Na fyziku by ten proceror musel mít ještě zase jinou architekturu, pro fyziku je typický že dochází k mnoha vzájemným výpočtům takže i při několika málo tisících částic (objetů) dostaneš klidně desetimiony i stamiliony výpočtů na simulační krok. Prostě tam lítá moc dat které ti zahltí každý sběrnicový procesor organizovaný klisickým spůsobem a v podstatě je jedno kolik má jader.
Nicméně ten gigaflops při dané spotřebě zní hezky.

N: Fyzikální výpočty (např. ty s diferenciál. rovnicemi, třeba konečné prvky) vedou na opakované řešení soustav lineárních rovnic. Víc jader pak může výpočet urychlit je-li soustava rovnic "řídká" (=s hodně nulami, resp. malou provázaností) a dá se proto efektivně rozdělit do bloků.

2 JM_: No jo mudrci ale tom se řeč nevede :-) já o voze ty o koze.

2 JM_: Ještě mě tak napadá které fyzikální systémy nejsou provázané nebo jenom velice slabě ?, leda tak nějaké srandovní demonstrace typu vyjednodušené newtonovské fyziky a ještě jenom se dvěma krychličkama.

n: Jeden příklad: meteorologie, metoda konečných diferencí, simulace severní polokoule - prvek nad severním pólem v nadmořské výšce 10 metrů interaguje jen velmi slabě s prvkem ve výši 10 km nad rovníkem. (8-))

Obecně: půjde to s libovolnou soustavou lin. rovnic, kde jde aplikovat konjugované gradienty.

http://en.wikipedia.org/wiki/Conjugate_gradient_method

2 JM_: Tak když použiju nějaké třídění tak to jde i u složitějších věcí to je jasný jenomže toto třídění a segmentování má taky spotřebu, lehce to jde u specifikých věcí, jenomže jsou věci na který to prostě nefunguje, různé pevně spřažené soustavy, ty nejdou třeba třídit vůbec, stačí pár spřažených pružin a výpočetní efektivnost jde do háje nebo nějaké sítě, nebo stačí když je celá soustava moc divoká, to už pak taky nejde.

n: Samozřejmě SOUHLASÍM, na divoké systémy to nepůjde. Vždyť jsem taky psal, že soustava lin. rovnic schovaná za tou fyzikou musí být ŘÍDKÁ (resp. ty gradienty musí konvergovat rozumně rychle).

Tj. jde to dobře aplikovat třeba na laminární proudění a výpočet přítlaků, ale hůř na simulaci turbulencí...

Ach jo. Opet same utoky. Ono by to chtelo uvedomit si, ze dneska uz neni problem ve vykonu hardwaru, ale v softwaru. Kdyz se podivate, co dokazali vyvojari vykouzlit z par MHz 8 bitovych procesoru, musite pripustit, ze dneska je to programovani bida.

happymaster23
Toto riesenia sa dost podoba rieseniam, ktore uz vyuziva Sun(n jadier, m vlakien na kazdom jadre). Teraz je este tazke odhadovat vykon, ale som zvedavy co z toho vypadne. V kazdom pripade sucasny tera-scale je len demonstracia, lebo obsahje jadra schopne pocitat len celocislene ulohy v 16 bit presnosti a to je na vedsinu uloh nedostatocne.

Achjojik: To je cena za abstrakci, voe víš jak dlouho by trvalo vytvořit to co vidíš na PC v assembleru ? bez objetového prg ? (což se na těch 8MHz procech dělalo) to by ti programátoři dřív prdli zelenou vodu.

Mintaka: jo a taky se používají věci který by ty osmibiťáky nespočítali vůbec nebo za týden, si spočítej kolik stojí výkonu jen přesouvání okna s obsahem, to už nikoho ani nenapadne to takhle brát a takových věcí jsou stovky, ve hrách máš fyziku, rayacsting, stíny, počítanou animaci, interpolace podle křivek a další stovky věcí voe to žere všechno výkon neskutečně. A Jak píše "Achjojik" "že je to o softwaru" nesmysl, když se výkon zestonásobí, na některý věci to pořát bude málo.

