Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Server postavený na Raspberry Pi bude pro nás v EU vhodnější. Trpělivost růže přináší a kdo si počká, ten se dočká aneb dvakrát ideologicky podpořený green deal lidovou moudrostí - to je propagandistická tutovka.
"Schäfer už naznačuje, že v Evropě ani nepostaví továrny na baterky, které plánoval, nemá to smysl. „Pro továrnu na baterie je klíčová cena elektřiny. Čína je na šesti, pěti i méně eurocentech za kilowatthodinu. Kanada je na sedmi centech,” říká Schäfer. „V Německu je to až třikrát víc. Je dnes levnější vyrábět v Kanadě a pak dovážet do Německa, dokonce i s veškerou logistikou a clem to vyjde lépe,” uvádí dále." Schäfer je šéf VW.
"Rozdíly v efektivitě vývoje a výroby elektromobilů VW a třeba čínského BYD jsou ve výsledku ohromné. Rozbor UBS uvádí, že BYD má na elektrickém modelu Seal 5% ziskovou marži ve srovnání s 1% ztrátou na Volkswagenu ID.3, stále klíčovém elektromobilu VW. To nezní tak dramaticky, dokud ale neřeknete zbytek příběhu - Seal se v Číně prodává za poloviční cenu oproti VW ID.3 v Německu. Takhle ohromná propast mezi fungování obou firem zeje, ani dvojnásobná cena neznamená ani špetku zisku. A VW za to vlastně nemůže, pokud nechce přestěhovat kompletní produkci právě do Číny."
https://www.autocar.co.uk/car-news/business-manufacturing/its-cheaper-im...
Takže díky bruselským debilům jsme zabili špičkové evropské spalováky, abychom excelovali s elektromobily....ech....bum prásk domeček postavený z debility a ignorantství EU spadl. Ale jo, důležité je řešit problémy Ruska-Číny-Íránu-Sýrie-Libye-Íráku-Mali, prostě všech co nemají naše tak inteligentní hodnoty, my jim určitě svojí příkladnou sebevraždou půjdeme jako vzor.
Vzpomínáte, jak zde po mě někteří chtěli ty důkazy o úpadku průmyslu v EU? I v době, co něco podobného dávno prohlašovali šéfové např. chemických továren? Prej ruská dezinformace co má zničit naše odhodlání podporovat skvělý banderovský režim na úkor nás všech i těch co se ještě nenarodili. Tyhle lidi musejí mít psychózu spojenou s rusofobií, sinofobií a zároveň oikofobií, protože jejich odtržení od reality je xkrát prokázané, nelogické a maloměšťácké (to sme to Putinovi nandali, když jsme si koupili dražší US plyn - LOL). A zase - jak rád bych se tenkrát mýlil a dnes uznal svůj špatný odhad...
Ty továrny tam v Číně nejsou jen kvůli ceně elektřiny, ale taky protože tam platí výrazně jiná ekologická pravidla. A myslím, že by vážně stálo za to se na takové provozy podívat, aby nám došlo, že o to až tolik nestojíme. Totéž platí pro výrobu čipů velice náročnou na množství vody.
Vtipné na tom je to, že EU šla opravdu příkladem a Čína vysloveně EU kopíruje. Právě na těch elektromobilech je to krásně vidět. EU začala tlačit elektromobily, Čína okamžitě začala na elektromobily tlačit také.
Bohužel výsledky jsou vidět právě jen v té kopírovací Číně. Enormní zlepšení životního prostředí v čínských velkých městech je jen jedním z nich. Také to Čína dokáže vyrobit mnohem levněji, vymyslela efektivní způsob dobíjení baterií - prostě se v autech mění a prázdné akumulátory se sváží do blízkosti elektráren tak, aby se nemusela budovat infrastruktura. Celé je to díky tomu mnohem levnější a udržitelné.
EU jen čumí. Došlo to až tak daleko, že Čína (žák) svůj mnohem lepší systém elektromobility nabízí EU (učiteli). Teprve teď začala EU řvát, že to není možné, že si to z Číny dovážet nenecháme a podobné politické kecy, které mají zakrýt vlastní neschopnost. :-/
Abych byl úplně přesný, původně to byl VolksWagen po dieselgate a pak se přidal zbytek Německa, kdy v tom jeli všichni, tedy i Ford, Mercedes, BMW a Opel. A samozřejmě celý koncern tedy Škoda, SEAT, AUDI a snad i Porsche. Co vím, tak to celé vzniklo jako pomsta, když se rodině majitelů Porsche nepovedlo převzít VW, tak zařídili škodu zevnitř, pak to prasklo, vedení koncernu vše přiznalo a Němci masivně otočili kormidlo k elektrice, aniž by nějak víc o všem přemýšleli. Přitom dieselgate se původně Evropy netýkala, to byla záležitost Texasu.
Dieselgate se Evropy týkala. To jsou strašný jedy, co ta "špičková" evropská auta vypouští:
1. https://twitter.com/diagon_swarm/status/1700059179028025420
2. https://twitter.com/diagon_swarm/status/1700458794835120432
3. ...
Podívej se nejdřív na to video. Texas měl v té době daleko přísnější normy než EU. Tam si toho všimli a teprve až USA vyšetřovaly VW, začala vyšetřovat taky EU. Bez Texasu by evropská komise nic netušila. A právě v Texasu (ten má v rámci USA vlastní normy i zkušebnu) se VW taky domluvila na vině a poplatku - aby to nebyla pokuta, potom se teprve začalo jedna zde.
