A to pochopitelně vytváří jistý myšlenkový paradox.

Jenom za loňské Vánoce se prodalo zhruba 100 tisíc nových elektronických čteček knih, zařízení tohoto typu pak vlastní už přibližně 400 tisíc obyvatel naší země, ale e-knih se přesto stále prodává žalostně málo - zhruba 1 % z celkových prodejů knih (dle firmy eReading).

Češi tak kupují čtečky jako na běžícím pásu, ale knihy nikoli. Znamená to, že knihy „kradou“ či „pirátí“? Ano i ne. Osobně jsem přesvědčen, že zčásti v tom bude opravdu možnost pořídit e-booky „zalevno“ někde v hlubinách warezových serverů, služeb jako uloz.to či jinde. Na druhou stranu ale marně přemýšlím, co by mě kupříkladu přimělo koupit nejnovější vydání Asimovova Já, robot v ebookové podobě.

Počítejte se mnou: kniha vyšla v Česku už celkem 6×, poprvé v roce 1981 v Odeonu a naposledy v roce 2012 v nové vázané úpravě jednotné edice vydavatelství Argo/Triton. Ale všechna vydání jsou jeden a ten samý překlad od týmu Oldřich Černý, Alexandr Kramer a Zuzana Mayerová. Pokud tedy mám doma Já, robot v nějakém dřívějším vydání, těžko si jej znovu koupím jako e-book do čtečky. To si jej prostě odněkud zadarmo stáhnu, protože tento překlad, tuto knihu jsem již zaplatil. Beru to jako svého druhu možnost pořízení záložní kopie díla, což, pokud to stále platí a nepletu se, zákon povoluje, jestliže přitom není překonána žádná ochrana. A to u papírové knihy není.

Dalším takový příkladem jsou třeba série. Když mám doma v knihovně hezky vystaveného komplet Terry Pratchetta, nebo třeba sérii Hra o trůny od G.R.R.Martina, tak si tytéž knihy nebudu kupovat podruhé v e-booku, ale přesto je budu ve čtečce chtít, protože to je jednoduše 1000× pohodlnější do vlaku či na dovolenou.

A s takovými příklady bych mohl pokračovat. Zčásti budou na vině i vysoké ceny e-knih, které, ač jsou často viditelně nižší než u papírové knihy, tak stále platí, že s papírovou knihou dostávám do ruky fyzický produkt který někdo musel vyrobit. Tedy vedle samotné práce editora, korektora, sazeče či grafika ještě zapracovala tiskárna, rozvoz a prodejce.

Tak se vás dnes ptám: Český rozhlas ve svém článku použil formulaci „To nahrává spekulacím, že se čtou hlavně pirátské kopie.“. Já s ní nesouhlasím, podle mě bude valná část onoho nepoměru mezi počtem prodávaných čteček a počtem prodávaných e-knih padat na bedra právě skutečnosti, že za tutéž knihu již lidé v minulosti zaplatili. Souhlasíte, nebo ne? A uvítali byste hypotetickou možnost dokoupení elektronické verze knihy k vaší fyzické za zlomek ceny nového e-booku, tedy jakousi „elektronickou licenci ke staršímu papírovému vydání“*?

Rozumně mi zní paní Turečková ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů: „Průměrný český nakladatel má hrůznou představu o tom, že je tam spousta pirátských záležitostí. Já osobně si myslím, že to není tak strašné.“

* pomiňme nyní mechnanismus, jakým by to muselo být ošetřeno