A projekty jako mozjpeg od Mozilly, nebo tento nový Guetzli od Googlu jeho životnost nadále posouvají.

Guetzli se nijak zásadně neliší od ostatních encoderů, které vylepšují to, co bychom mohli nazvat „běžné generické JPEG encodery“. Opět zde přichází sada optimalizací zohledňující lidský psychovisuální model, tedy to jak lidské oko/mozek vnímá tu či onu dílčí vlastnost. A Google tvrdí, že Guetzli je v tomto vůbec nejlepší.

Vlevo zdroj, uprostřed standardní libjpeg, vpravo Guetzli

Znamená to v zásadě to, že agresivněji / efektivněji (nehodící se škrtněte) optimalizuje kvantizační tabulky a koeficienty diskrétní kosínové transformace (DCT) pro jednotlivé JPEG bloky. Obvykle dosahovaná míra zmenšení souborů je mezi 29 až 45 %, resp. v průměru 35 %. Při dané pozorovací vzdálenost by uživatel neměl vidět rozdíl.

Tak jako tak pochopitelně platí, že nový algoritmus, jelikož zasahuje do složení snímku, spoléhá na to, že na fotografii se díváte z určité vzdálenosti při určitém zvětšení. Na mě osobně obě ukázky na Googlím blogu působí dojmem, že Guetzli je visuálně horší. Ale to platív přímém porovnání a s tím, že pochopitelně hledám, jestli Guetzli nevypadá náhodou hůř. V reálu (či dvojitě slepém testu) bych možná ono zhoršení nepoznal. Protože i pokud je Guetzli prokazatelně visuálně horší, pořád může být dostatečně dobrý. Na druhou stranu je ale Guetzli v současné verzi extrémně, opravdu extrémně výpočetně i paměťové náročný.

Za sebe ale říkám, že pokud se jednoho dne dočkáme formát kombinujícího například vlastnosti FLIF a kompresní know-how AV1 a všeobecně přijatého celým světem, budu nejšťastnější ježek pod sluncem.