Lenovo IdeaPad B590 jsem nevybral pro sebe, ale pro známého (proto tak krátká deadline, správně bych o něm po takhle krátké zkušenosti asi psát neměl, ale přišlo mi škoda se o těch pár zkušeností nepodělit). Nahrazuje dosavadní umírající (morálně i fyzicky) Acer blíže neurčeného typu s jednojádrovým Celeronem a prastarým čipsetem SiS 661MX s integrovanou DX7 grafikou. Zásadním kritériem byla cena, ale přesvědčil jsem ho, že by měl „investovat“ do SSD (to je samozřejmě nepřesné, proto v uvozovkách, SSD je prostě spotřebák a v daném případě se nejedná o investici v pravém slova smyslu, ale prostě o vylepšení vlastností notebooku, který by pracoval i bez SSD, jen by systém působil subjektivně značně pomaleji).

• Test 120GB Kingston SSDNow V300 s 19nm Toggle mode čipy (21. 12. 2012)

V Lenovo IdeaPadu B590 byl tedy přítomný 500GB disk nahrazen 120GB SSD Kingston V300 s 19nm MLC čipy pracující v Toggle Mode, čili poměrně rychle (jak jsem uvedl již dříve, tenhle kousek by se klidně mohl jmenovat HyperX 2.5K). Byla to jediná změna, k níž v notebooku došlo, vše ostatní zůstalo v základu. Při výběru byl kromě ceny kladen důraz na:

1. matný displej (dosavadní Acer měl lesklý a bylo řečeno, že lesk a bída musí jít pryč)
2. alespoň „půlHD“
3. ~15″ model (větší by byl moc velký)
4. hodit se bude USB 3.0 (protože se počítalo s SSD, takže původní disk půjde do externího boxu a když už, tak USB 3.0)
5. grafika bude bohatě stačit integrovaná a v rámci minimalizace problémů žádná jiná (s tím mám zase své zkušenosti já)
6. HDMI (bude se to občas připojovat k TV kvůli přehrávání filmů a podobně)
7. přítomnost numerické klávesnice
8. na konkrétní verzi operačního systému až tak nezáleží, ale musí to být Windows (vůbec neřešte, proč by nestačil Linux, nemá to smysl)
9. …a takové ty věci, co notebooky mívají (mechaniku na optické kotoučky, čtečku SD karet, Wi-Fi, Bluetooth, naopak webkamera být nemusí, ale notebook bez webky dneska sehnat není úplně jednoduché)

Protože se šlo hodně po ceně, byly tomu některé požadované vlastnosti přizpůsobeny. Mezi jinými velikost, ale známý skutečně nic většího nechtěl i kvůli místu a hmotnosti (přenositelnosti), ale menšího také ne (je na patnáctku zvyklý). Grafika stačí úplně ta základní, nemá smysl notebook prodražovat něčím lepším – bude to kancelářský stroj, občas použitý jako přehrávač po připojení k TV přes HDMI.

V cílové rovince výběru byly dva notebooky: tento IdeaPad a HP ProBook 4540s. A protože se šlo po ceně a navíc HP měl jen Celeron B840 (1,9GHz dvoujádro), zatímco Lenovo má Pentium B960 (2,2GHz dvoujádro), volba nakonec padla na Lenovo. Jinak jsou si papírově hodně podobné (Lenovo má pomalejší disk, o jeden USB 3.0 port méně, o 12 deka méně a prý o hodinu menší výdrž).

Předek - vpravo slot pro SD(HC) karty

Zadek - tady není nic, jen baterie a panty displeje

U výběru SSD se kladl důraz na solidní kompromis mezi cenou a rychlostí, což podle mého názoru Kingston SSDNow V300 splňuje dokonale. Kapacita musela být alespoň 120 GB, protože menší už je jen pro zoufalce či ryzí HTPC a jiné specializované „méně univerzální“ počítače (a kromě toho bude kapacita plus mínus stejná jako v původním dosluhujícím Aceru, samozřejmě operační systém (původně XP, nyní Windows 8) zabere o něco více, ale to už je kosmetický detail).

Co se OS týče, volba padla na notebook s Windows 8, neboť varianta s Windows 7 se v tomto modelu nedělá. Kromě toho jsou notebooky s Windows 7 dražší než ekvivalenty s Windows 8, takže když se jde po ceně, musí se něco skousnout.

Pravý bok - kombinovaný sluchátko-mikrofonní jack, dva USB 2.0 porty, mechanika, napájecí konektor

Levý bok - výdech chlazení, D-Sub (VGA), RJ-45 (LAN), HDMI a jeden USB 3.0 port

Suma sumárum:

1. bod – splněno. Prostě byl vybrán notebook s matným displejem, přes to nejel vlak.
2. bod – splněno. 1366×768, co jste čekali jiného? ;-)
3. bod – splněno, jde prostě o 15,6″ displej.
4. bod – splněno. Jeden USB 3.0 port stačí.
5. bod – splněno beze zbytku (IdeaPad B590 se dělá i se zbytečnou GeForckou, naštěstí se tomu šlo vyhnout)
6. bod – splněno v pohodě, HDMI je dnes celkem běžnou výbavou.
7. bod – splněno s odřenýma ušima, protože až uvidíte tu numerickou klávesnici, někteří se možná zhrozíte ;).
8. bod – Windows 8 Pro(stě, no…)
9. bod – čtečka SD, Bluetooth, Wi-Fi, to vše je dnes celkem běžnou součástí snad většiny notebooků, takže nebyl problém. Mechanika je DVD multi (cosi od LG, přesněji HL-DT-ST), takže pracuje i s DVD-RAM. Webkamera je tam taky, ale jako bonus ji lze v setupu zcela zakázat tak, aby se k ní operační systém nedostal. Protože byla vesměs nežádoucí, byla tedy zakázána.

Notebook byl vybrán v CZC a byl tam také zakoupen spolu se 120GB SSD Kingston V300 a rámečkem RaidSonic Icy Box s externím USB 3.0 rozhraním a interním SATA (je to jeden z nejlevnějších pro 2,5″ disky), do něhož byl umístěn pevný disk právě nahrazený SSDčkem. Sakumprásk to všechno vyšlo bez koruny na rovných 12 700 Kč.