Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
U mna to uz bude nejakych tych 16+ rokov. Zacinal som so Slackware 10.0, ktory bol vtedy cca na sklonku svojej slavy a vytlacali ho z rebrickov popularity Debian a pomerne cerstve Gentoo.
Zaciatky boli tazke, tradoval som so znamymi HW tak, aby mal podporu v Linuxe. Zvukovku ALS300 som vymenil za "horsiu" ALS120, ktora ale v tej dobe mala drivery. Dovtedy som chodil pocuvat hudbu a pozerat filmy do Windowsu. Potom postupne prestali dovody to robit a ked sebou 98cka zasa raz sekla, tak namiesto obnovy z image-u som ju proste zmazal.
Take psie kusy, ako robia Windowsy asi od 8cky, ze namiesto vypnutia sa uspia na disk mi ten Linux robil celkom spolahlivo uz v roku 2005 alebo 6 na Durone 750. Ono to bolo treba, lebo to bootovalo priserne dlho.
Ja som pouzival KDE prakticky od zaciatku a az na kratky odbeh raz k Xfce 4.2 (ktore vtedy este bolo cholesterol-free) a raz k IceWM som pouzival a pouzivam kontinualne vsetky verzie od 3.2 po aktualnu Plasmu 5.bohvie co. Za cely cas som s tym mal jediny vyrazny neriesitelny problem, ked som vykostil pulseaudio tak, aby tam bol, ale nebol. Teda som ho natvrdo prestavil tak, aby bol len passthrough na ALSu. To kded moc nerozdychal a padal. Zda sa ale, ze to je uz fixnute.
V praci prakticky cely cas pouzivam Windows, takze som si paralelne s tym presiel Win 7 a 10. 8 sme downgradli na 7, kde sa dalo, lebo sa s tym nedalo robit. A ked prisla 8.1, tak bolo vsetko downgradnute na 7 a po 8.1 uz nestekol ani pes.
Pre mna osobne je uz Linux pohodlnejsi, nez Windows, pretoze som si zvykol na ten systematicky poriadok, ktory v tom je. Na to, ze tooly su bezne dostupne v repozitaroch a v podstate netreba robit nic viac, nez si ho z repozitarov nainstalovat. Ak nie, tak stiahnutie ZIPu so zdrojakmi, configure && make && sudo make install a problem je vyrieseny.
Takisto GUI mi pride na Linuxe take ucelenejsie a konzistentnejsie, reakcie prostredia celkovo lepsie aj na podstatne horsom HW.
Tento rok som urobil krok este blizsie k Linuxu, ako svoj hlavny pocitac som si kupil ARMkovy laptop, ktory technicky nie je schopny behu Windows. Aj po 16tich rokoch pouzivania Linuxu v mode dodo som prekvapeny tym, aky je ten defaultny OS na tom notebooku (Manjaro ARM) vyladeny a co to zvlada.
Jo... a tu M-Audio Audiophile tu mam tiez. A tiez som sa k nej dostal preto, ze povodnemu majitelovi sa pod Win 10 nepodarilo rozchodit vobec ziaden driver :)
Já jí taky bral od chlapíka, co zjevně upgradoval zvukovou mašinu a ve W10 mu nejela. Jen bych dodal, že já nejsem zvukař, takže mi nevadí, že přes prídavný PCI můstek na mé desce mám s kartou nepochybně vyšší latence. Hraje fakt slyšitelně líp než integrovanej Realtek a to je to, co mě zajímá.
Taky mám audiophile 24/96 a funguje mi i na w10, snad to pomůže: https://uloz.to/file/17OfuSqkeBjK/delta-1010lt-7z
Jen si hlava děravá nejsem jistý, jestli je to ta správná verze, když tak bych se pokusil dohledat jestli mám někde ještě nějaké jiné drivery (už na w7 jsem musel používat staré drivery, v té době stažené nefungovali. takže je možné, že mám někde ještě jinou verzi).
Legrační, chtěl jsem stáhnout, ale už Firefox v Linuxu řve, že tam je malware :-).
"A až někdo klepne přes prsty Apple, bude třeba ještě líp (konec utopické poznámky)."
Tak za tohle vás fans Apple ukřižují :D
"Co vy, stále jedete na Windows, nebo jste někdy v poslední dekádě také přešli na Linux? A pokud ne, je to jen kvůli hrám, nebo máte (i) nějaký jiný důvod(y)?"