To ty se spíš podívej, na to co odkazuju. V EU sice normy přísné jsou, ale donedávna to nikdo nekontroloval. Odpovídající přístroje jsou teď jen asi ve 2 zemích v Evropě. Ale až na ně najede zbytek EU, nám jde hlavně o ČR, tak to bude fičák. Diesely nepustí do měst a budou neprodejné.
Proto je dieselgate americká záležitost, protože tady by jim to dál procházelo. Až úspěch na americkém kontinentu je odhalil.
Asi se nechápem. Ta auta v Evropě škodila úplně stejně jako ta v USA. Proto tomu já říkám dieslgate i zde (= jedy z výfuku). Ty to asi bereš tak, že soudně a pokutově se to řešilo jen v USA, ale ne v Evropě. To na moje zdraví tady v Evropě nemá moc vliv.
Jde snad o to kde ten skandál odhalili a začali řešit. Bez toho by se tady nic nedělo. A VW by nezačala tlačit na elektromobilitu.
Však jsem to už vysvětlil. Ten skandál byl i tady a je mi jedno, kde ho odhalili (oni ho odhalili i tady, ale na veřejnost to nešlo kvůli německé vládě).
Jenže tu by na to sami nepřišli, ani by neměli kde to odhalit.
Oni tu ale to sami přišli. Bylo jim např divné, že AdBlue se spotřebovává výrazně pomaleji, než by mělo.
V USA to odhalili jinak. Motor má jiné emise v režimu nízké spotřeby a vyšší spotřebu v režimu nízkých emisí. Je to dané odlišným poměrem vzduchu a paliva. Podobné věci řešili i u přímovstřikových benzínových motorů už u Mitsubishi GDI.
V USA na to přišli tak, že mají mobilní měřící stanice - otestují tvé auto za jízdy normálně na silnici. Takže software neupraví chování pro běh v laboratoři.
Vlastně ne. Přišli na to dlouhodobým testem v labáku, kdy jim neseděla spotřeba. Až pak to vzali na silnici.
Těch testů je více a lidi tady to zjistili i laicky, jak jsem již řekl. Když jsem mluvil o měřicích přístrojích na emisích, tak to neznamená, že mimo ně nejsou laboratoře, které nemají moderní přístroje.
Oni ale prve neměli podezření, mysleli, že jde o chybu.
Ne, věděli, že to není chyba. To by musely všechny testované certifikované přístroje ukazovat stejnou chybu.
Potom ano, ale ne na začátku.
Myslíš jako když vznikl vesmír?
Pusť si to video, tam je to dobře popsané.
Já to video znám. Ale ty ty moje odkazy asi ne.
Měření emisí se snad nevylučuje s tím, že celá ta věc na VW praskla v USA.
Ale vědělo se o ní i tady.
Jo tak hlavne ze s filtrem pevnych castic mame cistejsi auta. Ono to auto bez filtru pevnejch castic jezdilo do 5l, pak kvuli normam pridali filtr pevnych castic a auta najednou zacala zrat o litr vic a jeste k tomu to obcas vypali ten filtr. To je tak kdyz se naridi norma ktera nejde splnit, pak se vymejslej ruzny vohnouty, urednik je spokojenej a jedinej kdo to odskace je zakazik ve forme drazsiho servisu. Zivotnimu prostredi je to celkem sumak
https://www.youtube.com/watch?v=Zdi_j8uRcCg vše k dieselgate. Ale je to na hodinu.
Průmysl v EU reálně nikdo nechce. Přechod na bezemisní provoz v reálu znamená, že se fabriky zavřou, protože to bez CO2 nejde nebo je to moc drahé.
Ale aspoň se tim vyřeší nedostatek zaměstnanců - nebudou totiž potřeba.
"Takže díky bruselským debilům jsme zabili špičkové evropské spalováky, abychom excelovali s elektromobily" ... Něco jako "Takže díky xy debilům jsme zabili špičkové tažní valachy, abychom excelovali se spalovacím automobilem." :-D
"A zase - jak rád bych se tenkrát mýlil a dnes uznal svůj špatný odhad."
Napsal psychiatrický pacient, co se v podstatě pokaždé "mýlí" (rozuměj pomateně blábolí nesmysly vzniklé překrucováním reality). :-D
Je to horší, nebyla to vůle Bruselu. Můžou za to přímo Němci tím, že měli pocit viny na dieselgate.
Největší pohroma v Evropě byla sjednocení německy mluvících zemí. Sjednocení Německa po roce 1989 byla velká chyba.
Sjednotil je už císař, pak to šlo s Evropu do zadele.
Vidím, že se tady sešlo (nebo sjelo?) víc trotllů.ヽ༼◉_◔ ༽ﾉ
A jak tedy vypadalo Německo v minulosti? Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce. Sjednocení Německa, kterým většina německy mluvícího obyvatelstva vstoupila do spolkové Německé říše, proběhlo v období zhruba 60 let. Je to strašně těžké najít.
Nemci neumi myslet. Prijde malir s knirkem, naridi vyhladit zidy a oni to udelaj. Na druhy strane zemekoule se rozbije jaderka a oni v afektu vsechny zavrou. Prijde Greta a oni znici prumysl.
To je úplně přesné. Létají od jednoho extrému k druhému, vždy to nakonec podělají a mají málso na hlavě, potřebu to napravit a podělají zase úplně jinak.
