A teď si představte, že toto vše je skutečnost. Levi Bettwieser se dostal k 66 balíkům obsahujícím odhadem 1200 nevyvolaných filmů z 50. let a není v jeho silách je sám jeden po druhém za své peníze vyvolat. Máte-li ted zájem, můžete na jeho projekt přispět a pomoci tak obnovit část svědectví historie, která možná bude velmi zajímavá, možná z většiny jen nudnými snímky své doby. A možná vás to nebude zajímat, neboť nejde o naše končiny.

Filmy jsou jak černobílé, tak třeba též v podobě svitků materiálu Kodachrome - to je jistě výzva, vzhledem k tomu, že poslední laboratoř schopná velmi náročným procesem K-14 tento materiál vyvolat, zavřela před pár lety.

Přiznám se, že něco podobného, byť v daleko menším měřítku, řeším od loňska také. Jsa mezi bližními znám jako sběratel „staré fotografické veteše“, dostala se ke mě část výbavy jednoho pana fotografa. Nevím odkud byl, jak se jmenoval, nevím jestli působil jako profesionál, nebo zapálený místní amatér. Ale kromě značně opotřebované a modifikované původní Flexarety II (s nasazeným filtrem ještě od Optikotechny), oběhaného dálkoměru Zorkij I, se ke mě dostala též jeho temnokomornická výbava v podobě zvětšováku Opemus, související výbavy, ale hlavně také spousty foto materiálu. A to jak nepoužité metráže, tak zejména vyvolaných filmů, svitků i listů. Soudě dle prvotního průzkumu jsou vše fotografie z 50. let, od běžných rodinných snímků až po jakási vojenská cvičení na spartakiádu či ateliérové velkoformáty 13×18 cm nějakých lidí. Je to sice zhruba 60 let od chvíle, kdy ty fotky byly pořízeny, ale je pravděpodobné, že mnoho z těch lidí stále žije, fotografie možná nemají, nebo v mizerné kvalitě a stavu. A já momentálně nemám čas abych se tomu mohl případně věnovat. Ty pocity jsou zvláštní a plně chápu Leviho Bettwiesera, který s ohledem na ještě řádově větší rozsah žádá o finanční pomoc na indiegogo.