Hledáte vhodný zdroj pro vaši základní desku?
V dnešním malém článečku se podíváme na několik věcí, které by vás možná mohly zajímat. Sami jsme se odhodlali k jeho napsání po problémech, které jsme měli s rozběháním základní desky Intel D975XBX. Mnozí si jistě stavíte počítače sami (někteří možná kupujete hotové sestavy) a tak by se vám toto povídání mohlo hodit jako takové popíchnutí při výběru základní desky a zdroje. Toto dilema začalo v dobách, kdy formát AT byl postupně vytlačován ATX. Ačkoli ATX používáme dodnes, rozhodně se nedá říci, že by s ním problémy nebyly. Na několik otázek ohledně kabeláže u počítačových zdrojů se vám dnes pokusí odpovědět tento článeček.
Tento článek vznikl ze zajímavého důvodu. V chystané recenzi jsme totiž měli problémy se sehnáním adekvátního zdroje pro základní desku Intel D975XBX. Ani jeden zdroj ze dvou, které tu na testování máme, nebyl s to uspokojit nároky na napájení. Nejde nyní ani tak o energetické požadavky, ale o specifické zapojení napájecího konektoru pro obvody, které připravují živnou půdu pro procesor. Nakonec se nám podařilo u firmy Abacus sehnat na zápůjčku zdroj Spire Rocketeer IV SP-ATX-600W, který má snad všechny konektory, jaké můžeme v dnešní době potřebovat.
Právě on byl nezbytným prvkem při testování procesoru Intel Pentium Extreme Edition 955 s deskou Intel D975XBX, které dnešní nejčastěji dostupné zdroje se čtyřpinovým napájecím konektorem ATX12V nestačí. Článek byl tedy sepsán proto, abyste se vy, čtenáři, dozvěděli, co vás může při výběru zdroje potkat za konektory a s čím je tedy třeba počítat. Jsme si vědomi, že spousta z vás vše, co je zde napsáno, dávno ví. Vsadil bych však boty, že někteří alespoň jeden z konektorů, které si dnes ukážeme, ještě nikdy neviděli.
AT
Nejprve se ale podíváme zpět do historie na standard AT, kterým to vlastně začalo (rovnou se přiznám, že střeva někdejších XTček jsem nestudoval, nemám ani tušení, jaké měly tyto počítače napájení). Konektor na základní desce měl dvanáct pinů a zpravidla se do něj zapojovala dvojice plochých konektorů po šesti pinech.
|
Update 10:07 Omlouvám se za chybu, Power Good vodič jsem si spletl s +3,3V. Power Good zde dosahuje +5V jakmile jsou všechny napěťové větve po zapnutí stabilizovány.
Na některých deskách a s některými zdroji nebyl problém oba konektory zaměnit. Výsledek byl v lepším případě takový, že se počítač „jen“ nerozběhl. Proto si stavitelé počítačů vytvářeli různé pomůcky, jakože „oranžový patří na kraj“ nebo „černými k sobě“ a podobně. Zapínání zdroje bylo řešeno jednoduše, na přívodu napětí ze sítě byl prostě vypínač. Počítač ve vypnutém stavu tedy nespotřebovával žádnou energii, protože ani do zdroje nešel proud z elektrické sítě.
ATX
ATX-20 (2×10)
Pak přišel standard ATX, který se používá dodnes. Zpočátku stačilo pouze vyměnit napájecí konektor základní desky a naštěstí jeho záměna či otočení prakticky nehrozilo.
|
Sami vidíte, že přibyly zejména vodiče pro zapnutí počítače a hlavně +5V StandBy, pomocí kterého se udržuje napájení některých komponent, např. síťových karet, které tak dovolují pomocí tzv. „Magic packetu“ vzdáleně zapnout počítač (podporují-li funkci WOL - Wake On LAN, což umí dnes snad všechny integrované síťovky). Starší zdroje však nedodávaly na +5VSB dostatek proudu, což mohlo být příčinou nefunkčnosti funkce Wake On LAN (je potřeba minimálně 1 A).
Funkčnost samotného ATX zdroje bez základní desky snadno vyzkoušíte tak, že spojíte nějakým drátem zelený vodič s černým. Měl by se rozběhnout jeho ventilátor a pokud třeba zapojíte nějaké další zařízení (pevný disk a podobně), musí běžet i to.