Na pribuznu notecku:
 
parallel processing machine 100x faster than current PCs
http://www.networkworld.com/community/?q=node/16728
 
nalezeno na TheInquier http://www.theinquirer.net/default.aspx?article=40573
BOFFINS at the University of Maryland have emerged from their labs with a desktop parallel computing system they say is 100 times faster than current PCs.
As could be expected the electronics was not that difficult, but writing the software which could efficiently use the 64 processors was a bit tricky. The parallel algorithms research community had developed a theory of parallel algorithms called the Parallel Random-Access Model (PRAM).

popotan: Tak ono by bylo zajímavý i třeba gate array "cpu" udělané s počtem buněk kolik má běžné CPU trandů :-) s tím by se šlo kvalitně vyblbnout. Na každou soft úlohu by sis softwarově zoptimalizoval hardware ;-)

goro: Dnešní GPU se dost přiblížují právě tomuto procu, komplexní výpočty, programovatelnost... už to není tak jednoúčelové jako kdysi takže tvoje argumenty jsou dost slabé. Navíc "tenkrát" soutěžil jednúčeláč s mnoha subjádry s jedno jádrovým CPU, toto jednojádro není.

Jen tezko se da predstavit jaka technologie tu bude treba za 50 nebo 100 let, kdyz to leti takovou to rychlosti kupredu. To co byl pred 100 lety salovej pocitac je dnes v hodinkach. Budou za dalsich 100 let dnesni nejvykonejsi salove pocitace taky v hodinkach nebo v laptopu?!

n
Na jednu stranu mas pravdu, ak by si mal v CPU vela vypocetnych jednotiek tak mozes dosiahnut vykon ako GPU, ale ak chces naozaj konkurovat GPU musis mat aj specializovane casti ako texturovacie jednotky.

to Davef: Možná tě to překvapí, ale před stolety byly možná sálové sestry, ale počítače rozhodně ne. :-)

2 ASD_: Já jen reagoval na to co tu padlo ze svého pohledu, čeho to bude opravdu schopné až to bude těžko říct dopředu, že to bude ekvivalent fusion čipu AMD je taky čistá spekulace onoho diskutéra.
Já bych to netvrdil (že to bude ekvivalent) jen jsem přistoupil na spekulační hru. Prostě pokec.

Ono nakonec kdyby to měl být opravdu ekvivalent fusion čipu tak tam ty texturovací i jiné jednotky můžou taky klidně dobastlit že na tom není nic co by nešlo.

Co bude + - za xxx let?
Našel, článek jednoho tipka (tak si to přeberte)?
http://nanotech.wz.cz/view.php?cisloclanku=2004012801
Jsou tam i jiné články.
http://nanotech.wz.cz/

2 Planckův 3D počítač: U takové šílenosti spíš budeš mít problém kam ukládat data než že by nedostávalo výkonu, nedejbože u zmíněného Planckova počítače vystrčeného navíc do paralelních rozměrů, proboha kde je vesmír ? fuč, Franta si do něj uložil snapshot své simulace ;-)

2 goro: Díky že jsi mi otevřel oči, ve spaní, ale nebylo třeba.

Nechci si hrát na chytrýho, ale Larrabee rozhodně nebude takový zázrak, jak momentálně vypadá. Jednak se všude mluví o určitém výkonu (1TFLOPS) + o použitelnosti pro grafiku, ale to je nepřesné. V plánu původně byly dvě verze: s 24 výpočetními jednotkami (tj. ta s výkonem AŽ 1TFLOPS), která by byla použitelná jako CPU (nebo pro GP-GPU aplikace) a druhá, která by měla místo osmi výpočetních jednotek integrované texturovací jednotky (aritmetický výkon by tedy byl výrazně nižší), ale byla by vhodnější pro grafické aplikace (či opět GP-GPU).

