Prezenční listina:

• Lukáš Fiala (ExtraHardware.cz)
• Jirka Souček (DIIT.cz, 3Dfx.cz)
• Mirek Jahoda (ExtraHardware.cz)
• David Ježek (DIIT.cz, AbcLinuxu.cz)
• Peter Vavro (PC.sk)
• Lukáš Václavík (Cnews.cz)
• Adam Vágner (ExtraHardware.cz)
• Peter Hucík (PC Revue)

Chcete-li sledovat, jak probíhají diskuze pod stejným (nebo přesněji jen jinak ilustrovaným) článkem na dalších zúčastněných magazínech, můžete využít těchto odkazů:

• ExtraHardware
• PC.sk

Jirka Souček: Dva tisíce jedenáctka byla - co se grafických karet týká - snad nejnudnějším rokem od příchodu hardwarové 3D akcelerace. Druhá generace (respektive půlgenerace) 40nm DirectX 11 kompatibilních čipů přišla již na konci roku 2010 a následné recykláty už mohly překvapit jedině odlišnými odstíny šedi.

Objevily se sice i relativně povedené produkty - v low-endu nebyl špatný čip Turks (Radeony HD 6500 a 6600) a mainstream posílila GF114 (GeForce GTX 560), ale ani jeden z nich nenabízel výrazně víc (ať po výkonnostní stránce nebo v poměru cena / výkon), než karty předešlého roku.

Zlatým hřebem (bohužel nikoli do rakve jejich výrobců) se staly různé EKO edice různých karet. Až na výjimky byl výrobní postup prostý: Vyhrabat ze skladu rok staré revize čipů, o které kvůli přehnané spotřebě nemá nikdo zájem, o 40% je podtaktovat, čímž se sníží spotřeba o třetinu, a pak je prodat pokud možno za plnou cenu jako životnímu prostředí přátelský produkt.

Ačkoli bych si ještě před několika lety nebyl schopný přiznat, že by mě více než klasická dedikovaná GPU mohly zaujmout integrované grafické akcelerátory, stalo se tak. AMD úspěšně demonstrovala, že zákazníci dokážou ocenit i jiný výkonnostní poměr procesoru a grafického jádra, než jaký nabízí Intel. Řadový uživatel nějak přišel na to, že vysoký procesorový výkon je sice hezká věc, ale ve hrách ho nelze využít, pokud mu neasistuje odpovídající grafický čip. A naopak i občasnému hraní lépe pomůže výkonnější GPU s průměrným procesorovým výkonem.

Přínosem Intelu je naopak neherní technologie Quick Sync - hardwarový blok, který procesorům Intel umožňuje realizovat rychlou kompresi HD videa s minimálními energetickými nároky a bez ohledu na výkon i aktuální vytížení procesorové i grafické části čipu. Je překvapivé, že s takovou technologií přišel jako první právě Intel a nikoli AMD nebo Nvidia, kteří spolu na poli akcelerace videa soupeří už pěkných pár let.

S tím se dostáváme k architektuře AMD GCN a Radeonům HD 7000, které budou alternativu ke Quick Sync nabízet pod názvem VCE. V tuto chvíli však nebudu hodnotit Radeon HD 7970 - ne snad proto, že bych si na něj nevytvořil názor, ale kvůli přístupu AMD. Některé redakce totiž na předvánoční uvedení vzorek nedostaly, a tak by nebylo fér mluvit o něčem, co si zatím kolegové nemohli fyzicky osahat.

Zaměřím se proto jen na samotnou architekturu, která byla uvedena s předstihem. Zcela nové unifikované jádro postavené od nuly na SIMD čtyř vec16 bloků, nová struktura cache, DirectX 11.1, VCE, ZeroCore Power, lepší anizotropní filtrace... to vše po dvou letech sucha působí jako velmi příjemné osvěžení (obzvlášť proto, že to dokonce funguje - vzpomeňme na R600 - nebo raději ne :).

Zajímavé bude sledovat, zda tato architektura půjde škálovat i na šířku, tedy zda front-end a unifikované jádro bude schopné pracovat s více než 32 pixely za takt a dá tak důvod k osazení více než 32 ROPs. Tolik k hypotetickému budoucímu high-endu.

Druhým potenciálně zajímavým pólem by mohl být low-end v podobě APU Fusion využívajícího právě GCN. Trinity sice ponese VCE, ale stále pojede na VLIW architektuře. Jeho nástupce by se ale vzhledem ke svým výpočetním schopnostem mohl stát nejen zajímavým low-endovým řešením, ale i produktem s nemalým HPC potenciálem. To už ale bude námětem příštího ročníku našeho seriálu :)

Peter Vavro: Oblasť grafických čipov až tak pozorne nesledujem, no veľmi ma potešil pokrok v oblasti integrovaných riešení. Intel so SandyBridge priniesol prvú skutočne použiteľnú grafiku, aj keď zo začiatku nepochopiteľne len pre overclockerské edície "K" (HD Graphics 3000 vs. 2000). AMD s Llanom prekonáva aj mnoho slušných low-end kariet, na "integráčí" sa dá prvý krát zahrať aj bez nekompromisného skresávania detailov a rozlíšenia.

