S každým nástupem nového standardu rozlišení (ať už jde o jeho nasazení pro video nebo při výrobě zobrazovadel), přemýšlíme, co vlastně koncovému uživateli přinese, jaký má smysl a pokud už nějaký má, tak v jakých konkrétních produktech by se mohl projevit.

4k rozlišení, konkrétně tedy 3840×2160, se do povědomí začalo dostávat nejprve v souvislosti s videem, poté (logicky) s televizory. S monitory to zatím nevypadá nijak žhavě, současný 30” top končí na 2560×1600 (WQXGA) a nikdo zatím po nasazení 4k v PC světě nevolá. PC svět je ale „mrtvý“, a tak nás vlastně ani nepřekvapuje, že se výrobci pokusí toto extrémní rozlišení nasadit nejdříve v mobilní sféře.

Pozn.: Současná nabídka notebooků končí většinou na HD panelech. Apple pak nabízí modely s retinou a 2560×1600, případně 2880×1800. V segmentu Ultrabooků je aktuálně dostupným maximem full-HD, časté je taky HD+ neboli 1600×900, ale výhledově to změní Toshiba s displejem PixelPure. Tablety již nabízejí 2048×1536 v cenové hladině pod 10 tisíc Kč a nejvýše stojí Google Nexus 10 s 2560×1600.

Do světa Ultrabooků „teprve“ vstupuje 2560×1600 - Toshiba KiraBOOK s displejem PixelPure

Jedna věc je, že nás tato strategie (z komerčního a marketingového hlediska) nepřekvapuje, druhá věc je technologická, či spíše odborná stránka. Vzhledem k tomu, že mluvíme o tabletech a noteboocích, jejichž prvořadou vlastností je mobilita a tím i omezená úhlopříčka, musíme brát v potaz, že displeje těchto produktů nemají vyplnit celé zorné pole uživatele. Co to znamená: Není třeba, aby jejich rozlišení odpovídalo rozlišení lidského oka - stačí, aby odpovídalo rozlišení příslušné části zorného pole.

Rozlišení lidského oka je navíc poměrně vágní termín. Oko funguje na jiných principech (než LCD), jeho rozlišení od středu klesá, mění se s věkem (klesá) a je navíc velmi individuální. I když vezme v potaz konkrétního jedince, můžeme různými metodami měření dospět k velmi odlišným výsledkům. V současné době má při vývoji většiny produktů klíčové slovo marketing, a tak si vždy vybere taková čísla, která se nejlépe hodí k prezentaci daného produktu.

Novinkou CES 2013 byly 4K televizory. CES 2014 zřejmě představí totéž rozlišení v mobilním podání

Pokud sáhneme do starších studií, které ještě tímto nešvarem nebyly ovlivněné, můžeme mluvit o celkovém rozlišení 4000×4000 pro průměrného zdravého „dospěláka“ nebo až 10 000×10 000 pro malé děti a nejostřeji vidící jedince dospělé populace. Pro úplnost je třeba podotknout, že tyto hodnoty byly v oné studii vybrány jako rozlišení, při kterých daní uživatelé přestávají vidět jakékoli stopy aliasingu. Také je třeba dodat, že rozlišení, při kterém většina subjektů ještě dokázala vnímat aliasing, bylo vyšší, než rozlišení, při kterém tito lidé byli schopni ještě rozeznávat drobné detaily. Tolik k tajům lidského oka.

Odrazíme-li se od těchto výsledků, můžeme konstatovat, že pro drtivou většinu populace nebude mít na tabletech a noteboocích 4k rozlišení význam. Samozřejmě pokud půjde o upgrade z 1024×600, pak oko (včetně svého uživatele) radostně pookřeje, ale budeme-li srovnávat tablet běžných rozměrů s Full-HD a 4k rozlišením, pak z běžné vzdálenosti nemůže typický uživatel postřehnout rozdíl.

To samozřejmě nebrání výrobcům takové panely nabízet (není to nic jiného, než megapixelová válka v bledě modrém). Podle aktuálních zpráv chystá Sharp ještě letos pustit do světa 4k řešení pro notebooky a další výrobci z Tchajwanu pak chystají obdobu pro tablety. Zájem zatím projevil Panasonic.

Závěrem si dovolíme jednu řečnickou otázku: Přijdou dříve 4k displeje pro mobily, nebo 8k displeje pro tablety? :-)

• Hardwarové zpracování 4k videa od AMD dříve než akcelerované přehrávání?