Nebo také může použít dva 32c Epycy Milan. Dva Epycy 7513 stojí dohromady 88kKč (base 2,6GHz/boost 3,65GHz), což je méně než 4950US$(113kKč) za 64c Sienu.
https://smicro.cz/amd-epyc-milan-7513-dp-up-32c-64t-2-6g-128m-200w-sp3-1...
Nakonec i samotný 64c Epyc Milan 7763 je dnes levnější než zmíněná 64c Siena.
https://www.smicro.cz/milan-7763-dp-up-64c-128t-2-45g-256m-280w-sp3-100-...
https://www.abacus.cz/amd-epyc3-milan-spa3-lga-7763-2-45ghz-64core-128th...
Ale zas deska s dvojicí patic bude dražší, takže to asi cesta není a hlavně to bude mít dražší provoz.
U 2x 32c musis pocitat i s TDP 2x 200W.
V jedné patici to je vždy lepší.
V serverovém prostředí kde se dá očekávat převaha datově/instrukčně nezávislých vláken to platit nemusí. 2S řešení (2x32c) má proti 64c Siena výhodu dvojnásobné L3 cache, souhrnně 16-channel RAM s dvěma nezávislými latencemi.
Ale pro použití na WS už to neplatí. A tu bych stavěl na řadě 9004.
Dnes bych s WS počkal na ThrPro Zen4-based, nějaký profit v taktech se snad dá proti 9004 očekávat. Stavba z 9004 měla možná smysl těsně po jejich vydání, když byla nová generace Threadripperů daleko.
Tam je otazka, ci ten 32c Epyc Milan je automaticky "2-way", teda vhodny do dvojsocketovych systemov. Svojho casu to zvykli AMD aj Intel predavat drahsie ako "1-way" procesory, ktore v dvojsocketovej doske nefachcajet.
Všechny Epycy jejiž modelové číslo nekončí na P jsou určeny pro 1S i 2S.
P jsou vždy jen pro jeden socket.
Příště se oznamovací větě postavené na záporu ve prospěch pochopení co nejširším čtenářstvem raději vyhnu. ;-)
Četl jsem to na mobilu. Už to vidím.
spíš je otázka, proč to autor nesrovnává s 7713p - to byl 64C singlesocket model
Viz diskuse k SMT (https://diit.cz/clanek/smt-zen-4-vice-zvysuje-vykon-nez-ht-raptor-lake-pri). Zde je jasne videt co Intel nabizi oproti AMD a ma toho hodne co nabidnout. Takovy benchmark spusteny z konzole linuxu bez bootu do UI, zajimalo by mne jake by byly vysledky. Jenze takove prostredi je v podstate ciste serverove.
Intel jadro raptor lake ma v jistych aplikaci 45% vyssi vykon oproti AMD! A to same plati naopak. Urcite bych bezhlave nekupoval hned AMD.
Je smula, ze CPU Intelu predevsim serverove jsou neskutecne predrazene. Takze pokud chci vice jak 24 jader, musim se poohlednout po AMD at chci nebo nechci.
Co se tyce AMD u Milana byla pametova propustnost pres 200GB/s, pritom DDR4 maji pri 8 kanalovem usporadani potencial 400GB/s. AMD Milan a starsi bych nekupoval, protoze to jsou stale technologicky nedotahnute navrhy.
Siena ma mit udajne 6 pametovych kanalu DDR5 coz je 600GB/s propustnost.
Naproti tomu Apple M2 Ultra ma pametovou propustnost pri 8 kanalech 800GB/s. Docela dost sem vleza jako takovy lowendovy home server nebo workstation pri 16 big cores a 8 little cores. Apple si to az moc dobre uvedomuje a zneuziva toho, opet cenove.
Tzn. milan nekupovat, to uz je lepsi si poridit rovnou apple m2 ultra za cca $4000.
Siena je zajimava az pri plne 6 kanalove konfiguraci. Do 16 jader se vylozene nevyplati, nebude to o moc lepsi nez desktopovy ryzen, predevsim bude mit podobnou pametovou propustnost a tak neprinese nic noveho, ikdyz benchmarky mohou vyznit jinak. Zajima zacina byt od 32 jader za $2000 pri pametove propustnosti 400GB/s, plne 64 jadrove cpu je na dnesni pomery stale predrazene - $5000 mi prijde moc. Tak $3700 by byla ponekud realnejsi cena.
Na Milana se vykaslete, rovnou objednejte Apple M2 Ultra a neprohloupite. S tou Sienou to neni o moc lepsi. AMD nechce dodavat 64 jadrovy cpu za prijatelnou cenu, prestoze by mohla.
M2 ultra umí virtualizaci? A co ECC paměti? Tam s desktop CPU taky moc nepochodíš, navíc mají 2 kanály a limit na celkových 128GB RAM.
M2Ultra ma 8 kanalu s propustnosti 800GB/s.
Ale omezenou kapacitu a u osmi kanálů neuděláš ECC, leda ořezem výsledné kapacity a propustnosti s tím, že to CPU ji ještě bude muset počítat, žádný akcelerátor v řadiči k tomu nemá. Kdyby tam ECC fyzicky byla, Apple by to v materiálech uvedla.
Hlavně je to 800GB/s pro vše (CPU/GPU/Neural Engine, obsluhu výstupů obrazu,...). V případě paralelních hybridních intenzivních úloh CPU/GPU nad separátními datasety se zcela protikladným charakterem paměťové zátěže se silná stránka (unified memory) stává slabostí.
