Linux ve smyslu, jakým je majoritně vnímán (a jak jej pro tuto chvíli budu brát i já), tedy celý operační systém, nemíří nikam jinam než od chvíle svého zrodu (řekněme, že první použitelné linuxové distribuce se rodily na přelomu 1992/1993). Linux míří všude tam, kam jej hodlají nasadit ti, kteří si jej pro daný účel zvolili. Je vlastně jedno, jestli jde o desktop, Ultrabook, automobil, kosmickou sondu, hodinky, toustovač, televizor či nějaký embedded jiný systém. Lidé kritizující Linux za jeho nedostatky si často neuvědomují, že kritizují jen minoritní aspekt Linuxu, tedy použití na desktopech. Přitom na serverech či v superpočítačích je skvělý již mnoho let a ne nadarmo si jej zvolili tvůrci projektů jako Android. A ne nadarmo chtěl Linuse Torvaldse získat Steve Jobs pro Apple.

Ale dobře, podívejme se na desktopy. Zde Linux nabízí hned několik zajímavých a kvalitních řešení, každému dle jeho vkusu. Je tu extrémně konfigurovatelné a přebubřelé KDE, je zde kontroverzní desktop nové generace GNOME 3, je zde konzervativní Xfce / Mate, je zde lehoučké Xfce, jsou zde desktopy pro geeky (WMII, fvwm atd.) nebo možnost grafický desktop klidně vůbec nepoužívat. Linux nikomu nic nevnucuje. Na Linuxu přehrajete bez problémů libovolné video. Tedy kromě těch, jejichž tvůrci implementovali ochrany a nevydali sw implementaci pro Linux (většina filmů na Blu-ray). Přehrajete bez problémů libovolné audio, Tedy kromě toho, jehož tvůrci implementovali ochrany a nevydali sw implementaci pro Linux (SACD). Zahrajete si libovolnou hru. Tedy kromě těch, které tvůrci uměle nesvázali s jinými platformami. Vyvoláte fotky z libovolných RAWů, tedy kromě těch, kde výrobce fotoaparátu nepoužívá uzavřený nedokumentovaný formát a atypický typ snímače a nedodává sw podporu pro Linux (zlobit může Fujifilm, Sigma).

Ale všude tam, kde se na to vykašlal výrobce, najdete iniciativu linuxové komunity vedoucí k vývoji alternativního řešení. Ať už jde o projekty jako RAW exportéru dcraw a programů darkTable, RawTherapee (ad.), přehrávačů VLC s libbluray a výhledovou knihovnou obcházející AACS/BD+ omezení, nebo o reimplementace nejen herních enginů pro herní data originálních her (ioquake3 apod.), ale rovnou celé reimplementace her jako OpenTTD, FreeCiv atd. Totéž platí i pro ovladače hardwaru, jehož výrobce Linux nepodporuje, či podporuje v omezené podobě (AMD, Nvidia, PowerVR, Qualcomm, …).

Ale dobře, nejhorší je to asi u her. Faktem je, že co do kvality nástrojů použitelných pro vývoj her, je na tom platforma Windows neskonale lépe než Linux. Zčásti za to může historický fakt, že v době, kdy přišly dobře použitelné DirectX 5, byl Linux, zejména z hlediska 3D, v plenkách. Zčásti za to může fakt, že totální dominance Windows na desktopech logicky vede úsilí herních studií ve vývoji enginů na Windows. Stejné platí pro debuggovací nástroje pro GPU, ač zde se situace značně mění. Stejně se mění i situace s enginy. Kritika OpenGL 4.x vs. DirectX 11.x postrádá smysl ve chvíli, kdy si uvědomíme, že všechny hry byly donedávna vyvíjeny a často nadále jsou s ohledem na architektonicky zastaralé GPU čipy v konzolích Xbox 360 a Playstation 3.

Linux je v tom celém nevinně. Nemůže mít větší podíl na trhu, pokud nenabídne aplikace, kvůli kterým by na něj lidé přešli. Nemůže mít aplikace, pokud jejich tvůrci neuvidí základnu uživatelů tuto platformu používající. Tento začarovaný kruh rozetnul až Valve, který po příchodu Windows 8 oznámil přesun svého úsilí na linuxovou platformu. Ale potrvá to ještě dlouho, neboť Linux se nachází na pomezí, které si vyžádá další dodatečné úsilí vývojářů ve všech zainteresovaných firmách. Tím je přechod od X.Org serveru na Wayland, je jím následně související doplnění Direct3D o OpenGL v herních enginech. Linux jako takový již léta nabízí plně otevřenou platformu (ať již z hlediska zdrojového kódu, nebo obecně náruče) a je jen na daném subjektu, jestli se připojí. Linux nic nepotřebuje. Obešel se bez výrazného podílu na desktopech dodnes a obejde se bez něj i nadále. Ale je dobrou alternativou k operačním systémům o jejichž miliónech řádcích zdrojového kódu nevíme zhola nic.

Takže až příště zase uvidíte někoho zasvěceně komentovat tu "nespornou skutečnost", že Linux nikdo nepoužívá, protože je to krám, v poklidu se pousmějte a nechte jej klidně pokračovat v jeho životě s omezeným rozhledem. Já osobně plně souhlasím s filosofií projektu darkTable neposkytovat instalačku pro Windows proto, že (zjednodušeně řečeno) komunita tohoto OS ve zcela drtivé většině jen žádá nové vlastnosti, ale sama do vývoje ničím nepřispěje, tedy pouze konzumuje.