Sociální sítě nás činí nešťastnými, prokazuje rozsáhlá italská studie
Výsledky prezentované Fabiem Sabatinim z Univerzity Sapienza v Římě a Francescem Sarracinem ze STATECu v Lucembursku vycházejí ze zjištění získaných během průzkumů provedených na zhruba 50 tisících lidí (ve 24 tisících domácnostech) v Itálii v letech 2010 a 2011. Studie se zaměřila specificky na subjektivní vnímání pohody daných osob a současně shromáždila odpovídající detailní informace o způsobu, jakým každá osoba internet používá. Cílem studie bylo zjistit, zdali používání sociálních sítí snižuje subjektivní vnímání pohody uživatele a pokud ano, tak jak.
Vědci se konkrétně dotazovali „jak je daný člověk spokojen se svým životem jako takovým v těchto dnech“. Další otázky zjišťovaly, jak často se daný člověk vídá se svými příteli a jestli je možné lidem důvěřovat, plus také na používání sociálních sítí jako facebook a Twitter. To umožnilo studovat souvislost mezi subjektivním vnímáním vlastní spokojenosti a dalšími faktory v kombinaci s mírou užívání sociálních sítí.
Zjištěním je to, že například interakce tváří v tvář a vzájemná důvěra silně souvisí s vnímáním sebe sama v pozitivním světle. Tedy pokud člověk obecně spíš důvěřuje lidem a vídá se s nimi v realitě, pak vnímá svůj život jako spokojenější. Naopak silné využívání komunikace skrze sociální sítě může mít dopad na to, jak moc těmto lidem věříme. A právě tato ztráta důvěry je faktorem, který negativně dopadá na vnímání vlastní spokojenosti se životem. Nikoli přímo samotné používání sociálních sítí.
Celkově je ve studii vyvozen závěr, že efekt síťového života na vnímání spokojenost s vlastním (reálným) životem je značně negativní. A je to závěr o to závažnější, že tentokrát nešlo o studii na malé, konkrétně vybrané skupině lidí (například vysokoškolských studentů), ale o zjištění vzešlá z velmi reprezentativního vzorku běžné populace v dané zemi.
Autoři navíc explicitně vyzdvihují roli diskriminace a nenávistných komentářů na sociálních médiích. Ty hrají významnou roli v tomto negativní efektu a dle předpokladu obou vědců by lepší moderování mohlo významně tento dopad zmírnit u lidí dané sociální sítě používající.