Dokonce CPU má ještě méně. Stejně jako předobraz v podobě grafických stanicích SGI (jednu 90tkovou mám doma, 1 GB unified memory, např. pro 3D textury skenů z přístrojů v nemocnicích), i v Apple Silicon je plná přenosová rychlost jen pro GPU. CPU má znatelně méně.
EDIT: To Cejvik: AS má visrtualizaci (díky tomu můžu např. hrát Windows AAA hry ve virtualizovaném Windows v Parallels). Ale (zatím) nemá nested virtualizaci, tj. v tom virtualizovaném OS už nepustím další VM, např. docker).
Tam to ale nebylo integrované a mělo to vlastní sběrnice. Ta integrovaná forma se objevila až před koncem HW SGI a jen u low endových stanic.
Fungovalo to úplně stejně, Akorát nešlo dělat čipy s tolika tranzistory, tj. ta "jádra" byla jako samostatné čipy na desce a mezi nimi speciální široká sběrnice.
Tam ale vymysleli třeba řadič RAM v procesoru, dnešní topologie propojení desítek až stovek jader. Z mainframů je zase nápad na multithreading.
"Siena ma mit udajne 6 pametovych kanalu DDR5 coz je 600GB/s propustnost." dost blbost, když 12 kanálů DDR5 4,8 GHz dělá 460 GB/s. Tady někdo neumí počítat.
To je prave problem AMD a cele x86 platformy.
Epyc Milan 8 kanalu DDR4, propustnost 1 modulu DDR=50GB/s, max. 400GB/s, realne AMD 280GB/s
To same cela platforma EPYC
Pokud ma Apple 8 kanalu DDR5 s propustnosti 800GB/s, 1 modul DDR5=100GB/s, tak to znamena, ze implementace cipu od Apple vyuziva pametove rozhrani naplno.
Z toho mi vychazi, ze se pro workstation hodi mozna vice Apple M2 Ultra nez Epyc v jakekoli verzi.
Nemohu to vsak rici natvrdo, protoze Apple M2 Ultra nemam a nikdy jsem na nem nefungoval.
A jak jsi přišel na 50 GB/s na jednom kanálu? Nějak jsi zapomněl na takty těch pamětí.
Cca 56GB/s má být rychlost připojení jednoho InfinityFabric kanálu chipletu k centrálnímu IO die Epycu Genoa, s tím že např. u CPU se čtyřmi chiplety mohou být tyto připojeny k IO die vždy dvěma IF kanály (u CPU s 12ti chiplety je to po jednom). Takže čtyřchipletová Genoa možná v ideálním případě ani na 460GB/s nedosáhne.
Ale přes centrální chiplet může třeba grafika do RAM. Takže je ideální, aby RAM byla rychlejší. Navíc u DDR4 byly rychlosti 3,2 GHz pro jeden single rank modul na kanál. Pro dva moduly nebo jeden dual rank to padá na 2,993 GHz a pro dva dual rank 2,666. Adekvátně u DDR5 4,8 a pak 3,6. Tedy ta plná rychlost je pro malou kapacitu RAM. A s tím je taky třeba počítat.
Pokud nejsou money problem, tak Epyc Milan šel maximální rychlostí 3200MHz RAM při osazení 2TB/socket. To mi nepřijde jako malá kapacita RAM.
https://www.abacus.cz/256gb-3200mhz-ddr4-ecc-registered-8r-4-lp-31mm-sam...
Neplatí ta rank matematika pro unbuffered moduly? Ty 256GB jsou snad 8Rx4.
Já už vůbec v intencích DDR4 pamětí a platformy neuvažuji. Nicméně zde je odpověď:
Epyc only supports DDR4 ECC/Registered RAM. If you want to run with unbuffered ram, go with Threadripper.
Tak i pro DDR5 již existují 256GB moduly 4800MHz (také 8Rx4), jen jsou trošku dražší (jeden stojí prakticky jako ta 64c Siena).
https://www.compuram.biz/memory/generic-ram-modules/dimm/288pin-ddr5/ser...
Ale ty na desktopu AM5 nefungují. A navíc cenově proti F Epyc nedávají smysl.
Tento Váš příspěvek je snad první zmínkou AM5 platformy v tomto celém vlákně.
M2 Ultra sprasi i Threatripper 5975 navic na server ma jabko ponekud omezujici RAM a taky tam nefunguje zadnej serverovej OS. Asahi sice super prace, ale na serverove pouziti to asi nebude to prave orechove.
Navic rozsiritelnost Applu je takova dosti naprd.
Kapku mi prijde ze tu zamenujete ruzne segmenty
To je dost podstatné, protože ani serverová CPU nejsou všechna universální. Je dost rozdíl cloud a nějaká lehčí zátěž, kde moc není důležitá propustnost a kapacita RAM a úplně jíné požadavky jsou na HPC. Když to vezmu čístě jen u ARM tak Ampere Altra je typická ukázka cloudového zaměření: velký počet jader celke slabý jednovláknový výkon, ani RAM nemá odpovídající propustnost, nemluvě o vnitřní sběrnici, která při 100% vytížení všech jader prostě brzdí. Proti tomu Fujitsu A64FX - 48 jader s vylkým vektrorovým výkonem, 1 TB/s RAM, ale jen 32 GB HBM bez možnosti zvýšit kapacitu. Vysoký výkon ale s velkými nároky na optimalizaci SW. Ani jedno není dost universální.