Až jednou vydá Microsoft linuxí balík s Direct(X/3D...?), budu mezi prvními, kdo komplet přejde na Linux. Steam knihovna komplet funkční pod Linuxem, to je můj dávný sen :)
Kompatibilita Steam knihovny se zlepšuje každým dnem a DirectX už slušnou dobu opravdu není ten hlavní problém toho, proč ještě vše nefunguje / nefunguje spolehlivě. Jsem poměrně optimistický, že třeba Cyberpunk 2077 bude funkční při vydání nebo horizontu dní. Dnes už jsou to především anti-cheat systémy, které zatím nelze emulovat (kernel 5.11 bude první vlaštovkou v tomto snažení) a pak problémy ještě často způsobuje chybějící implementace Media Foundation (ingame videa, apod.), které už se ale též dostávají do funkčního stavu, ale zatím to není kompletně začleněné (ačkoliv lze v neoficiálních buildech již provozovat).
Dle toho, co za hry hraješ, je už teď velmi reálné hrát hry pouze pod linuxem a nijak značně nestrádat. To, zda bude celá tvá (nebo značná část, dnes je to už cca 70-75% viz https://www.protondb.com/) hratelná je teď už spíš jen otázka času, nehledě na to co dělá Microsoft.
Chcem sa opytat, preco na tomto HW zameranom webe nie je jedina zmienka, ze dnes mala AMD live prezentaciu dlho ocakavanych grafickych kariet? Diit povazujem za jeden z prim. zdrojov info v HW scene.
Namiesto toho tu vychadzaju taketo veci od davno zasleho autora.
Když je zadotuješ možná budeš mít i autory, kteří budou psát i o svátcích :)
A chceš newsku, nebo No-xův komentář? Protože ten se nenapíše sám za dvě hodinky.
Linux na desktopu rozhodně nudný mainstream ani v roce 2020 není. Sice se za poslední roky podpora různého HW (herní periferie) zlepšila, ale pořád se najde HW, který pod linuxem nefunguje na 100% a člověk musí řešit, jak to rozběhat.
Já začal s Linuxem asi v roce 2012. Hodně jsem fandil Ubuntu , pak jsem vyzkoušel Minta a ten mi seděl více, i když vím, že má jisté mínusy. Hlavně se mi všeobecně líbila komunita. Co člověk nevěděl, na to se zeptal a odpověď dostal. Takové laskavosti se kolikrát ohledně Windows člověk nedořezá, a ještě je člověk za debila. Bohužel, pak přišla doba, kdy jsem začal více hrát hry a PlayOnLinux neudělal vše, co jsem chtěl. Hlavně i nový HW tomu moc nepomohl. nakonec jsem si udělal USB 3.0 klíčenku 128Gb a tam mám své hračičky a občas to zapnu.
Sorry jako. Koupit Intel. Proč? Jakože masochista a máš to rád. Tak to napiš.
Jsem na Windowsech protože můj hardware jinam nenainstaluju. A považuji za vítězství že jsem schopen jet i na poslední x64 verzi.
Já se teď těším na Ryzen 5600X a bohužel asi nevydržím na Radeon 6800 (už jsem dnes čel Toms Hardware).
Nejsem masochista. Já prostě podporuju výrobce horší a když se vzmůžou, tak zase přejdu na toho aktuálně horšího. Jel jsem léta na AMD, teď jedu léta na Intelu. 10jádro Core i9-10900 stojí 12k, AMD má sice úžasné a neskonale lepší 16jádro 3950X, jenže to stojí 20k. To už se rovnou můžeme bavit o nějakém doprodeji 9980XE a tam, jak AVX-512 prospívá v projektech jako SVT-AV1. Nemám to nijak změřeno, ani jsem takové testy nedohledával, ale zkrátka AMD je sice výrazně lepší (a s generací 5000 zase výrazně odskakuje), ale on ten Intel nemá až tak špatné procesory, naopak věřím, že většina z nás by 10900 brala všemi deseti, kdyby nám jej někdo dal.
Proti 10900 stojí spíš levnější Ryzen 9 3900X, 3950X už je takový entry level workstation.
BTW proč vlastně ten downgrade na i5-4690 ?
A co třeba zkusit sehnat i7-5775C? :D První Broadwell!
Nějak jsem zjistil, že HT a pár MHz navíc nepotřebuju, tak jsem 4790 prodal za 3k5 a 4590 koupil za 1k5 :-).
mam podobny stroj. odkedy som sa zbavil I7-7700k som zistil ze mi vyhovuje low power.
A zahrat si Shadowrun ide v pohode.
