První slajd je tím méně zajímavým a tak ani nevadí, že je na hranici čitelnosti (spíš by byl vhodnou ukázkou do článku o optických vadách objektivů pro ilustraci tzv. otvorové vady :-). Tato stránka znázorňuje sled grafických jader a z nich vycházejících APU pro profesionální segment. Informační hodnota je nízká - zvlášť když vezmeme v potaz, že ani umístění již vydaných GPU moc neodpovídá realitě - ve skutečnosti šly na trh tak o půl roku dřív, než je namalováno.

Pozice by seděly lépe snad kdyby mělo jít o konkrétní modely profesionálních karet postavených na těchto GPU, ale ani to nesedí zcela přesně. Přejděme radši rovnou k další stránce. Z té se dozvídáme, že z nástupce GPU Hawaii (čímž může být myšlena 28nm Fiji, ale i následná 14nm generace) a nástupce stávajících Opteronů (což je bezpochyby architektura Zen) vznikne APU určené čistě pro HPC sféru:

doplněno: čitelnější verze zde

AMD doposud žádné APU, které by nemělo ekvivalent pro desktopové nasazení, nevyrobila. Klasická desktopová APU dosahují plochy kolem 245 mm², což je patrně z hlediska výrobních nákladů a užitné hodnoty určitý zlatý střed pro PC segment. Lze ale předpokládat, že pro HPC sféru, v níž je užitná hodnota posuzována jinak, by se mohlo vyplatit výrazně větší čip s vyšším počtem procesorových jader i stream-procesorů. Výhodou takového produktu oproti řešení s odděleným CPU a GPU může být jednak vyšší výpočetní denzita a jednak podpora HSA, která eliminuje datové přesuny ze systémové do grafické paměti (a zpět) a zároveň nedochází k limitaci ze strany PCIe sběrnice jako v případě HSA-kompatibilních diskrétních GPU.