Prave nikde nic poradneho neni, jen Apple M2 Ultra proto ma tak prestrelenou cenovku. AMD by nemal mit problem na 12 kanalech DDR5 vythanout 1,2TB/s - realne 480GB/s. Neumi vytahnout maximum z pouzivanych technologii.
Takze nekdy mene muze byt i vice. Sice Apple M2 Ultra je nejvykonejsi dektoptovy CPU v MT, nikoli vsak v ST, pokud je vsak implementace cipu plnotucna a nikde neojebana, muze to byt vhodna platforma jako workstation pro development.
V dobe, kdy Intel vypousti ojebane cpu meteor lake muze by Apple zlata utecha pro lidi, kteri hledaji stabilni a spolehlive zelezo.
Je to kvůli sběrnici. Ty paměti by musely být napevno připájené, aby mohly běžet na vyšším taktu. Je dost rozdíl LPDDR s jedním čipem na kanál a DDR, kde můžou být dva moduly a na každém i 4 čipy na kanál. Tam ty takty logicky jdou dolů. To není věc AMD, ale všech Intelu, IBM, Samsungu, Hynixu atd.
Blby je, ze na tom nerozjedou zadnej CAD.
A naopak Threadripper 5975 smaze M2 ultra v multithreatu.
Pokud budeme porovnavat desktop tak Ryzen 5950X smaze M2 Max
Navic sestava s Threadripperem nebo s Ryzenem vyjde levneji nez jabko, takze zadna utecha ze strany jabka se nekona. Cena zlata asi ano.
A o to právě jde. Ty celkové náklady, dostupnost SW a celková použitelnost je těžce na straně x86 a tedy dnes AMD. K čemu by byl i suprový RISC-V s vysokým IPC, dobrým mávrhem sběrnic atd, když by na tom dohromady nic neběželo nativně.
Hlavne jde o technologii z 11/2020 (Zen3), takže ani lepší výrobní proces a pár let vývoje Apple Siliconu navíc nestačí. Absence Mx Extreme (2xUltra) naznačuje, že efektivní vícejádrovost nebyla při návrhu prioritou.
No to vobec nemusi byt pravda. Apple ma tradiciu profi grafickych nastrojov z doby, ked boli pecka na smiech. Cize Autocad, Fusion, tipol by som aj Revit a dalsie veci budu bez problemov behat.
Apple měl jakési novum a speciality vyjímečné jen na svém systému díky Adobe a TrueType fontům, protože to tehdy na PC nebylo. Ale už dávno nic tak vyjímečné nemá.
TrueType fonty byly reakcí Apple (na Adobe Type fonty, přičemž na vývoji se snad podílel i Microsoft). TT fonty byly uvedeny v MacOS 7 v 5/1991 a podpora snad byla i pro Win3.1 ty byly uvedeny 4/1992. Pro oba systemy snad existoval Adobe Type Manager pro vyuziti fontu Adobe. Takze pro nejakou dlouhodobou vyhodu platformy Apple tam nebylo mnoho casu.
Mnoho ne, ale byl tam i další exkluzivní soft jen pro Mac. Novináři a grafici ty počítače kupovali z nějakého důvodu. Ten pak pominul, ale setrvačnost už jela dál.
To určitě, ale neotáčelo se to snad na vektorových fontech. Kupodivu i takový Pagemaker byl vcelku včasně adaptován na obou platformách.
https://en.wikipedia.org/wiki/Adobe_PageMaker
Osobně se domnívám, že historickou afinitu Apple k prepressu zapříčinilo rozlišení 72dpi Apple monitorů. Kdo chtěl větší rozlišení musel si pořídit úměrně větší monitor. Typografie snad uvažuje v intencích 1/72".
https://en.wikipedia.org/wiki/Point_(typography)
To je dost možné.
Možná, že další rozhodující faktor pro grafiku byl CMS (Color Management System) v OS, ten je součástí MacOS údajně od 1993, ve Windows snad až od 95tek (release 8/1995). Ona to bude ta příznačná koule co se postupně nabaluje.
Asi jako v dobách 16-bitů a ještě dlouho poté byly synonymem počítačů pro hudební produkci Atari ST. Modely Atari ST defaultně vybavené MIDI IN a OUT rozhraními umožnily rozjet segment hudebního SW, někteří fungující až dodnes.
https://en.wikipedia.org/wiki/Steinberg_Cubase
Až na to že ono používání novináři je ještě z dob ČB modelu.
V tom není rozpor, snažil jsem se jen vypíchnout must-have faktory na časové ose.
Nezbyva nez se podivat na pozadavky danych SW
Jaka jsi verze ChatGPT?
"Na Milana se vykaslete, rovnou objednejte Apple M2 Ultra a neprohloupite."
To ťa v noci navštívil Steve Jobs, alebo odkiaľ máš takúto sprostosť ?
Epyc Milan vzhledem k cenovce nema smysl kupovat. Jako workstation. Threadripper neni o moc lepsi.
Siena vypada lepe, opet vsak v AMD nevytahli z pametoveho rozhrani maximum. A navic 64jadro ma prestrelenou cenovku.
Skutecne uvazuji, ze vstoupim do neprobadanych vod a zkusim platformu Apple M2 Ultra a porovnam j s Intelem.
Speciálně kvůli zaslepenci to zopakuji: Je to kvůli sběrnici. Ty paměti by musely být napevno připájené, aby mohly běžet na vyšším taktu. Je dost rozdíl LPDDR s jedním čipem na kanál a DDR, kde můžou být dva moduly a na každém i 4 čipy na kanál. Tam ty takty logicky jdou dolů. To není věc AMD, ale všech Intelu, IBM, Samsungu, Hynixu atd.