„Já prostě podporuju výrobce horší a když se vzmůžou, tak zase přejdu na toho aktuálně horšího.“
To je skoro definice masochisty :-)
Kromě toho:
1. Koupí bazarového procesoru jeho výrobce nepodporujete (leda nepřímo podporujete toho, kdo má aktuálně vyšší prodeje nových procesorů¹, což je AMD).
2. Kupovat výrobek který považujete za horší je nesmyslné chování, fakticky tím výrobce motivujete vyrábět horší výrobky.
(Samozřejmě něco jiného je, když pro svou konkrétní situaci považujete za lepší volbu něco, co většina ostatních bere jako horší.)
____
¹ Z prodeje starého procesoru jeho výrobce nic nemá. A zjednodušeně (přesný mechanismus je složitější, ale efekt je stejný) se to dá vidět tak, že někomu přispějete na nový procesor. No, a ten nový procesor bude aktuálně pravděpodobněji AMD.
Tak moje zaciatky s linuxom su uz viac ako 20 rokov stare. S dneskom sa to neda porovnat. Bol to boj na zaciatku.
Zacinal som este na RedHate, presiel na Debian a dnes Mint.
Mint maju aj zvysny clenovia domacnosti. Popri tom pouzivam ja ine distra na rozne ucely.
Bezi to, funguje to, nemusim sa s nikim natahovat o moje sukromie alebo prekonavat umele prekazky.
Windows ani za trest. Niezeby bol az tak funkcne zly ale aby za to, ze si to zaplatim som musel odinstalovavat kopec balastu(aj v pripade Pro verzie). V pripade Home verzie nezabudnut sa nepripojit do internetu pocas prveho spustenia aby som si mohol vytvorit offline ucet, tak to nie. O dalsich veciach skoda hovorit. MS u mna uz prekrocil ciaru unosnosti.
Apple ma u mna tiez stopku(hoci v praci ho musim pouzivat). Tam niesom ochotny platit tie sumy za HW, ktory nieje o nic lepsi ako iny a pri cenach oprav sa ma chytaju mdloby.
Rovnako MacOS nieje ziaden zazrak. Blbne mi viacej ako pracovny Windows Musim uznat, niektore veci ma dobre zladene ale v inych sa citim ako by som sa vratil o 20 rokov spet.
Za mna - zlaty Linux. V duchu dnesnych dni - #nepokazmesito
Distribuce založené na Debianu mi přijdou nejlepší.
No je fakt, že moje první setkání s Linuxem byl nějaký - tuším - Red Hat 5.2, čili odhadem přelom 1998/1999, na CD u nějakého časopisu. Ale tehdy měly přednost hry :-).
RH 5.2, 6.1, 6.3. nic z toho nevydrzalo na disku dlhsie, nez 4 booty, lebo v tej dobe som mal Pentium 133 s mozno 48MB RAM a tam to boootovalo fakt ale fakt strasne dlho. Potom som niekde vycmuchal QNX (vlastne, na QNX som narazil v casopise Freesoft, pretoze ac to bolo komercne, mali demo disketu ktora dokazala bootnut do grafickeho rozhrania, kde boli aj nejake tie aplikacie), ten tam vydrzal este par chvil. Potom som na Linux chcel migrovat celkovo, nie si len donho odskakovat. Medzitym som masinu vymenil za 400MHz celeron s 192MB RAM, ale na tom mi uz vtedy cerstvo nova Fedora Core 2 odmietla rozbehnut instalator, ze potrebujem aspon 256MB RAM. No tak som stiahol Slack a som unho dodnes.
Můj první aktivněji používaný Linux byl Ubuntu 8.04 (Hardy Heron) snad v roce 2008. S novým PC v 2013 jsem nahodil Lubuntu 12.04, později následoval Linux Mint 17.1 Xfce Rebecca (2015) > 17.2 Rafaela. S novým PC jsem v roce 2019 zkusil Ubuntu MATE 18.04 LTS (nic moc) a letos jsem přešel na LMDE 4 (Linux Mint Debian Edition) Debbie.
I přes ta léta užívání naneštěstí nejsem žádný guru, tato distra by zvládnul každý.
Nejlepší zkušenosti jsem měl s Linux Mint a teď s LMDE, rozdíly v podvozku (Ubuntu > Debian) nepozoruju. Moje poslední Windows byly XP, které jsem střídal s prvními seznamovacími krůčky s Ubuntu. Od Lubuntu jedu na Linuxu na 100%. W10 fakt nechci, stačí když je vidím na pracovním NTB mé přítelkyně (mají firemního admina) a hlavně na darovaném NTB dcerky od prarodičů ...
