Notebooky MacBook dlouhá léta ponechával Apple x86 architektuře realizované společností Intel. Ovšem v loňském roce, jakožto obslužný procesor pro dotykové rozhraní modelu MacBook Pro, osadil čip T1, který zakládá na architektuře ARM. Možná tento krok Apple inspiroval k oněco ambicióznějšímu - nebo byl naopak plánovaným vývojovým mezistupněm - každopádně společnost se rozhodla dát ve svých noteboocích ARM architektuře větší prostor.

Současné procesory Intel z řady Core nabízejí několik režimů spotřeby (či úsporných režimů). Jeden z nich Apple využívá pro svoji technologii nazvanou Power Nap. Ta umožňuje, aby zařízení provádělo některé úkony i ve stavu, kdy působí jako vypnuté a neprodukuje žádný hluk. Díky Power Nap může MacBook například během noci provádět aktualizace, stahovat maily a podobně. Funkce je podporována od druhé generace MacBook Air a prvního MacBook Pro s retina displejem.

Tento prvek bude letos dostupný již čtvrtým rokem a za tento čas vydal Intel několik nových generací procesorů Core. Apple zřejmě není příliš spokojený s vývojem úsporných režimů a aby mohl v rámci PowerNap dále snižovat spotřebu a prodlužovat výdrž baterie, rozhodl se, že vyvine vlastní ARM procesor, který do dalších generací MacBooků integruje. Je přesvědčený, že s ARM čipem, na který bude správa systému v úsporném režimu převedena, dokáže významně snížit spotřebu zařízení.

Dostáváme se tak do zajímavého stavu, kdy základní x86 procesor začínají doplňovat jednoúčelové koprocesory. Další vývoj se může ubírat dvěma směry. Buďto Intel situaci ponechá, jak je, a Apple bude pomalu přesouvat funkce z x86 na vlastní ARM čip(y), nebo Intel dostane obavu, že by mohl být jednoho dne vyšachován a Applu vyjde trochu víc vstříc - například tím, že do velkých procesorů integruje malé  ARM či x86 jádro, které bude schopné fungovat za výrazně nižších energetických požadavků.