Někdo tu zmínil terrascale - ten není pro grafiku vhodný kvůli absenci texturovacích jednotek. Je třeba si uvědomit, že operaci s texturou, na kterou stačil 12 let starým 3D grafikám 1 takt, spotřebují dnešní procesory stovky taktů. A pokud si uvědomíme, jak náročné operace s texturou se provádějí v současných hrách (FP16 trilineárně-anizotropní filtrace + třeba multitexturing... což odpovídá stovkám vzorků na jeden pixel s FP přesností), tak je nereálné předpokládat, že by jakýkoli procesor bez jednotky optimalizované pro texturové operace mohl být použitelný pro současnou (natožpak budoucí) 3D grafiku.

Dalším bodem k zamyšlení je relativně úzká sběrnice, případně i samotný aritmetický výkon Larrabee. I kdyby Intel vydal verzi s texturovacími jednotkami PLUS výkonem 1TFLOPS, tak by to v roce 2008 prakticky nic neznamenalo, když od ATi a nVidie čekáme teraflopsové čipy už letošní zimu (případně o pár měsíců později, kdyby bylo nějaké zdržení).

A vzhledem k tomu, že se v posledních prezentacích Intelu začalo mluvit o 32-48 jádrových verzích Larrabee, si ani samotný Intel nebude s výkonem původně ohlášených 16/24 verzí příliš jistý (upřímně řečeno, jaký důvod má Intel k tomu, aby od začátku roku 2007 otevřeně prohlašoval, co nabídne v letech 2008, 2009 a 2010? Podle mého jde o upoutání pozornosti, protože do té doby nic nabídnout nemůže, kdežto ATi s nVidií mají v GP-GPU segmentu už pěkně našlápnuto - Intel v tomhle odvětví evidentně usnul na vavřínech a snaží se zaujmout a oslnit papírovými parametry (které za 2 roky nebudou znamenat nic), aby odvedl pozornost od reality, která je taková, že zatímco se soustředil na CoreDuo, zlepšení reputace související s P4 a dohnání a předehnání AMD v segmentu high-end CPUs, trochu zaspal situaci, která se děje kolem - price/performance/p-drain alternativy k CPU.

ATi to vyřešila dobře, AMD to vyřešilo koupí ATi (+následnou spoluprácí), nVidia to taktéž vyřešila šalamounsky (výpočetní jednotky G80 byly navrženy Obermanem a Lindholmem, bývalými inženýry z AMD), jen Intel nemá nic a to uběhl bezmála rok od uvedení prvních GP-GPU produktů na trh...

Zřejmá výhoda Larrabee je x86 kompatibilita, případně by Intel mohl vydat herní konzoli postavenou výlučně na Larrabee (jeden jako CPU, druhý jako GPU), nebo jako řešení pro mobilní zařízení, obsazení GP-GPU trhu, kterému dominuje nVidia s ATi atd., ale můj osobní názor je takový, že GPU verze plánovaná na rok 2008 by nebyla výkonem schopna konkurovat ani současným high-end čipům jako jsou G80 a R600.

to no-x: on se taky Intel přiznal, že jeho první GPU čipy (či co to bude) jsou mířeny pro low-end a mainstream. Největší trn v patě intelových grafik vidím v ovladačích; i když ono už stačí to, co předvádí AMD.ATI u rodiny Rxx.

2 no-X: http://www.pctuning.cz/index.php?option=com_content&task=newscategor...

Tykvik: Rxx?

Planckův 3D počítač: Drobna moucha bude v tom, ze uz kdyz budeme ty kompy stavet ze subatomarnich castic, budeme se muset vyrovnat s tim ze kdyz je "nahustime" vic nez jak jsou v atomu, bude ta kosticka procesoru vazit par (set ?) tun.

A vyvoj NASI biosfery si neodsimulujeme na nicem, diky principu neurcitosti je principialne nemozne zjistit pocatecni podminky.

hkmaly: No myslím že tohle lidi trápit ještě hooodně dlouho nebude a hodně věcí může být začas v úplně jiném světle.

Mě by zatím "stačil" uživatelky plně rekunfigurovatelný CPU, něco jako je Virtex akorát aby se to obešlo bez bastlení, mělo to už nějaké rozumné api+vývojové prostředí a hlavně několik stamilionů buněk, jsem skromný. ;-) (A cenu srovnatelnou s běžnýma CPU - nejsem grantovaná osoba ani neprcám bankéřovu dceru).