V podstatě od začátku mě oslovil nejvíc balíčkovací systém APT před ostatními, které jsem ani nevyzkoušel. Kdybych toho pochytil víc, lákalo by mě Gentoo, ale na to nemám znalosti a trpělivost. Rád bych zkusil distro bez systemd, ale Manjaro ani AntiX mi nějak nešly nainstalovat.
Rozepsal by ses trochu o zkušenostech s LMDE4?
Asi nejlepší zkušenost z těch dister které jsem vyzkoušel. Nejspíš v tom hraje roli čas obecně, takže i ta ostatní budu víc odladěná než byla před lety. Subjektivně necítím rozdíl mezi obyč Mintem či nějakou *buntu distribucí. Jsem velmi spokojen, jen když hledám nějaká "how to" tak se orientuju na Debian místo *buntu. Jak jsem psal, nejsem žádný guru, takže nevím, co bych k tomu dál zmínil, dokonce jsem to nainstaloval mámě na PC a pokud vím, jde jí to dobře. :-) Samozrejmě, admina si nedělá - nastavil jsem tam automatické aktualizace.
PS: Omlovám se, asi jsem nenapsal nic zajímavého navíc, ale to byses musel zeptat konkrétněji.
namiesto LMDE je lepsie Debian + DE podla vyberu.
LMDE je momentalne na tretej kolaji a celkovo LM ma dost bugov.
pokial funkcne distro na debiane uz radsej MX linux. 19.2. je vo verzii standardnej s beznou podporou a vo verzii AHS pre najnovsie zelezo. Cakam na zen 3 na test
Nejdřív jsem přemýšlel, proč autor tento článek vůbec napsal. Nejsem si jist.
Moje seznámení s linuxem probíhalo přes satelitní přijímač. Takže práce z terminálu přes lokální síť. Nějak jsem v té době nechápal, proč by měl být linux na PC. Dnes se k satelitnímu přijímači přidalo Raspberry Pi. A zase práce z terminálu přes lokální síť. Zkrátka na PC jsem měl vždy win a nebyl důvod to měnit. Když jsem se konečně naučil pracovat ve win, proč začínat znovu od začátku s něčím jiným? To platilo do příchodu Win10. V tu chvíli přestaly platit všechny tradice a historické znalosti a já jsem začal mít pocit, že to já sloužím tomu stroji. Ne, že stroj pracuje pro mě. Tak pojedu na win7 dokud to technicky půjde. Pak začnu uvažovat o alternativách, jako je linux. Ale myslím si, že dnes je největším hendikepem linuxu právě to, že se začíná chovat jako Win10. Myslím čistě z uživatelského pohledu. Jestli je tohle pokrok, který se nedá zastavit, pak jsem už asi moc starý a nic nechápu.
Tomu nerozumím, píšeš že jsi Linux na desktop PC vlastně nikdy neměl a dovolíš si tvrdit: "Ale myslím si, že dnes je největším hendikepem linuxu právě to, že se začíná chovat jako Win10. Myslím čistě z uživatelského pohledu."
Vůbec nechápu v čem je Linux jako W10. Já měl poslední Windows XP. V práci W7, W10 jsem taky poznal a tak jako tobě se mi nelíbí. Na Linuxu jedu podobně jako autor článku + / - deset let a ten příklon o kterém píšeš jsem nezaznamenal.
Třeba automatické aktualizace. Jak moc a často se mění vzhled a umístění servisních prvků nevím, moc jsem se s grafickým rozhraním nesetkal. Ale nechci se přít o mých neznalostech. Prostě jako nucený uživatel Win 10 v práci jsem na tyto maličkosti alergický. A je zřejmé, že jako uživatel win budu jen těžko hledat, kde se co v grafickém rozhraní linuxu nastavuje. Je to jen můj názor laika, s tím se svět nezboří. :-)
automaticke aktualizacie idu v pohode, pokial sa pouziva DE a neprepina sa nedochadza k ziadnej zmene servisnych prvkov.
Plus DE je plne manazovatelne.
v linuxe sa 99% veci nastavuje v Control panel alebo v nastaveniach vzhladu
„kdybych měl dnes upgradovat své PC, beru Core i9-10900, protože si stále myslím, že člověk by měl podpořit hlavně toho, kdo je na tom hůř než konkurence."