Celé to čím ďalej, tým viac smeruje k cieľu zvaného SoC - kým len prednedávnom procesor pozostával z jadier a cache pamäte, dnes už okrem pamäťového a PCIexpress radiča máme na jednom die aj výkonné grafické jadrá. Aj keď sa mnohým nepáči predstava, že s procesorom si kupujeme aj často nechcené súčasti, v budúcnosti sa tomu určite nevyhneme.

Adam Vágner: S tím, že lowend nepřinesl nic nového, bych s dovolením nesouhlasil. HD 64xx naopak nabídla po dlouhé době oproti HD 43xx a 54xx výrazný nárůst výkonu. A když vezmu v potaz, že i většina HD 43xx a 54xx měla mizerné paměti stejně jako většina HD 64xx, dá se snad říct, že to obecně zdvojnásobilo výkon lowendu AMD. Jak u lowendových GeForce pro DX11 nevím, ty jsem netestoval, ani nesledoval (jsou nezajímavé kvůli ceně).

David Ježek: Já si opět vytáhnu Černého Petra a dovolím si za nejlepší grafickou kartu roku považovat lowend. Loni jsem za ni prohlásil Radeon HD 5450, letos volím Radeon HD 6450. Oproti svému předchůdci přidává dvojnásobek stream procesorů a nějaké ty UVD dovednosti, takže v záplavě nudných recyklací na víceméně stále stejném 40nm procesu je to pro mě jakožto nenáročného uživatele volba číslo jedna. Pokud ji něco přebíjí, pak je to integrovaná grafika APU AMD Fusion, ať již 400jádrové Radeony v Llano, či 80jádrové Radeony v Zacate. V tomto nudném roce je pro mě opět vítězem AMD. Kdybych ale měl zabrousit do herních grafik, pak GeForce GTX 560 (Ti) od Nvidie rozhodně stojí za vypíchnutí.

Musím se ale ještě zastavit i jedné věci: Llano/Zacate považuji za vítěze mezi integrovanými grafikami jednoduše proto, že jsou nejlepší. Pokud se ale podívám na platformy jako celek, pak z hlediska poměru výkon/spotřeba či při pouhém pohledu na aplikační výkon jako takový bych musel volit spíše Sandy Bridge. Nikoli kvůli GPU části, ale díky výkonnému CPU bloku. GPU část je jen takový "znouzectnostní" doprovod, ale bohužel pro AMD je dostatečně dobrý pro 95% činností, které dělám. A kdyby to náhodou nestačilo, je tu stále "registrované partnerství" v podobě Nvidia Optimus. Letošní vítěz zkrátka není tak jednoznačný, záleží na tom, co pod pojmem GPU vnímáte a letošní skutečný příchod APU v tom nadělal zmatek.

Jinak Radeon HD 7970 pro mě není produktem roku 2011. To, že se objevilo několik málo samplů pro novináře nic nemění na skutečnosti, že se objeví na trhu až v průběhu ledna.

Peter Hucík: Moji kolegovia predo mnou krásne zhrnuli názory na produkty tohto roku, tam nemám čo dodať, plne s nimi súhlasím. Skúsim radšej odhadnúť, prečo je miera inovácie v posledných rokoch tak nízka, a prečo bol hlavne tento posledný rok, ako Mirek trefne napísal, najnudnejším od príchodu 3D akcelerácie.

Dôvodom pre samotnú existenciu výkonných grafických kariet sú hry (okrem úzkoprofilového trhu s profesionálnymi akcelerátormi). Ak sa spomalí alebo úplne zastaví inovácia herných enginov, znižuje sa tým dopyt po výkone a po nových akcelerovaných featurách v grafických čipoch, takže výrobcovia čipov potom celkom logicky smerujú vývoj k podpore GPU aj v iných aplikáciách, napríklad v strihu videa. A prečo by sa asi mala spomaľovať inovácia v herných technológiách, pýtate sa? Odpovedať viem jedným slovom: konzole.

Nie, nechcem z tohto urobiť nenávistný príspevok typu „my sme dobrí PC hráči a oni sú zlí konzolisti“, toto je veľmi obmedzené uvažovanie. Konzole sú fajn vec, sú však zároveň aj nepriamou brzdou pre vývoj herných enginov. Z hľadiska technológie GPU sú už mnoho generácií za aktuálnymi GeForce a Radeonmi, lenže vývojári hier jednoducho musia pri vydávaní aktuálnych titulov myslieť aj na výkon staručkých čipov v Xboxe a v Playstation.

Najkrajším príkladom tohto javu je z tohtoročných hier Rage. Autor jej enginu, John Carmack, uznávaný guru a autor bezpočtu pokrokových technológií, sa na margo slabej grafickej prezentácie na PC a rôznych problémov v tejto hre vyjadril, že PC je len okrajová platforma a jeho engine je primárne určený pre konzole. Ako vysvetlenie prečo si nemôžeme v hre nastaviť grafiku je to pomerne hlúpe, no je to úprimne, a žiaľ pravdivé  tvrdenie o stave súčasného herného vývojárstva. On vlastne ani ten Crysis 2 nebol o moc krajší než prvý diel, však?