Takže pamäťová priepustnosť je jediný rozhodujúci parameter... OK!
Ani zdaleka. Propojivací logika mká taky vliv. Tím jsem myslel ty sběrnice, to zdaleka není jen PCIe... Ta jádra uvnitř CPU jsou snad nějak propojena. A pochopitelně taky L3 cache. I když třeba u A64FX Fujitsu má jen dvě úrovně cache a taky to stačí. Dobře zkombinovali velikost a latence a ten výkon tam je. To je právě důvod, proč Aplle tak zdtrácí ten teoretický výkon u více jader. A čím víc jich je, tím je to složitější.
Pan asi skor narazal na to, ze na typickom workstatione bude problemov, ktore budu tvrdo memory-bound dost minimum.
Ja osobne cely trh HEDT vnimam tak, ze je dost na ostaru. Historicky to vzniklo ako snaha Intelu vyzmykat dukaty navyse z politiky "4 jadra musia stacit kazdemu". Dnes je 16jadro bezne dostupna vec, co nezozere aj travu pri ceste na take to bezne workstationovanie (hoc aj kompilacia jadra od svitu do mrku) to staci.
Ludi, ktori potrebuju ponapajat take veci, ze im fakt bezny Ryzen nebude citelne stacit v priepustnosti a zaroven z nejakeho dovodu nebudu chciet/moct ist do serveroveho zeleza bude asi dost malo.
Workstation je mnohem starší z dob RISC / UNIX stanic zcela nezávisle na Intelu. A je to dobře, protože do té doby byly jen terminály, mainframy a nebo superpočítače jako Cray. A nic mezi tím a nic pro výkonnou grafiku už vůbec. A na těchto stanicích ten ultradrahý výkon mainfamů začal zlevňovat.
HEDT kromě (každý rok a půl) dvou jader navíc přinesl i širší IO 28/40/56 PCIe linek. Úvodní Threadripper poskytl rovnou 64, ale posledních šest let s ním mne poučilo jak je to málo. Nehledě na značně nešťastné slotové osazení v době přefouklých chladičů GPU (CPU PCIe linky většinou jen ve čtyřech slotech). Platformy Epyc/ThrPro tuto bariéru překonávají, pro IO / MEM hungry aplikace asi není jiné volby.
Kromě WS Thread Ripper, ten má 8 kanálů RAM a 128 PCIe linek.
Ten jsem myslel tím "ThrPro" v mém příspěvku.
„Apple M2 Ultra ma pametovou propustnost pri 8 kanalech 800GB/s“
Když už se tu srovnávají hrušky a jablka, tak AMD Genoa-X má 1,25 GB L3 cache s propustností 30 TB/s, tedy skoro 40× vyšší.
Já nějak vůbec nechápu tuhle část diskuze. Na aplikačním (ne výpočetním) serveru mi nejdřív dojde velikost RAM, pak daleko zatím rychlost CPU a rychlost RAM bude na konci s kapacitou disků.
EDIT: Jako fanoušek technologií a Apple dodám, že z tohoto důvodu Apple nepatří na servery. On ale ani žádné servery nedělá a neplánuje, takže v tom nevidím problém.
O tom žádná, debata je zda Apple Silicon s ohledem na jeho omezení má i dnes co říci v segmentu vysoce výkonných pracovních stanic. Kromě ceny.
Která stanice je výrazně levnější než odpovídající Apple?
Všechny pracovní stanice, k jejichž výkonu (díky v nich použitým CPU+GPUs) se ani ten nejvybavenější Apple MacPro nepřiblíží. Cokoli co není schopno splnit požadavky na výkon, je drahé bez ohledu na cenu.
Takže nic.
Naopak, prakticky cokoli vybavené jednou či více RTX A5000 a silnějšími, CPU s 32 core a více s RAM 256GB a více.
Ptal jsem se na výrazně levnější.
Třeba top ryzeny nejsou nijak drahé a výkonově to je o dost lepší, pokud vím.
Porovnáváme hotové počítače - Apple nenabízí díly.
A co je toto?
https://www.apple.com/shop/mac/accessories/mac-components
Jéé, stojánek na monitor, kolečka pod case, web kamera, ... dGPU a RAMky do letitého Mac Pro s Intelem ignoruju - teď už je Apple Silicon, a ten funguje jinak.
Pro Apple Silicon MacPro máte podle Compatibility určeno například toto.
https://www.apple.com/shop/product/HMUF2ZM/A/promise-pegasus-j2i-8tb-int...
Držák na interní disk.
To je ta vlaštovka ukazující jak Apple leží na srdci zachování investic zákazníka. Investice do GPU karet, akcelerátorů, které nelze v následné generaci WS využít a přitom ani nejsou aktuální nabídkou výkonově překonány.
Pro mě jako applistu je tohle pod rozlišovací schopnost. Změna platformy vždycky znamenala vše odpředtím vyhodit z okna.
Pokud by k tomu byl technický důvod kompenzovaný kvantitativním výkonostním skokem pak s tím problém nemám, ale zde obě platformy disponují standardními PCIe sloty a dosavadní ovladače GK byly patrně napsány ve stejném programovacím jazyce jako operační systém, jež je i v poslední verzi pro obě platformy.
Tak zrovna ovladače někdy závisí i na architektuře CPU.
Záleží jak moc a zda jdou přepsat.