Probuď se už sakra. AMD má sice aktuálně lepší produkty, ale Intel je finančně obr co nadále AMD dusí. Tahle úvaha by byla správná při úplně jiných podílech na trhu než jsou dnes. OMG - nechtěl si taky podpořit nacisty po prohraném Stalingradu? Ale že se ptám pomateného, který vždy měl Intel a AMD si nekoupil ani když „na tom bylo hůř než konkurence". Možná by to chtělo psychiatra, protože tvoje „fluidní" názory nemají logiku ani morálku, kterou to porušování logiky omlouváš.
BTW já měl první linux na Athlonu XP s MB co měl chipset od Via. A kváskový chleba dělám ze 100% žitné mouky a peču ho v keramické nádobě, což je to nejtěžší!!!
Mezi léty 1996 až 2010 jsem jel 95% času na procesorech AMD, které jsem si osobně koupil. Celá léta mi tady někteří čtenáři v diskusích spílali, že "kopu za rudé" atd. Takže váš komentář je fakt mimozita.
Není, protože si ho nijak nedokázal vyvrátit. Jádro pudla zůstává - máš jen Intel z doby, kdy AMD krachovalo. Proč si AMD v nejtěžších chvílích nepomohl? Lehce idealistická otázka, uznávám, ale když už se bavíme o podpoře slabšího, tak je vhodná.
Chtělo by to odlišovat aktuální produkty od aktuální finanční situace. Intel není žádný chudáček co potřebuje pomoct. Pomáhat dnes Intelu koupí jeho přímotopu je obskurní mimozita i kdyby dotyčný nikdy předtím žádný Intel nevlastnil - což ani není tvůj případ.
Pokud odmyslíme procesory, kde jsem prostě obměnu nepotřeboval, nebo AMD nenabízela to, co jsem potřeboval, tak jediný podstatný nákup po 2010 jsem činil mezi grafikami, a sice GTX 750 Ti. Už si přesně nepamatuju, co tehdy měla AMD v nabídce, ale já chtěl kartu bez přídavného napájení, úspornou a dostatečně výkonnou pro Skyrim v 2560×1440/Ultra. Navíc tehdy bylo dle mého soudu spolehlivější volbou pro Linux sáhnout po GeForce s uzavřenými ovladači, než Radeon s radeonhd.
„Proč si AMD v nejtěžších chvílích nepomohl?“
Jestli to dobře chápu, on sice má procesor z doby, kdy AMD krachovalo, ale koupil si ho později jako bazarový.
Ale jinak: Já osobně si v těch pro AMD nejhorších dobách koupil Intel, protože nabídka AMD v té době prostě byla mizerná. Ostatně právě proto na tom tehdy byli špatně.
Neberu procesor jako náboženství, prostě když mi jeden výrobce nabídne jednoznačně lepší produkt, koupím ten.
(Navíc pokud bych podpořil třeba podnikání kamaráda nebo souseda, budiž, ale tohle jsou dvě globální korporace.)
U mne byl spouštěčem, lépe řečeno poslední kapkou, v roce 2007 OS Windows Vista a jeho "síťování". Když jsem přešel z Win98 na win2k, tak jsem zatleskal ručičkama, když jsem jednou nastavil síť a ona fungovala napořád. S Vistou to byl návrat k Win95/98/ME = někdy to jde a jindy zase ne. Zřejmě to pro mne bylo stejně důležité jako dnes a stálo mi to za to, abych přepral v té době de facto velké mezery v softu pro Linux (aplikace pro živnost, např. účto), stejně jako se později poprat s wine. To jsem přepral (naučil se s ním) v roce následujícím a moje PC Vista opustila nadobro (dualboot). Pamatuji si, že na počátku zafungovala obrovská podpora z linuxové komunity a dokopali mne zkoušet různé distribuce, abych si vybral, co mi sedne nejlépe. Tehdy velmi populární distro PCLOS (KDE3) mi sedlo jak zadnice na hrnec, protože kluci měli velmi dobře připravené Live CD a navíc jsem měl k dispozici "panel nástrojů" drakconf a nemusel jsem se učit hned od začátku nastavovat vše z terminálu či v konfigurácích (od ALSA, přes Apache po X). Vzpomínám si, že David Šmíd tehdy napsal pro PCLOS klikátko pro instalaci grafických ovladačů pro NV a ATi. Při následujícím upgradu PC jsem pochopil, že pokud chci mít nový HW a Linux, musím používat rolling/semi-rolling update distro, takže mne minuly problémy, které vídám v diskuzích dodnes (nový HW vs LTS či "stable" distra). Navíc jsem vnímal tehdy jako příjemný bonus lokalizace aplikací, na což jsem nebyl z win světa úplně zvyklý. Navíc mne okouzlil balíčkovací a distribuční systém softwaru.
