HDR je ve hrách zabydlené už pěkných pár let. Více se o něm začalo mluvit někdy před 12 lety, ale reálně se v různých podobách používalo již výrazně dříve. Dosavadní způsoby implementace ale měly mnohé nedostatky - ať už je řeč o HDR nebo různých post-efektech, jejichž cílem bylo pouze vytvoření iluze odlišného dynamického rozsahu. Záměrně nepoužívám slovo vyššího, protože v mnoha případech přinášelo HDR jen tvorbu přepalů, což je paradoxně známkou nižšího dynamického rozsahu). Vybledlé nebo naopak extrémně přesaturované barvy, rozmazaný obraz a další neduhy známé z některých her asi není třeba příliš rozebírat.

Nový přístup HDR pro hry si do jisté míry přenáší zásady z HDR ve videu. Nepracuje s relativními, ale s absolutními hodnotami, bere v potaz zobrazovací možnosti displeje a ořez dynamického rozsahu provádí právě podle možností displeje a až v závěru celého procesu zpracování. Majitelé zobrazovadel za desítky tisíc tak nebudou mít v obraze přepaly po celé ploše jako na fotografii z nejlevnějšího kompaktu.

AMD ve své prezentaci k příležitosti GDC upozornila, že i přes mnohé zlepšení není z principu možné zajistit konstantní výsledky pro všechny uživatele a to i když do systému vstupují informace o potenciálu zobrazovacího zařízení. Roli totiž hraje ještě jedna (z hlediska možností konkrétního displeje) konstanta a jedna proměnná. Jde o odrazivost displeje (~kvalitu antireflexní úpravy) a jas místnosti. Čím více světla povrch displeje odráží, tím výrazněji se snižuje dynamický rozsah. To je samozřejmě dáno zmíněnou odrazivostí i množstvím světla v okolí:

Počítá se proto s možností uživatelského nastavení pro kompenzaci rozdílů v okolním jasu. Sekundární výhodou nového konceptu HDR zobrazování, respektive důsledkem redukce rozsahu přepalů oproti stávajícím metodám, je snížení spotřeby některých typů zobrazovadel - přesněji řečeno všech, jejichž spotřeba je závislá na počtu naplno rozsvícených pixelů (např. OLED, LCD s lokálním stmíváním, CRT).

Microsoft předpokládá, že šíření HDR bude rychlejší než šíření 4k (jako takového), protože rozdíl je snáze viditelný. Zatímco 4k činí rozdíl především na kontrastních hranách, HDR přináší celkově odlišný obraz. Subjektivní rozdíl není ovlivněný zrakovou ostrostí konkrétního zákazníka. Patrně klíčovým rokem pro nástup HDR bude 2017. Přestože jsou již nyní na trhu televizory schopné zobrazení vyššího dynamického rozsahu, na přelomu roku 2016/2017 přijde řada nových zařízení (především pro přehrávání videa) schopných pracovat s HDR a dále se předpokládá, že v roce 2017 přijdou na trh zobrazovací zařízení, která dále zhruba zdvojnásobí dynamický rozsah. Čím vyšší dynamický rozsah zobrazovací zařízení nabízí, tím méně je třeba ořezávat při zpracování obrazu a tím méně přepalů ve výsledném obrazu je. Stávající plány Microsoftu počítají s podporou herních vývojářů přichystanou během letošního roku tak, aby v roce příštím mohly vyjít první hry s podporou nového HDR. Pomalu se také začíná hovořit o podpoře HDR v rámci virtuální reality.