![](/sites/default/files/tmp/carousel-63/images/bigstock-comfortable-soft-bed-in-room-68499358_0.jpg%3Fitok=cmZ831EX&c=ecfb3e300d955937b519f72f173c6c47 "Satén versus "satén" aneb jak nenaletět při nákupu povlečení šmejdům")
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Doufám že se dožiju toho až na svět přijdou první komerční produkty postavené na těchto polovodičích.
Osobně si tipuju tak rok 2020 - 2025.
Na tomhle by Doom mohl docela šlapat.. ;-D
Na jednom tranzistoru Doom nepůjde i kdyby se jim podařilo 100THz. Až to bude v řádech tisíců transistorů v jednom funkčním celku, tak se uvidí.
Stále jdou špatným směrem. Měli by se inspirovat u přírody... mozkem.
- Jedno 100GHz jádro je sice hezké, ale když vytuhne, jen to bude dělat 100GHz rychlostí velké NIC.
- Jen posuďke kolikrát je člověk rychlejší než počítač. (Mě se opakovaně a pravidelně stává, že na počítač čekám. Mozek dokáže předvídat a plánovat. (To mi umožní mít myš nad tlačitkem, které se teprve objeví po spuštění programu)
- Taky bude mozek vždycky rychlejší, protože ví co chce udělat. To počítač neví, člověk mu to musí říct a to trvá dloooho.
- Vemte taky na vědomí, že mozek pracuje frekvencí zhruba 40Hz(40 hertzů), při soustředěné činnosti.
A za kolik sekund spočítáš milion čísel za desetinnou čárkou u čísla pí? No a o komplexních výpočtech ani nemluvě. Všechno má svý a to, že jsou čipy/PC jen rychlý blbci se nezmění.
"Mozek dokáže předvídat a plánovat. (To mi umožní mít myš nad tlačitkem, které se teprve objeví po spuštění programu)"
Jako že celé PC bude navrženo tak, že například všechny filmy budou nějak skrytě převedené do všech existujích formátů, když by to náhodou uživatel chtěl? Nebo se budou neustále doforoty počítat a předvídat veškeré možné budoucí úpravy dokumentu ve wordu? Přijde mi to jako blbost.
No, uz som upgradoval niekolkokrat komp, uz mam aj viacjadier, ale vzdy ked Windows updatuje, alebo nejaky iny proces si zmysli, ze ma problem, tak jedno jadro ide do mrtva na 100% ... no .. je to problem aj OS, aj softu, ale .. :)
Hlavni rozdil je ze mozek se adaptuje. Aplikace na pocitaci se chova pokazde stejne, oproti tomu ty jsi zmenil svoje chovani a prizpusobil ho predchozim behum te aplikace.
Hacek je v tom ze u vetsiny aplikaci nikdo o adaptaci nestoji.
(PS: S poctem jader to nema vubec nic spolecneho.)
ja za nejvetsi problem povazuju prozatim neschopnost obejit se bez vzacnych prvku pri vyrobe tranzistoru. dnes to je germanium a jiste rada dalsich, tady se uvadi platina, jejiz zasoby jsou pravdepodobne vetsi v zemske kure, ale porad je to umele nevyrobitelny prvek, tim padem je ho konecne mnozstvi. dokonala recyklace taky neexistuje, a i kdyby, tak poptavka po zarizenich vyuzivajicich tyto prvky stejne nasobne prevysi/nebo uz prevysuje/ zasoby. prumyslove vyuziti vesmirnych zdroju je ne desitky, ale spise stovky let vzdalene. nicmene kazdy dalsi dilci posun je vitany, a jak vime, civilizace se vyviji ve spiralach rustu a poklesu, nezbyva nez verit. ani jeden z nas se ale podle me revolucnich zmen v polovodicich nedockame.
revoluční byl přelom 19. a 20. století, tohle se asi chytat nebude (pokud třeba nezkrotíme jadernou fúzi, to by bylo moc sexy :-). nicméně obecně bych to neviděl tak skepticky.
Komerční jaderné fúze se ani jeden z nás nedožije. Podle současného realistického plánu by mohla být první komerční fúzní elektrárna v provozu mezi léty 2080-2100. A to pokud se něco hodně nepo... a ono se vždycky něco po....
Tempo vývoje se nedá nijak přesně definovat, protože občas dojde ke skokům, které vše změní a ty skoky nejde předvídat. Dochází i k problémům, které nikdo nečekal. Netuším co bude v roce 2030 natožpak v 2080. Každá dlouhodobější předpověď(víc jak 10 let) je k smíchu, což už se mnohokrát ukázalo.
Zapominas na pokroky v oblasti mediciny.
Ty vrahoune co nám to přeješ? Pokud všichni nejsme důchodci nad hrobem, tak se těch změn naopak většina dočká - 11nm je plánovaná na cca 2015 a pak...
K těm vzácným prvkům. I dnes se do cpu dávají nějaký ty vzácný prvky jako např. hafnium, takže jen záleží kolik té platiny by potřebovali. Automobilový katalyzátory ji pár gramů mají a recyklace je bez problémů, takže bych se její recyklace z malých a tvarově primitivních čipů nebál.
nezrecukluje se zcela. v prachu na silnicich je platiny mraky, ale nikde nevidim zametace-vysavace, co by to sbiraly. me povzdechnuti obecne smeruje k tomu, ze takrka vzdy se v highendovych technologiich vyuziva jedinecnych vlastnosti prvku/sloucenin, jejichz zasoby jsou dost omezene. nedba se na efektivitu, protoze kratkodobe to proste neni treba. z uranovych tyci vyuzijeme sotva 4% energie, co mohou poskytnout, kuprikladu. nevidim nikde tlak na trvale udrzitelny rozvoj.
Z těch katalyzátorů se to recykluje relativně dobře právě proto že je tam té platiny "velký kus".
Problém nanotechnologií je v tom že se velmi maličké kousky toho vzácného prvku míchají s ostatními prvky tak dokonale, že je to pak zpětně téměř neseparovatelné.
Ubezpecuju te ze umele vyrobene prvky jsou pekne drahe. Je mnohem levnejsi prvek tezit (kdyz je kde) nez ho vyrabet v cyklotronu ...
"vyuziti vesmirnych zdroju je ne desitky, ale spise stovky let vzdalene"
Nejhorsi je cena letu do vesmiru. Pri dnesnich cenach kdyby byly na nasem mesici volne na povrchu valouny zlata, tak se je nevyplati dovazet na zem protoze dostat z vesmiru na zem 1kg stoji zhruba to co 3.5kg zlata.
Chce to ten Clarkeův kosmický výtah.. :-)
jenze mame zatim kratky nanovlakna
Nebo rovnou Cronenberguv teleport :-) (teda znam to z filmu, netusim jestli predlohou nebyla kniha od nekoho jinyho).
tehda to bylo jeste po dratech, a jak je natahnout az treba na mars nebo aspon na mesic, zaostala to technologie :-)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.