Narozdíl od Davida považuji za nejlepšího správce balíků Synaptic (možnosti vyhledávání čehokoliv, jakoliv), který v mnou používaném distru bohužel není. Naopak Discover nevnímám jako něco, co bych používat chtěl. Chápu jeho existenci, zjednoduší instalaci softu lidem, kteří jsou zvyklí na správu SW v mobilních OS.
KDE mi sedlo, protože již verze 3 nebyla pouhým spouštěčem aplikací, ale díky integraci aplikací do prostředí, byla šikovným pomocníkem a nástrojem. U KDE jsem zůstal dodnes. S jednou výjimkou, kdysi jeden laptop dostal Enlightenment se službami KDE :).
Ovšem nesouhlasím s tím, že by se smazával rozdíl mezi Windows a Linuxem. Tento měsíc jsem, díky hecu vzešlého od známého, po dobrých 12 letech Windows (10) na pár dní nainstaloval. Jsem si vědom, že mám, oproti většině populace obrácenou optiku, ale ne, ještě "tam" Windows nejsou. V mnohém se ale zlepšily, to bezpochyby, až jsem byl překvapen. Lecos je věc návyků a zažitých věcí, ale když pominu rozhraní... ribbon?, tak za správce souborů a nemožnost mít nastavené barvy prostředí podle mých očí, bych vraždil.
Hraní na Linuxu je vděčné a věčné téma. Jak psali někteří v diskuzi, dnes je to někde úplně jinde, než v době, kdy jsme zápasili s DX9 a wine. Za Vulkan jsme vděční, díky Valve máme k dispozici nativní i některé komerční hry, nemálo her pro Windows jsou díky wine/protonu a samozřejmě díky Valvímu dxvk poměrně dobře hratelné a jak jsem při nedávném hecotestu zjistil, ve hrách z mé knihovny je pouze jeden titul, který chodí ve Windows lépe (jakože to poznám při hraní), než v Linuxu - Surviving Mars.
Pajdon za dlouhý post, ale já to jinak neumím :)
Není zač se omlouvat, hezky se to čte. Jinak já si nemyslím, že Discover je nějak super, ba právě naopak. Je dost hroznej. Ale i když se stále hroznej, tak svoji funkci plní a tak to nechávám plout.
Já se od té doby, co v jedné větší firmě dělám DB admina (čili poté, co jsem skoncoval s DIIT/CDR), musel s Linuxem hodně skamarádit. A podařilo se. Ale jsem dalek tomu používat ho jako primární desktopový OS. Linux má podle mě svoje místo úplně jinde. Někde, kam se násilně serou takový věci jako Windows Server Core. Že to jako desktop funguje, osobně beru spíš jako demonstraci toho, že "to taky vlastně dokáže nahradit Windows", ale to hlavní, proč by si měl člověk někam dát Linux, vidím úplně jinde.
Za mě: když Linux jako desktop místo Windows, tak už jen proto, že Windows na daným stroji běží příliš blbě a je lepší tam dát Linux. Teď jsem třeba na logoutův popud zkoušel na Pentiu II 350 MHz rozchodit Slackware i s desktopem, dostal jsem se dokonce tak daleko, že jsem i rozjel SeaMonkey browser. Úspěšně jsem si nademonstroval, že soudobý Linux běží (kecám, neběží, vleče se jax̌nek s prázdnou nádrží slizu) na 20 let starém PC lépe než soudobé Windows (které tam prostě rozběhat nejde) a tím to celé zase skončilo.
Windowsy mě každopádně sejří, zejména desítky. Horší Windowsy tu ještě nebyly, poslední smysluplně použitelné Windows jsou pro mě Windows 8.1, na domácích PC budou zásadně LTSC nebo LTSB verze. A kdo ví, možná i ten Linux jako desktop, protože klasický desítky fakt ne.
První odstavec bych tesal do kamene, mam stejnou zkusenost. Po 20 letech jsem nepochopil "manazery" aplikujici nejaky (koupeny, chapej MS) model pouziti. To je zhovadilost a hlavne velka financni ujma investora/provozovatele.
Druhý ne. Proc? Protoze na Pentiu II XP pojedou bez problemu a Win10 jsou o svetelny rok dale od hruzy Vista~Win8.
