Sotva se Bitcoin a ostatní kryptoměny dostaly do povědomí, začali politici hledat způsoby, jak by tento měnový koncept (který dokázal vzniknout, existovat a rozšířit se i bez jejich vůle, zájmu a potřeby) dokázali zregulovat. Evropská unie už se nějakou dobu pokouší zasáhnout, problémem dosud bylo, z jakého konce situaci uchopit, aby bylo možné zásah do autonomní a na politicích nezávislé měny zdůvodnit.

Situaci nebývale prospěly, dá-li se to tak říct, teroristické útoky v Paříži, po nichž se z různých zdrojů začaly šířit informace o souvislosti s kryptoměnami. Útočníci prý měli být financováni právě prostřednictvím anonymních plateb Bitcoinem. Tento podnět, ačkoli nebyl oficiálního rázu, odstartoval snahy Junckerovy komise o prosazení širších zásahů Evropské komise do pravidel finančních toků na evropském území.

Snaha prosadit zákaz anonymních plateb Bitcoinem setrvává i poté, co oficiální vyšetřování prokázalo, že neexistuje jediný důkaz, na jehož základě by bylo možné říct, že útoky v Paříži byly financovány prostřednictvím kryptoměny Bitcoin. Je sice faktem, že některé teroristické skupiny disponují majetkem ve virtuální měně; není ale známo, že by jej využili (či využívali) k účelům, pro které chce Evropská unie anonymní platby zatrhnout.

„Boj s rizikem virtuálních měn spjatým s financováním terorizmu: Pro přecházení zneužití virtuálních měn k praní špinavých peněz a financování terorismu komise navrhuje, aby poskytovatelé směnných platforem a peněženek spadali pod působnost směrnic proti praní špinavých peněz (Anti-Money Laundering Directive). Tyto subjekty by byly povinny dodržovat kontrolu nad klientem při směně za skutečnou měnu, čímž by došlo k ukončení anonymity spojené se směnou virtuálních měn.“

Evropská komise tento návrh přijala minulý týden, 5. července 2016. V praxi to znamená, že pokud návrh projde Evropských parlamentem, stane se oficiálním nařízením platným pro všechny členské státy Evropské unie.