AUX
Konektor AUX zmíníme víceméně jen do počtu, neboť se od něj už ustupuje. Využívá se k napájení některých základních desek s vyššími nároky, kde základ ATX nestačí.
|
Přiznám se, že jsem se ještě nesetkal se základní deskou, která by tento konektor využila. Ačkoli připomíná jeden z původních konektorů pro AT desky, jeho význam je jiný, v praxi se s ním však spíše nesetkáte, tím méně nutností jen někam zapojovat.
EPS-24 (ATX 2×12)
V relativně nedávné době pak přišlo rozšíření na ATX 2.0, se kterým přišel i o čtyři piny rozšířený napájecí konektor pro základní desky, tzv. EPS-24. Přibyly v něm vodiče černý (zem), červený (+5V), oranžový (+3,3V) a žlutý (+12V). Prakticky tak byl nahrazen výše zmíněný konektor AUX a posílena část +12V.
Existují redukce, které z 24pinového konektoru dělají 20pinový a naopak. Efektivnější a v zásadě i spolehlivější však je, pokud má zdroj rovnou 24pinový napájecí kabel, ale s odnímatelnou novou čtyřpinovou částí. Stejně tak se může stát (a není to nikterak vzácný jev), že i deska s 24pinovým konektorem si vystačí s napájením pomocí klasického ATX-20 konektoru.
Toto je jedna ze sympatických vlastností lepších zdrojů, mezi které patří i zapůjčený Spire SP-ATX-600W. Napájecí ATX konektor 2×10 (ATX-20) je možné rozšířit na 2×12 (EPS-24). Anebo se také dá říci, že z EPS-24 lze odejmutím rozšiřujících čtyř pinů snadno udělat ATX-20.
ATX12V
S rostoucími nároky na proud pro procesory přestal stačit ATX-20 konektor a musel přijít další: čtyřpinový (2×2) ATX12V (do té doby se procesor napájel z +3V a +5V větve základního ATX konektoru).
|
Má-li základní deska tento konektor, pak se bez jeho zapojení zpravidla neobejdete. Obvykle se pak také nedoporučuje vyrábět nebo používat různé redukce v případě, že zdroj nemá patřičný konektor od výroby. Sice to funguje a mnohdy spolehlivě, ale nemělo by se to dělat, zejména pokud používáte procesor hodně náročný na energii. Jeden žlutý vodič by nemusel vydržet nápor protékajícího proudu, některé procesory (zejména Intel Pentium 4, Pentium D či Pentium Extreme Edition) jdou při 12 V s klidem nad 10 A. To je důvod, proč jsou zde páry dva, byť oba přivádějí totéž (při recenzi Athlonu 64 FX-60 jsem zbastlil aparaturu na měření odběru proudu z této části a rovnou vám povím, že odebíraných 8,5 A bylo na kabelech od multimetru docela znát, byly pěkně teplé).
Tím však celá legrace nekončí, neboť u Intelu záhy zjistili, že ani tyto dva páry nestačí. A tak je tu rozšířený napájecí konektor ATX12V 2×4, který dělá totéž, co původní ATX12V (2×2), ale pomocí čtyř párů. Příznivci AMD se použití tohoto konektoru velmi pravděpodobně dočkají na některých deskách se socketem AM2 (na některých exponátech na CeBITu už jsme jej zahlédli).
|
Zdejší 2×4 napájecí ATX12V konektor má nikoli žluté, ale žlutočerné vodiče. Ty signalizují druhou 12V větev určenou výhradně pro napájení procesoru. Měla by mít větší stabilitu a menší odchylky napětí. Na některých zdrojích, které mají jen 2×2 konektor, bývá občas značení také žluto-černé. Dlužno však dodat, že ne každý zdroj, který má toto barevné odlišení a na sobě popisky týkající se dvou 12V větví, skutečně dvě nezávislé 12V větve má. Trochu nepříjemné je, že to bez rozebrání zdroje nepoznáte.
Ačkoli je většinou možno do takovéto základní desky se 2×4 konektorem strčit klasický (2×2) ATX12V, může se stát (jako se to stalo nám se základní deskou Intel D975XBX), že to nebude fungovat. S mnohými jinými deskami takovéto obyčejné zapojení funguje:
S deskou D975XBX se však toto řešení použít nedá, tedy alespoň ne v případě „Extreme“ procesorů. V takové situaci je potřeba patřičný zdroj. Podle popisu tohoto problému na webu Intelu by však mohla deska s takovýmto zapojením funkvat s jiným než „Extreme“ procesorem. Ověřeno to však nemáme, neboť jsme v desce D975XBX jiný než právě „Extreme“ procesor nerozběhali.