Jako OK, akorát já se bavil o podporovaných OS ;).
PS: Na Windows 8 mi nesahej :). Je to pořád můj primární OS a nedám na něj dopustit (OK, ne Windows 8, ale Windows 8.1).
Horší Windows tu byly. Třeba Vista, třeba ME, třeba 98, třeba 95. Zkus zapátrat v paměti, jak nestabilní cokoli před 2000/XP bylo. A zkus zavzpomínat, jak plesnivej chod předváděly Visty, a to prosím v době, kdy jsme jako redaktoři měli celkem slušný železo (vč. WD Raptoru - vzpomínej).
Problém je ten, že všechny předchozí Windowsy byly časem vylepšovány a i dobře opatchovaná Vista byla ve finále použitelná. S desítkama je to přesně naopak. Důvodem je, že obvykle každá novější verze Windows je horší a horší - a Windows 10 - to je pořád samá každá novější verze Windows, kterou ti tam MS nasype, aniž by ti dal na výběr. Proto.
Jinak uznávám, že asi opravdu nejhorší Windowsy byly Windows ME, protože těm nepomohla ke stabilitě ani svěcená voda.
Ohledně Windows Vista s tebou prostě nesouhlasím, to byl nevhodně navržený OS od začátku a jediné, co tomu pomohlo, bylo vydání Windows 7.
Souhlasím však že Windows 10 jsou strašně nespolehlivej systém. Člověk neví jestli mu to po aktualizacích naběhne nebo nebude fungovat jenom nějaká dílčí část nebo jsem odinstaluje ovladač nebo přestane pracovat VLC atd atd atd. Já osobně jsem zkratka veškeré aktualizace odsunul co nejvíc to šlo, možná mám výhodu v tom, že mám Edu edici.
Plně zaktualizovaná Vista se vlastnostma od W7 až tak moc neliší (vím protože jsem na pracovním PC Vistu pár let používal), průšvih byla Vista na začátku.
Přesně tak … jsem to myslel :)
No dobrá, dostali jste mě. Já vistu prakticky nepoužíval krom testování grafik. Stejně tak sedmičky a osmičky. Desítky zas jen na projekty a záležitosti, které v Linuxu nejde dělat. Já prostě jedu na Linuxu. Win mě už 10 let spíše míjejí.
Vista mi slapala od zaciatku, tajomstvo bolo silny CPU, vela ram a "podporovany" hw.
Inak Vista SP2 bola v podstate Windows 7.
Nieco som sa s tym nachodil pri propagacii po SR a CR na Dell 8600 (nejake Pentium M 4GB ram a GeForce FX Go5650) to slapalo v 2007 s vistou ako hodinky.
Já začal ještě dřív, s Ubuntu 7.10, první Linuxový OS, který jsem vyzkoušel a byl použitelný.
Dneska mám Ubuntu na skoro všech počítačích v rámci rodiny (jeden notebook má předinstalované Windows a samozřejmě telefony Android) a není problém.
Podle mě se z pohledu běžného uživatele ten rozdíl do velké míry setřel tím, že -když vynecháme hry- běžný uživatel na PC dneska potřebuje jen málo aplikací.
Kdysi i běžný uživatel narazil na aplikace, které musel v Linuxu nějak nahrazovat.
Typicky MS Office. Nebo Internet Explorer, kdysi dávno ICQ, pak Skype, přehrávač hudby nebo filmů, a tak podobně.
A dneska?
Všechny aktuální rozšířené prohlížeče mají i Linuxovou verzi. No, a skoro všechno ostatní je v rámci toho prohlížeče: Přehrávání hudby a filmů, místo ICQ je dneska Messenger, dokonce i MS Office jsou v prohlížeči.
Navíc spousta aplikací časem dostala i verzi pro Linux, třeba zmíněný Skype, dokonce má nativní linuxovou aplikaci i první součást MS Office (Teams) nebo Visual Studio Code.
Prostě dneska posadíte BFU k Linuxu a dlouhou dobu nemusí vůbec zaznamenat nějaký rozdíl (protože dneska BFU akorát pustí webový prohlížeč, který je v obou úplně stejný, a pak se nehne z toho prohlížeče).
Jinak bych řekl, že velkou zásluhu na tom má Android.
Podle mě zčásti stojí i na zmíněném přibližování uživatelských rozhraní, protože po rozšíření chytrých telefonů se tomu způsobu ovládání přiblížily jak nové verze Windows, tak i linuxových OS.
