V Tokiu byla dnes podepsána kontroverzní a v utajení i před samotnými členy parlamentu připravovaná Mezinárodní dohoda proti padělatelství, ACTA. Mezi členské státy Evropské unie, které ji podepsaly, patří Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Z ostatních států pak Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Maroko, Nový Zéland, Singapur a Spojené státy americké (tyto státy podepsaly dohodu již 1. října loňského roku). Od členských států EU, které dohodu nepodepsaly (mezi nimi i Slovensko), se očekává, že to udělají až po dokončení patřičných vnitrostátních procesů.

Podpis dohody samotné neznamená její vstoupení v platnost. Na úrovni EU je ještě potřeba ratifikace v Evropském parlamentu, která se neočekává dříve než v červnu. Pro tentokrát se hodláme zdržet jakéhokoli komentáře, necháme to na tiskové zprávě Pirátů, kde naleznete i odkaz na petici proti ACTA (je to ten velký obrázek).

Tisková zpráva Pirátů ze dne 26. ledna 2012

Evropská komise se dnes chystá podepsat mezinárodní protipirátskou dohodu ACTA. Hlavním cílem ACTA je globální vynucování politiky „duševního vlastnictví“ na Internetu i mimo něj se všemi důsledky. ACTA tak usnadní globální represivní zásahy jako v případě úložiště Megaupload. Pokud by ACTA byla přijata, musela by být veškerá zařízení, kde měli uživatelé služby Megaupload svoje data, zničena.

Kliknutím na obrázek přejdete na stránku s peticí proti ACTA.

Pirátská strana považuje dohodu za škodlivou pro digitální ekonomiku a apeluje na Parlament České republiky a Evropský parlament, aby ji zamítly. ACTA totiž nepřijatelným způsobem omezuje práva občanú ve prospěch držitelů monopolů, zejména korporací hudebního a filmového průmyslu. Pirátská strana zpracovala analýzu dohody ACTA [1], ze které vyšly následující důvody, proč dohodu razantně odmítnout:

1. Pochybný vznik. ACTA byla vyjednána utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. Dlouhou dobu k ní neměli přístup ani poslanci jednajících zemí, ani významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo text poskytnout s tím, že se jedná o utajované informace. ACTA obsahuje některá ustanovení „policy laundering“, která by v národních parlamentech v transparentním legislativním procesu nikdy neprošla. Tajné vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti je nepřijatelné a postrádá demokratickou legitimitu.
2. Nereálná očekávání. ACTA vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování politiky „duševního vlastnictví“ povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné doklady. Naopak ekonomiky zemí jako Čína tento předpoklad vyvracejí, protože vykazují hospodářský růst i bez přísného vynucování duševního vlastnictví.
3. Obcházení existujícího rámce. ACTA implementuje zostřený boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla komparativní výhodu v mezinárodním obchodu. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země musí rozvinutým zemím platit za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů tak vrací rozvojové země zpět do koloniální závislosti.
4. Jednostrannost. ACTA je postavena jednostranně a její zastánci ignorují veškerou kritiku z řad odborné veřejnosti. Celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly „protipirátské“ organizace; výsledkem je silnější postavení majitelů monopolů, povinnosti pro uživatele a neurčité pojistky proti zneužití. Evropská komise ani příslušná ministerstva nereflektují názory akademiků, informují o obsahu ACTA jednostranně a uvádějí zavádějící informace (např. kopírování je údajně nebezpečné pro spotřebitele atd.).
5. Konzervace monopolu. Velká část ACTA konzervuje existující prostředky vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Problémy s opatřeními, které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší napravit (fiktivní škody, globální DRM).
6. Porušování lidských práv. ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů.
7. Nepřezkoumatelnost. ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, kterými bude působit na autoregulaci poskytovatelů internetového připojení a které nebudou předmětem soudního přezkumu. Stát tím obchází svoje závazky ze smluv o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). ACTA tak přenáší náklady vynucování z držitele monopolu na poskytovatele připojení k Internetu.
8. Represivní metody vynucování. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“, zahrnuje globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace.
9. Kontroly počítačů jako standard. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům právní povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“. ACTA podkopává principy svobodné společnosti tím, že povoluje státům inspekce počítačů a obdobné elektroniky na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní.
10. Globální regulace Internetu. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“ a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA).

Mikuláš Ferjenčík, spoluautor analýzy dohody ACTA, k chystanému podpisu dohody říká: „ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují. Politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby a v neposlední řadě politiku, která řeší problémy zástupné namísto problémů zásadních. Výzvy typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj Internetu do budoucna, současní mocní neřeší. Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu. Na druhou stranu možnost odmítnutí ACTA dává oběma našim parlamentům, jak evropskému, tak tomu českému, šanci zlepšit si reputaci v očích voličů. Věřím, že svou šanci využijí.“

Proti dohodě ACTA se zvedá podobná vlna odporu jako proti americkým cenzurním zákonům SOPA a PIPA. Online petici proti dohodě již podepsalo přes 70 000 lidí [2] (v době vydání článku už přes 158 tisíc, pozn. red.). V Polsku, které se dohodu chystá ratifikovat, probíhají demonstrace jak online, tak offline. V neděli a v pondělí vedly kyberprotesty k nedostupnosti řady vládních webů. [3] Vzhledem k narůstající aktivitě hacktivistické skupiny Anonymous se dají kyberprotesty očekávat i v České republice. Pirátská strana bude proti dohodě bojovat politickými prostředky, jednoznačně ovšem schvaluje motivaci hnutí Anonymous a podporuje jeho právo demonstrovat, stejně jako další formy občanského odporu proti této nebezpečné hře zájmových skupin.

Odkazy:

[1] Podrobná analýza dohody ACTA – http://piratskenoviny.cz/?c_id=33494

[2] Petice proti ACTA – https://www.accessnow.org/page/s/just-say-no-to-acta

[3] Protesty v Polsku – http://goo.gl/VA2r7