Posledním veřejně přístupným bodem byl server Anandtech, který se však odkazuje na neveřejně přístupné informace získané od UBM TechInsights. Kdo z nich začal mluvit o tříjádrovém GPU jako první, sice není jasné, takže jsme se rozhodli tento šplecht alespoň uvést na pravou míru.

Pokud se vrátíme do doby, kdy AMD uvedla první dvoujádrový procesor, vybaví se možná pamětníkům navazující diskuse na téma: „A kdy Nvidia nebo ATi uvedou první dvoujádrový GPU?“. Pokud máte hodně dobrou paměť, pak jistě víte, že odpovědí bylo cosi jako „Grafiky ATi a Nvidie jsou už dávno šestnáctijádrové.“ Pokud budeme termín jádro chápat tak, jak byl chápán u dvoujádrových procesorů, pak to skutečně byla pravda - jen si to mnozí uživatelé neuvědomovali. První grafické čipy se dvěma paralelně pracujícími bloky pocházejí z konce 90. let - byly jimi Nvidia RIVA TNT, ATi Rage 128,  Matrox G400, PowerVR Kyro, S3 Savage 2000, 3Dfx VSA100 a další. Už ty dokázaly pracovat paralelně na dvou pixelech zároveň a do roku 2005, kdy přišel na svět první dvoujádrový procesor, se „šířka“ čipu zosminásobila.

To, co ve skutečnosti vidíme na schématu, jen těžko mohou být tři GPU jádra - jde s největší pravděpodobností o využití modulární architektury řady PowerVR SGX, která umožňuje navyšovat výkon jednoduchým skládáním modulů. Toho ostatně využívá i AMD nebo Nvidia, jejichž architektury se už po léta skládají z funkčních bloků (byť trochu jiných), kterých výrobce osadí, kolik mu nadiktuje cílený cenový a výkonnostní segment.

Spodní strana čipu A6

Ze snímku UBM jsou kromě zmíněných tří GPU „jader“ (pravděpodobně 266MHz modulů PowerVR SGX 543MP3) patrné dvě 32bit LPDDR2 rozhraní. Celý čip Apple A6 pak měří 95 mm². Pro srovnání: AMD Brazos (dvoujádrový Bobcat + GPU) má zhruba 74 mm² a Intel Atom Pineview (včetně GPU od PowerVR) přibližně 87 mm². Samozřejmě na rozdíl od Apple A6 nejde o kompletní SoC, na druhou stranu má A6 náskok až 2 generace výrobního procesu a přesto není žádný střízlík.