Navíc vzhledem k rozšíření Androidu musí vývoj být nastavený na podporu minimálně Windows a Androidu (velká změna oproti době, kdy mohla být aplikace totálně navázaná na Windows a nebyl to žádný problém). No, a pak už není takový problém vedle Androidu podporovat i další linuxové OS.
Souhlas, jen bych dodal, ze dnesni uzivatel je odlisny od toho pred 15~20lety.
Dnesni je vic konzumni al'a orientovany na web aplikace pouze a jenom, tecka.
Já do teď používám multiprotokolový messenger Pidgin. Mám vždy otevřených příliš panelů než abych se pořád vracel do okna s messengerem. Dokonce jsem si zkompiloval plugin pro ICQ (ne že by na něm někdo byl), protože binárka nebyla nikde dostupná. :-)
Jak jsem naznačil v retročlánku, který před chvilkou vyšel, já letos slavím dvojnásobek tohohle čísla (uprostřed těch dvaceti let byl chvilkový odskok na Mac OS X). Aktuálně mám dokonce hardware, kde nic jiného než Linux pořádně neběží a měnit opravdu nehodlám. Takže gratulki k dekádě, jen tak dál.
No já taky s Linuxem přišel do styku před více než 20 lety a koketovat vážněji s ním začal před cca 18 lety. Ale primárním a takřka výhradním OS pro mé osobní užití se prostě stal až 2010 (ač pokusy jsem činil již dříve, převážně na bázi Ubuntu, poprvé někdy kolem verzí 5.10 - 6.06).
To je ten rozdíl, já Windows 9x z duše nesnášel od chvíle, co se mi dostaly na počítač, takže jsem se snažil se v Linuxu zorientovat co nejdříve abych se už nemusel vracet. Objektivně vzato v dualbootu vydržely (v podobě WinME) někdy do roku 2004, ale bootovány byly minimálně a na specifické věci, nejpozději od začátku roku 2001 jsem byl plně na Linuxu...
Dobrý den pánové Linuxoví harcovníci :)
Mám doma starý NB s jednojádrovým Turionem ML-28. Chci zkusit, jestli rozmuně utáhne nějaké lightweight distro + easy desktop a kdyby to tak nějak fungovalo, zkusil bych na tom ještě třeba MS Teams a dalo by se to nějakému děcku z chudé rodiny, která nemá na počítač.
Nevím, jestli je vůbec nějaká šance, aby to fungovalo, nicméně se zaptám. Jakou distribuci a desktop byste k tomu doporučili?
P.S.: Ten Turion je již 64bit.
Ještě dodám, že NB má 2GB RAM a 60GB IDE SSD. Distro by mělo být 64 bit, poněvadž jsem nenašel DEB balík MS Teams pro 32 bit.
začnu od konce, také jsem spokojený lenoch - kupodivu na W10 který se za poslední rok významně stabilizoval.
Nejvýznamnější linux distro - Ubuntu čas od času vyzkouším ale skončí to stejně, prvotní nadšení po známý slogan z písničky "někdy příště"...
I základní věci někdy v Ubuntu selhávají. Disky se tváří jako adresáře, to je velice nemilá vlastnost když se hledá kam vlastně umístit druhý steam adresář a zkoumat kam v matrjoškovém menu ho umístit a co je disk/oddíl a co prostý adresář... V jedné verzi něco jde a vzápětí v další je z toho půlka nefunkční, pořád mi to připomíná dobu Mandrivy před deseti lety kdy to bylo tak padesát na padesát že to pojede/nainstaluje se - stejný postup ale odlišné výsledky...
Takže za mě pořád použitelnost akorát na lehkou kancelařinu a multimédia kdy se do systému pro jistotu vůbec nezasahuje krom servisních aktualizací. A i tak se modlit aby se nějaká závislost nepokazila. I taková drobnost jako nabídnutí ovladačů výrobce když jsou není samozřejmostí, jen u NVidie, u AMD tzv. svobodný ovladač nebo mnohem komplikovanější cesta k jinak ve většinovém světě triviálnímu výkonu o několika "next" tlačítkách.
Přes veškeré kecání o svobodě to na tomto příkladu budí dojem že ten kdo zaplatí ten má podporu, jinak se musí spoléhat na něco spíchlého na koleni i bez nabídnutí oficiální verze výrobce. Pro mě poučení že i do druhého stroje příště raději koupit NV grafiku - jistota bezproblémového fungování.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.