Pro Apple byla změna architektury vždycky příležitost začít s čistým stolem.
Pokud by neměli řešení jako Rosseta (PowerPC=>x86_64] a Rosseta 2 (x86_64=>Apple Silicon) dalo by se tvrzení o čistém stolu i věřit. Ale takoví blázni přecijen nejsou.
Pro Apple je čistý stůl hardware. Na úrovni software emulace pro přechodné období. Ale jen dočasně, např. to vypadá, že podpora OpenGL v GPU skončí - Apple odesílá hodně úprav do ANGLE, aby komunitní emulace OpenGL-->Metal uměla všechny corner cases a Apple tak mohl vyhodit nedokumentované režimy Metalu pro jeho implementaci OpenGL na Apple Silicon (je to applí wrapper OpenGL-->Metal, ale nechce se jim ho udržovat, protože vyžaduje hardwarovou podporu v GPU a jde o hodně starou verzi OpenGL - pro aktuální verzi by museli hodně investovat).
V Rosseta 2 se snad emuluje x86_64 včetně grafického subsystému. Takže schopnosti architektury Apple Silicon zde patrně nejsou překážkou.
Jo, když hraju WIndows AAA hry, tak emuluju CPU (x64-->ARM64), GPU (DirectX-->Metal) a OS (Windows-->macOS) a zvládá to. I díky hardwarové akceleraci emulace (strong memory model v CPU umožňuje nezpomalovat kód vkládáním memory barriers, speciální režimy OpenGL nad rámec Metal/Vulkan dostupné jen pro emulaci OpenGL, i když je to wrapperem na Metal + "nedokumentované režimy", ...).
Versus nativní ovladače pro původní HW, to nezní až tak komplikovaně. Ale kde holt není vůle.
Nativní ovladače pro karty třetích stran? Toho se právě chtěl zbavit přechodem na vlastní SoC.
Vždyť ovladače mohou psát i výrobci daného HW. Například zde je zmíněno použití capture/playback Blackmagic Design DeckLink 8K Pro PCIe card v Mac Pro s M2 Ultra.
https://www.apple.com/gr/newsroom/2023/06/apple-unveils-new-mac-studio-a...
Tyhle karty asi využívají předpřipraveného API pro ovladače vybraných typů rozšiřujících karet (na obecné ty sloty nejsou). Stejně jako udělal API pro virtuálky, ať mu neserou moduly do kernelu (musel by pozdější úpravy kernelu porovnat se zachováním modulů třetích stran - tohle Linux řešit nemusí, ať si prostě výrobci ne-opensource HW trhnou).
Poradí mi někdo cestu, potřebuju pracovní stanici s co největším jednojádrovým výkonem ale s více jak 128GB ram. Zpracování pointcloud a Aveva E3D. Mě se tyhle 2 požadavky nedaří skloubit dohromady aby to nestálo jak rodiné auto. Dík.
Jedinou možností je ZEN 4 Epyc řady F. Nejvýhodnější je 24 jader. 16 c varianta je dražší. Tam je základ i turbo přes 4 GHz. Jiná možnost by byl W Xeon Intelu, ale to bude asi dražší.
9274F je za 80 tisíc. To je celá stanice se 128GB RAM. To je přesně ten obrovský skok.
Mezitím není nic. Leda počkat na větší kapacitu RAM do běžných AM5 desek. Místo 16 gbit už jsou 24 a budou 32 gbit čipy.
Jeden z místních čtenářů zde snad 192GB v (AM5? )provozuje. Kity 4x 48GB jsou snad již i ČR dostupné, například.
https://www.tsbohemia.cz/corsair-vengeance-rgb-192gb-4x48gb-ddr5-5200mhz...
Za cenu nižšího taktu u dvou modulů na kanál, což je u dvoukanálu cítit. Druhá věc, která je ale pro pracovní stanici typická, je sběrnice. Na AM5 nic jako skutečnou stanici nepostavíte. Počet PCIe linek na to prostě nestačí. Minimálně slušnou síťovku a RAID řadič + samostatná grafika a je konec.
Já jen chtěl naznačit, že asi není na >128GB v AM5 třeba čekat. Můj názor na AM5/Z790 jako "WS" tu již zazněl vícekrát.
To jsou zase nesmyslné překážky. 2SSD bez RAID mi stačí. Grafika jedna a to je vše.
Kdo by dnes stavěl RAID když SSD dává 7GB/s a důležitá data stejně patří na fileserver.
Uvědomujete si, že v pracovní stanici mohou být další karty, které se bez PCIe slotu neobejdou?
https://www.blackmagicdesign.com/products/decklink
Vlákno začíná specifikací mojí potřeby. Ano, někdo může chtít "TV tuner" nebo jak to obecně nazvat, já ne. Proto mě nezajímá kolik PCIe slotů stanice má. Zrovna tak mě nezajímá kolik slotů je v MAC Pro.
A pro takové lidi nabízí Apple i levnější počítače bez PCIe slotů ;-)
Je si třeba uvědomit, že "pracovní stanice" je třída počítačů jež poskytují maximálně zdrojů ve všech možných ohledech, což je dáno komplexními úlohami často s prvkem interaktivity jež na nich typicky běží (velká kapacita RAM s vícekanálovou ECC, široké IO, multi-thread výkon, ST-výkon dle možností nikoli nejvyšší, možnost osazení multi-GPU, atd).