Klasické molexy
|
Klasické „molexy“, jak se těmto konektorům říká podle firmy, která stojí za jejich tvorbou, zřejmě netřeba blíže představovat, znáte je asi všichni. Napájí se jimi pevné disky, optické a další podobné mechaniky, interní páskové jednotky a další komponenty, těmi menšími se pak živí zejména disketové mechaniky a podle toho se také oficiálně jmenují „Floppy Drive Connector“ (lidově se nazývají „mini-molex“, my jim říkame „malé molexy“. Ty jsou však už na ústupu a tak se začínají využívat na napájení některých specifických komponent. Např. jsou na to připravený některé grafické karty, na nich se však někdy vyskytují též klasické „velké molexy“
Serial ATA
Dalšími ne tak úplně standardními napájecími kabely u zdrojů jsou ty pro Serial ATA zařízení (ať už disků, optických mechanik či dalších případných zařízení). Některé pevné disky mají i konektor pro klasický 1×4 molex, ale pozor, nezapojujte oba, vyberte si v takovém případě jen jeden. Čím jich je na zdroji více, tím lépe, Spire SP-ATX-600W má jen dva, což může být málo. Časem budou pravděpodobně klasické molexy upadat, neboť výrobci čipsetů upouštějí od Parallel ATA řadičů a nejčastějšími komponentami pro velké molexy jsou pevné disky a CD/DVD mechaniky. Pevné disky se už se Serial ATA rozhraním vyskytují celkem běžně, u CD/DVD mechanik to teprve začíná.
|
PCI Express
Velmi užitečnými, zejména v sestavách s energeticky náročnými grafickými kartami, budou v dohledné době konektory právě pro ně. Říkejme jim PCI Express napájecí konektory, protože jsou určeny (a do budoucna to bude možná výhradní učení) k napájení PCI Express grafických karet. Na obrázku vpravo vidíte příklad takového zapojení v Quad-SLI, které jsme zahlédli na letošním CeBITu.
Grafické karty se dají někdy také živit standardním 1×4 molex konektorem, jaký se připojuje do 3,5palcových Parallel ATA pevných disků. Konektor se v takovém případě připojí na patřičné místo na základní desce, je-li tato náležitě vybavena. V budoucnu se však dá počítat s tím, že bude-li grafická karta vyžadovat extra napájení, nalezneme na ní patřičný protějšek pro výše uvedený „PCI Express“ napájecí konektor.
U některých starších základních desek (jedny z prvních pro Pentia 4) můžete tentýž konektor nalézt také. Je však určen jako náhrada pro napájení procesoru pro případ, že by zdroj neměl ATX12V konektor. Dnes už je toto řešení součástí spíše zapomenuté historie a dá se očekávat, že bude postupem času upuštěno i od takovéhoto způsobu krmení grafických karet.
Závěr
Pokud budete v dohledné době stavět počítač, spíše než po redukcích se poohlédněte po pořádném zdroji. Redukce sice mnohdy fungují, ale třeba pro napájení PCI Express grafických karet spolkne jedna taková hned dva klasické molexy. Stejně tak pokud plánujete využívat především Serial ATA, pak vás vlastně nemusí množství klasických molexů moc zajímat a spíše bude třeba se poohlížet po co největším množství Serial ATA napájecích konektorů (ano, některé SATA disky mají stále možnost napájení původním molexem, některé však nikoli, spoléhat se na to nelze).
Samozřejmé pak je, že pokud nebudete koukat moc do výšin a spokojíte se s levnějšími grafikami a oželíte Serial ATA, pak tyto vymoženosti nepotřebujete. Zrovna v Serial ATA je však budoucnost a nákupem zdroje s těmito napájecími kabely rozhodně neprohloupíte. A pokud jste příznivci procesorů Intel, raději počítejte s ATX12V napájecím konektorem 2×4, redukce někdy nemusí fungovat (jako se to stalo nám s deskou Intel D975XBX). Že jste raději fanda do AMD? Nezoufejte, některé základní desky se socketem AM2 už tento konektor také adoptovaly.
Poděkování
Za zapůjčení děkujeme firmě:
|
WIFT "WIFT" WIFT
Bývalý dlouholetý redaktor internetového magazínu CDR-Server / Deep in IT, který se věnoval psaní článků o IT a souvisejících věcech téměř od založení CD-R serveru. Od roku 2014 už psaní článků fakticky pověsil na hřebík.
