované tak, aby netypickými postupy renderingu maximálním způsobem zahřívaly GPU a působily co nejvyšší proudové odběry, které zatěžovaly napájecí obvody. AMD i Nvidia se začaly bránit nadměrné reklamovanosti v důsledku těchto prográmků následujícím způsobem: AMD (zprvu) detekovala aplikaci a snižovala taktovací frekvenci čipu, Nvidia zdánlivě držela frekvenci čipu na základní úrovni, ale detekovala kód aplikace (podle poměru ALU:TEX) a vkládala obdobu prázdných cyklů, jak známe z procesorové branže. Ostatních aplikací - včetně třeba 3D Marku - se tato omezení netýkala.

Furmark, někdejší likvidátor napájecích obvodů

Pokud bychom měřili stejným metrem „ad absurdum“, dalo by se říct, že už tehdy AMD a Nvidia ve 3D Marku cheatovaly, protože v něm neomezovaly výkon grafické karty na rozdíl od některých jiných aplikací. Je nám jasné, že v tuto chvíli bude leckdo namítat, že AMD a Nvidia nabízely neomezený výkon ve většině aplikací, zatímco HTC a Samsung nabízejí nelimitovaný výkon v menšině případů. Přesto si myslíme, že konkrétní poměr nerozhoduje o tom, jestli jde nebo nejde o podvod. Nemůžeme totiž tvrdit, že omezování výkonu v 10 % případů je v pořádku, zatímco omezování v 90 % případů je cheat.

Throttling je bezpečností pojistka, která má zaručit, aby v důsledku přehřívání nedošlo k poškození zařízení. Zda a v jaké situaci je aktivní, je podle našeho názoru především na rozhodnutí výrobce. Pokud si je jistý, že ho určitá aplikace nevyžaduje, protože negeneruje typ zátěže, která by mohla způsobit poškození, pak nevidíme důvod, proč by ho nemohl omezit či úplně vypnout.

Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda úprava nastavení bude či nebude mít vliv na aspekty jako výdrž baterie na jedno nabití nebo zahřívání telefonu. Tyto otázky jsou zcela legitimní, ale bez ohledu na to, jaká je odpověď, nelze na základě výdrže baterie posuzovat, zde telefon cheatuje nebo ne. Pokud by omezený throttling měl jakýkoli dopad na výdrž baterie, dozvídá se zákazník tuto informaci z recenzí stejně jako se z recenzí může dozvědět skóre ze 3D Marku (považuje-li ho za relevantní).

Shrnuto podtrženo: Myšlenka, že autor benchmarku určuje výrobci zařízení, jak (moc) musí procesor podtaktovávat v jeho testu, aby výsledky uznal za „čestně dosažené“, je zkrátka postavená na hlavu.