Váš požadavek na velkou RAM vysoký ST se s tímto segmentem zpola míjí (nejvyšší ST lze očekávat u nejmodernějších desktop CPU). I když se podaří nakrásně osadit 192GB RAM do desktopového počítače bude to za cenu redukce rychlosti pamětí (pro 2x 2R snad je u AM5 podporována pouze DDR5-3600MHz).
https://www.amd.com/en/products/cpu/amd-ryzen-9-7950x
Dík, zajímavá volba.
U těch F je problém, že mají malý počet jader na chiplet. Ten zmíněný 9274F má pravděpodobně pouze 3 jádra na chiplet (aspoň tak to vychází z celkové velikosti L3 cache 256MB tj. asi 8 chipletů po 32MB). To je určitě prospěšné pro serverové úlohy s vysokým počtem vláken pracujících na více méně separátních datasetech. U WS workflow může být větší podíl úloh, kde by se naopak profitovalo z většího počtu jader/chiplet (nad sdílenou L3).
Můj favorit byl 24c Epyc 9254 s 4,15GHz boost a 2,9GH base, ale myslím že pro vysoký ST výkon bude nutné vyčkat na Zen4 based Threadrippery(Pro). Poměr cena/výkon nebude stát za nic v obou případech.
F proti běžnému Epyc drží podstatně výše takty v zátěži. Taky se podle mne takto lépe chladí.
Při vytížení omezeného počtu jader (typická real-time WS zátěž) mezi nimi nebude až takový rozdílu (TDP obálka asi významněji promluví až do all-core loadu).
Ale třeba v tom CADu máš i dost ST práce.
To ano, ale zhlediska ST zátěže mezi 9274F(4,3GHz ST-turbo) a 9254(4,15GHz ST-turbo) bude asi zanedbatelný výkonový rozdíl při necelých 4% rozdílu taktu.
Ok, to je naprosto v poho. Nezkoumal jsem konkrétní hodnoty u porovnávaných procesorů. Věděl jsem ale, že obecně EPYCy mají o dost menší turbo než Threadrippery (souvisí i s určením těch řad).
To platilo vždy, ale ZEN 4 šly obecně dost s takty nahoru a u EPYC se to projevilo nejvíc.
Myslím, že opak je pravdou. Zen4 v Epycích nešly s takty tak nahoru, když to porovnáme s nárustem mezi Ryzeny 5000 a 7000. V ST měl Ryzen 5000 max na 5GHz, Ryzen 5,85GHz (17%). Nevím o takovém ST nárustu mezi Epycy. V MT se to asi bude určovat obtížněji, ale nárust v nejrychlejších all-core bostech Epyců to činí pár set MHz (nárust v Ryzenech 7000 all-core boost je snad výrazně vyšší). Ale mohu se plést.
Těžko srovnávat 24 nebo 32 jader v EPYC a už vůbec 64 nebo 96 proti maximálně 16 u Ryzenu.
AMD Ryzen™ 9 7900X 12 4,7 170
AMD Ryzen™ 9 5900X 12 3,7 105
AMD Ryzen™ 9 7950X 16 4,5 170
AMD Ryzen™ 9 5950X 16 3,4 105
AMD EPYC™ 72F3 8 3,7 180
AMD EPYC™ 9174F 16 4,1 320
AMD EPYC™ 73F3 16 3,5 240
AMD EPYC™ 9274F 24 4,05 320
AMD EPYC™ 74F3 24 3,2 240
AMD EPYC™ 9374F 32 3,85 320
AMD EPYC™ 75F3 32 2,95 280
AMD EPYC™ 9474F 48 3,6 360
U 24 a 32 jader F verze - jiné nesrovnávám, tyto jsou nejvýše taktované, tam jsou slušné rozdíly. Jsou to jen základní takty, turbo mne nezajímá.
Z tabulky vidím největší procentní nárust u Ryzenu 7900X nárust 32%, u Epycu 9374F 30%+.
S formulací "u EPYC se to projevilo nejvíc" bych byl proto opatrný.
Když budeme honit procenta taktu tak ano. Když přepočtu TDP na jedno jádro, je to už zajímavější.
To je asi BINární zásluhou a konzervativními takty. Osobně jsem čekal, že těm =<32 core popustí u Genoa trochu více uzdu, ale přeci si nebudou kanibalizovat F-modely. To radši návdavkem zruší malojádrové P modely. To je tak, když "žák překoná mistra".
Osobně si říkám, že Robert Hallock odešel z AMD jelikož se nemohl dívat na to co s páchají s Threadripperem. Důvod odchodu byl patrně zcela jiný, ale jeden se přeci může utěšovat.
Podle mne jsou F procesory namířené na use case, kde je třeba docílit maximálního výkonu core.GHz na co nejmenším počtu core. Pokud si vezmete např. Oracle RDBMS v Enterprise edici a k tomu jen partitioning+RAC dostáváte se i při koeficientu 0,5 pro Epycy k ceně licence cca 40000US$/core + další 22% ceny licence za roční maintenance. V takovém případě (licence/CPU milión US$, podpora statisíce US$ ročně) není uspoření 1kUS$ zvolením non-F Epycu dobrý business case.
https://www.oracle.com/assets/technology-price-list-070617.pdf
https://www.oracle.com/assets/processor-core-factor-table-070634.pdf
https://redresscompliance.com/oracle-technology-price-list-how-to-calcul...
Proto se taky Oracle nechává jen na staré projekty a na nové se hledá něco jiného. Často staščí PostgreSQL, který se snaží být 1:1 drop-in replacement.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.