V roce 2011 Intel na Hot Chips prezentoval, jakým směrem se bude Itanium ubírat. Mluvilo se hlavně o 32nm generaci Poulson, ale přednášející tehdy zmínil i jejího nástupce, Kittson. Ten měl být připraven pro novější výrobní proces - ale to je nakonec jinak. Intel odbyl uvedení Kittsonu pětiřádkovou zprávou, která fakticky informuje pouze o tom, že jde (stále) o 32nm procesor.

Není sice definitivně jasné, zda nepřijde i 22nm varianta, ale tuto možnost považujeme za výrazně méně pravděpodobnou. Vzhledem k omezenému cílovému trhu se patrně výrobci nevyplatilo přejít s Itanii na 22 nanometrů. Důvodem může být finanční (ne)rentabilita samotného přechodu, ale i prostý fakt, že využití 22nm výrobních linek na x86 mobilní čipy Core může být finančně výhodnější než vymezení části výrobní kapacity pro úzce specializovaný serverový čip.

Druhá změna, respektive změna, ke které mělo dojít, ale nedošlo, je vám asi zřejmá z výše uvedené roadmapy. Intel společně s Kittsonem plánoval vytvořit univerzální platformu pro x86 procesory i Itanium (Kittson a serverový Haswell by sdílely totožný socket) - což se nestalo. Slovy Intelu: „[Kittson] bude socketově kompatibilní se stávající platformou Intel Itanium 9300/9500“.

Itanium v posledních letech drželo při životě HP, respektive jeho zákazníci, kteří v dávných letech vybudovali softwarovou základnu pro svébytnou 64bit architekturu. Tato základna samozřejmě stála nemalé peníze a jelikož neexistuje žádná plně kompatibilní náhrada, nezbývalo těmto korporacím, než u Itanií zůstat. Nadále proto odebíraly od HP sestavy, které jsou na ní založené. HP však přestává do této platformy lít peníze (byť se mu podařilo před půl rokem soudně přimět Oracle k zachování softwarové podpory), což v kombinaci se zrušenými plány Intelu (22nm výroby, sloučení platforem) působí jako definitivní konec jedné éry.